Staré Hobzí: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Pamětihodnosti: +Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Vranov nad Dyjí) značka: editace z Vizuálního editoru |
m link vesnice roku using Find link; automatické kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox - česká obec
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Staré Hobzí |lat_deg=49 |lat_min=0 |lat_sec=35 |lon_deg=15 |lon_min=27 |lon_sec=23 |float=center}}
}}
Obec '''Staré Hobzí''' (dříve též Stará Hobža,<ref name="Ottův slovník"/> {{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''Alt Hart''}}<ref>{{Citace monografie
}}</ref> nebo {{Cizojazyčně|de|''Althart''}}<ref name="Ottův slovník"/>), zmíněná poprvé v zakládací listině [[Loucký klášter|Louckého kláštera]] z 25. října 1190, byla v rámci moravských okresů příslušná: v letech 1850 až 1855 do obvodu okresního hejtmanství v [[Dačice|Dačicích]], v letech 1855—1868 do obvodu smíšeného okresního úřadu v [[Jemnice|Jemnici]], od roku 1868 do roku 1897 opět pod okresní hejtmanství v Dačicích, poté, když bylo vytvořeno okresní hejtmanství v [[Moravské Budějovice|Moravských Budějovicích]], do jeho politického okresu a v roce 1911 po vzniku [[Slavonice|slavonického]] soudního okresu do obvodu okresního hejtmanství v Dačicích.
Řádek 51:
Největší příliv českého obyvatelstva nastal po [[Pozemková reforma v Československu|pozemkové reformě]], kdy byla valná část majetku rodiny Pallavicini zestátněna. Ve 30. letech 20. století stoupl počet českého etnika natolik, že byl při obecních volbách v roce 1931 zvolen první český starosta.<ref>Kateřina Smutná — Bohumír Smutný: Staré Hobzí 1190—1990. Vydáno k 800. výročí první písemné zprávy o obci. Staré Hobzí, MNV 1990.</ref> Národnostní složení obce se definitivně změnilo po [[Vysídlení Němců z Československa|odsunu německého obyvatelstva]]. Po nastolení diktatury [[Komunistická strana Československa|komunistické strany]], násilné [[Kolektivizace v Československu|kolektivizaci zemědělství]] a vybudování [[Železná opona|železné opony]] došlo k úpadku obce.
Centrum obce tvoří chrám Nanebevzetí Panny Marie, jeden z nejstarších kostelů na jižní Moravě, s jádrem románské kaple sv. Ondřeje a [[Staré Hobzí (zámek)|zámek]] se zahradou a kaplí sv. Tomáše. Západně od obce protéká [[Moravská Dyje]], která si razí cestu k dolnorakouské hranici romantickým Janovským údolím, lemovaným skalnatými srázy a řadou malebných zákoutí. V roce 2004 obdržela obec v soutěži „Jihočeská [[vesnice
== Nejstarší historie ==
Řádek 184:
== Československá socialistická republika ==
=== Zajatecký Tábor ===
Motorizované jednotky RA dorazily do Starého Hobzí ze směru od Jemnice 12. května 1945, po nich pak na koních a s povozy další jednotky [[2. ukrajinský front|2. ukrajinského frontu]] [[Rodion Jakovlevič Malinovskij|maršála Malinovského]], které sebou přivezly válečné maďarské a německé zajatce. Obce se dotkly i velké přesuny vojsk RA přes jihozápadní Moravu. Zajatecký tábor u Starého Hobzí fungoval od 12. 5. do 16. 7. 1945. Podle svědků zde mělo být soustředěno až na 40 000 zajatců, které rudoarmějci postupně přepravovali z vlakového nádraží ve [[Slavonice|Slavonicích]] do [[gulag]]ů na [[Sibiř]], některé předali za pracovním účelem čsl. vojenským a civilním orgánů a zbytek byl evidován v zajateckém táboře ve [[Znojmo|Znojmě]].<ref>Tomáš Staněk: Poválečné "excesy" v českých zemích v roce 1945 a jejich vyšetřování, Ústav pro soudobé dějiny 2005, s. 259-260</ref><ref>Naše demokracie, 12. 08. 1945</ref><ref>[http://www.detektory-kovu-jizni-cechy.cz/home/zajatecky-tabor-stare-hobzi-8 Zajatecký tábor Staré Hobzí]</ref>
Řádek 198 ⟶ 199:
=== Kolektivizace ===
Místní organizace [[Komunistická strana Československa|KSČ]] byla ve Starém Hobzí založena těsně po odsunu německého obyvatelstva a již 2. srpna 1945 podával časopis komunistické strany na Jihlavsku „Kladivo a srp” zprávu o jejím fungování. Místní komunistická organizace propagovala v koutu jihozápadní Moravy politiku KSČ a v zemědělství zakládání [[Jednotný svaz českých zemědělců|Jednotných svazů českých zemědělců]].<ref>Kladivo a srp, časopis komunistické strany Československa na Jihlavsku, 02.08.1945, č. 22, s. 2</ref> V říjnu 1945 byla znovu zřízena Vrchní správa státních statků v Janově se státním lihovarem (zrušen roku 1952) a státními dílnami.<ref>Státní archiv v Brně: Průvodce po archivních fondech a sbírkách, Ausgabe 20, Archivní správa 1966</ref><ref>Státní oblastní archiv v Třeboni</ref> Dnem 1. ledna 1949 stát zřídil státní lesní a zemědělské podniky ve formě národních podniků (n. p.): Správa státních statků v Janově přešla pod Státní statek n. p., Dačice (1952-1962, 1963-1975 Semenářský státní statek n. p., Dačice, 1976-1977 Státní statek n. p., Dačice).
{{Citace|„...dobrou organisací a pilnou prací všech národních správců a péčí předsedy MNV Rud. Hály, podařilo se zvládnouti veškeré zemědělské práce a skliditi úrodu o žních. Tato skutečnost se projevila nyní při plnění dodávek. Zemědělci Starého Hobzí pochopili potřeby celku a nejenom že splnili povinnou dodávku, ale dodali o celých 302,60 metr. centů chlebového obilí více, než činil předepsaný kontigent. Staré Hobzí se tím zařadilo mezi první obce v pohraničí dačického okresu.”|Kladivo a srp, časopis komunistické strany Československa na Jihlavsku, 1.03.1946}}
Řádek 246 ⟶ 247:
== Turistika a rekreace ==
=== Hipostezka Vranov nad Dyjí - Uherčice - Plačovice - Maříž ===
V rámci projektu „Podpora jezdecké turistiky na jihozápadní Moravě” vznikla za podpory [[Nadace Partnerství]] za účelem propojit hipostezku [[Znojmo]] - Vranov nad Dyjí s jihočeskými trasami [[Hipostezka|hipotrasa]] [[Vranov nad Dyjí]] - [[Uherčice (okres Znojmo)|Uherčice]] - [[Plačovice]] - [[Maříž]]. Hipostezka prochází jižně pod Starým Hobzím lesnatým komplexem (Holubí a Holubičí vrch), v [[Janov (Staré Hobzí)|Janově]] překračuje tok [[Moravská Dyje|Moravské Dyje]] a pokračuje v okolí [[Mutná|Mutenské]] obory k [[Chvaletín]]u a do Maříže. V Uherčicích se hispostezka napojuje na dolnorakouské trasy. Plačovické dostihové stáje (VALORY) a jezdecké centrum v dolnorakouském [[Drosendorf-Zissersdorf|Autendorfu]] (u Drosendorfu) spolupracují již od roku 2005. V určitých úsecích kopíruje cyklistickou trasu [[Greenways Praha–Vídeň|Greenway Praha–Vídeň]] (trasu č. 48).
=== Cyklostezka Greenway řemesel a vyznání ===
Cyklistická trasa Greenway Praha–Vídeň je doplněna navazujícím okruhem „Greenway řemesel a vyznání”. Jedná se o síť místních tras severně od trasy [[Jindřichův Hradec]] – [[Slavonice]] (území ohraničené městy a obcemi [[Kamenice nad Lipou]], [[Lidmaň]], [[Nová Cerekev]] a [[Pelhřimov]], vrchem [[Křemešník]] a městy a obcemi [[Horní Cerekev]], [[Batelov]], [[Telč]], [[Dačice]] a Staré Hobzí).
Řádek 258 ⟶ 261:
== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references group="pozn." />
Řádek 264 ⟶ 268:
<references>
<ref name="Ottův slovník">{{Citace sborníku
}}</ref>
</references>
| |||