Leclerc (tank): Porovnání verzí

| délka = 9,87  m

| výška = 2,35  m

| šířka = 3,71  m (po věž)

| hmotnost = 54,5  t

| hlavní zbraň = 1× kanón GIAT CN120-26/52 ráže 120  mm

| sekundární zbraně = 1× spřažený kulomet ráže 12,7 &nbsp;mm<br />1× kulomet ráže 7,62 &nbsp;mm

| síla motoru = 1500 &nbsp;hp

| max. rychlost = 71 &nbsp;km/h (na silnici)<br />50 &nbsp;km/h (v terénu)

| pw ratio = 0,9 &nbsp;kg/cm²

| dojezd = 550 &nbsp;km

}}[Dále jen Andrejsek (1995)]</ref> Po skončení studené války bylo namísto původně plánovaných 1400 Leclerců odebráno pouze 406 (+20 vyprošťovacích tanků Leclerc ARV). Kromě klasického bitevního tanku byl na jeho bázi stavěn též vyprošťovací tank Leclerc ARV vybavený hydraulickým jeřáběm o nosnosti 35 &nbsp;tun a dvěma navijáky a konstrukčně podobný ženijní tank Leclerc DNG. SAE provozují kromě 388 tanků Leclerc rovněž 46 vozidel Leclerc ARV a dva cvičné tanky. Arabské tanky se liší použitím německého motoru a převodovky a účinnější klimatizací.

Tank je vybaven vysoce efektivním systémem řízení palby. Pravděpodobnost zásahu cíle první ranou na vzdálenost 20002&nbsp;000 metrů za jízdy a za každého počasí je 95%. Kanón stabilizovaný ve dvou rovinách je spojen se zaměřovačem střelce, který ale pro zvýšení přesnosti za pohybu používá přídavnou stabilizaci. Velitel tanku má navíc samostatný zaměřovač. Palebný systém rovněž umožňuje automatické sledování vybraného cíle, což zmenšuje zatížení střelce.<ref name="hmp1:IV">Andrejsek 1995, s. IV.</ref> Fungování systému řízení palby zajišťují dva počítače firmy Electronique Serge Dassault (ESD).

Hlavní výzbroj tanku představuje kanón GIAT CN120-26/52 ráže 120 &nbsp;mm s hladkým vývrtem hlavně, který je upravenou verzí kanónu tanku AMX-40. Kanón je vybaven [[Nabíjecí automat|automatickým nabíjecím zařízením]], díky kterému stačí k obsluze celého tanku pouze 3 osoby. V jeho zásobníku je celkem 22 nábojů a dalších 18 nábojů je vezeno v přední části korby vedle řidiče. Doplnění zásobníku trvá při zastavení 10–15 minut. Tank používá francouzské protipancéřové podkaliberní a kumulativní, jakož i protipěchotní střely. Teoreticky může používat též 120mm120&nbsp;mm standardní munici NATO.

Další výzbrojí je 12,7mm7&nbsp;mm kulomet MG a na pravé straně věže lafetovaný střešní kulomet ráže 7,62 &nbsp;mm. Ten je umístěný za vstupem střelce a dálkově jej ovládá velitel tanku. Ve věži tanku je osmnáct granátometů, ze kterých jsou odpalovány infračervené klamné cíle, dýmové granáty a protipěchotní granáty.<ref name="hmp1:25–26">Andrejsek 1995, s. 25–26.</ref>

Pohon tvoří přeplňovaný vznětový vidlicový osmiválec Wärtsilä Uni Diesel V8X 1500. Má zdvihový objem 16,5 &nbsp;l, ze kterého vyvíjí největší výkon 1100 &nbsp;kW (1500 &nbsp;k) při 2500 otáčkách za minutu. Samočinná převodovka SESM ESM-500 má pět stupňů pro jízdu vpřed a dva pro jízdu vzad. Tank má elektroimpulsní ovládání, které se podobá systému Fly-by-Wire. Pásový podvozek sestává ze šesti pojezdových kol s neobvyklým hydropneumatickým pérováním. Na silnici tank dosahuje rychlosti až 71 &nbsp;km/h, v terénu je to 50 &nbsp;km/h a jeho dojezd je až 550 &nbsp;km.<ref name="hmp1:27"/>