V roce [[1676]] se Balbín konečně vrací do [[Praha|Prahy]]. ''Výtah'' byl [[Řím]]em shledán nezávadným, i císařský knihovník [[Petr Lambecius]] se o něm vyjádřil pochvalně a doporučil, aby se s vydáním již neotálelo.{{Doplňte zdroj}}
O tři roky později vydává Bohuslav Balbín první díl svého hlavního díla (které však nikdy úplně nedokončil) – [[Rozmanitosti z historie Království českéhočeského]] (''Miscellanea historica regni Bohemiae''), jehož součástí byla práce o českých kulturních dějinách [[Učené Čechy]] (''Bohemia docta'').{{Doplňte zdroj}} Učené Čechy náleží k Balbínovým nejzáslužnějším dílům, a to kvůli zachycení celé literární historie a dalších kulturních snah v Čechách.{{Doplňte zdroj}} Balbín plánoval celkem 30 svazků svých ''Rozmanitostí'',{{Doplňte zdroj}} ale do své smrti stihl dokončit pouze část a něco nebylo napsáno vůbec{{Doplňte zdroj}} dílo, ačkoli je napsáno v rekatolizačním duchu, vypovídá zcela jasně o Balbínově lásce k národu, vlasti a jejím dějinám.{{Doplňte zdroj}} Kniha první ''Liber naturalis'' pojednává o přírodopise země české. Kniha druhá ''Popularis'' je o jejich obyvatelích, kniha třetí ''Chorographicus'' o místopisu, v knize ''Hagiographicus'' neboli ''Bohemia sancta'' shrnul Balbín informace o 134 českých [[svatý]]ch, [[blahoslavený]]ch, [[Mučedník|mučednících]] a jejich zázracích. Následuje kniha ''Parochialis'' čili ''Sacer dotalis'' o farách a [[záduší]], dále ''Episcopalis'' o [[Pražské arcibiskupství|arcibiskupství pražském]], ''Regalis'' je o českých panovnících, a ''Epistolaris'' se zmiňuje o státoprávních listinách. Dvě knihy jsou věnovány [[rodopis]]u české [[Šlechta|šlechty]]. Tento rodopis vydal podruhé spolu s vlastními dodatky roku [[1770]] J. Diesbach.{{Doplňte zdroj}} Součástí ''Rozmanitostí'' je i [[Kniha o soudech a úřadech zemských království českého]] (''Liber curialis seu de magistratibus et officiis curialibus regm Bohemiae''). Pojednání o českém ptactvu v Rozmanitostech bývá jmenováno jako jedno z nejvýznamnějších českých historických ornitologických děl a Balbínův řádový bratr [[Jan Viktorín]] (Joannes Victorinus) bývá považován za prvního českého ornitologa.<ref>Stanislav Komárek: ''Ptáci v Čechách v letech 1360–1890 aneb tajemství rytíře von Sacher-Masocha'', Academia, Praha, 2007</ref>
Bohuslav Balbín je také autorem knih o církevních dějinách, o životě [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]] i jiných svatých.{{Doplňte zdroj}} Napsal dílo, v němž líčí popis a dějiny míst zasvěcených [[Maria (matka Ježíšova)|Panně Marii]] v zemích Koruny české. Spolu s přítelem a žákem [[Tomáš Pešina z Čechorodu|Tomášem Pešinou z Čechorodu]] je Balbín autorem dnes už vžitého názvu [[Dalimilova kronika]].{{Doplňte zdroj}} Balbínův životopis Jana Nepomuckého si také zaslouží být podrobněji zmíněn. Zasloužil se totiž o popularizaci Jana z Pomuku, významné osobnosti z doby [[Václav IV.|Václava IV.]]{{Doplňte zdroj}} Bohuslav Balbín shromáždil existující prameny, pověsti i lidové zkazky, ze kterých vznikla nepomucká legenda.{{Doplňte zdroj}} Při [[Heuristika|heuristice]] Balbínovi pomohli především svatovítští [[Kanovník|kanovníci]] Tomáš Pěšina z Čechorodu a [[Jan Dlouhoveský]].{{Doplňte zdroj}}
