Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 64 bajtů, před 1 rokem
m
odstranění Google Analytics kódů; kosmetické úpravy
[[Soubor:Marcharmenians.jpg|thumbnáhled|Arménští civilisté pochodují do nedaleké věznice v doprovodu tureckých vojáků. [[Elazığ|Kharpert]], [[Osmanská říše]], duben 1915]]
'''Arménská [[genocida]]''' je souhrnné označení pro vyvražďování přibližně 1,5 milionu [[Arméni|Arménů]] [[Turci|Turky]] během let [[1915]] a [[1918]]. Podle některých názorů jde o první jednoznačnou historicky zaznamenanou genocidu v dějinách.<ref name="24.04.1998">[http://www.armenian-genocide.org/Affirmation.153/current_category.7/affirmation_detail.html Council of Europe Parliamentary Assembly Resolution, April 24, 1998].</ref><ref>[[Niall Ferguson|Ferguson, Niall]]. ''The War of the World: Twentieth-Century Conflict and the Descent of the West''. New York: Penguin Press, 2006, p. 177. ISBN 1-59420-100-5.</ref><ref name="IAGS">[http://www.genocidewatch.org/images/Turkey-_13Jun05ErdoganletterAmericanHistoricalAssociation.pdf A Letter from The International Association of Genocide Scholars on 13/06/05].</ref> Začátek genocidy je každoročně připomínán [[24. duben|24. dubna]].
 
V roce 1912 vypukla [[první balkánská válka]], která skončila porážkou [[Osmanská říše|Osmanské říše]], při níž přišla o 85 % evropského území. Mnozí z obyvatel říše viděli porážku jako „Alláhův trest společnosti, která neuměla držet pospolu.“ Turecké národní hnutí postupně začalo spatřovat v [[Anatolie|Anatolii]] své poslední útočiště. S tím, že arménská populace vytvořila v této oblasti významnou menšinu, samozřejmě museli ve svých plánech počítat i [[Tři pašové]] (trojice tvořená předsedou vlády a ministrem vnitra [[Talat Paša|Talatem]], ministrem námořnictva [[Džamal Paša|Džamalem]] a ministrem války [[Enver Paša|Enverem]]), kteří nakonec arménskou genocidu uskutečnili.
 
Významným důsledkem balkánských válek bylo masové vyhnání [[muslim]]ů z Balkánu. Ve skutečnosti byli již od poloviny 19. století v důsledku [[Rusko-turecká válka|rusko-tureckých válek]] a balkánských konfliktů vyhoštěni nebo jinak přinuceni k odchodu z [[Kavkaz]]u a Balkánu stovky tisíc muslimů, včetně Turků, [[Čerkesové|Čerkesů]] a [[Čečenci|Čečenců]].{{Zdroj?}} Muslimská společnost v říši byla tímto přílivem uprchlíků rozlícena. Jeden z [[Konstantinopol|konstantinopolskýchkonstantinopol]]ských deníků vyjádřil náladu té doby: „Toto ať je varováním… Nedělejte si pohodlí! Nenechte svou krev vychladnout, dokud se nepomstíte.“ Až 850 000 z těchto uprchlíků se usadilo v oblastech, kam již v letech 1878–1904 přišli a usadili se Arménci. Uprchlíci (anglicky ''muhacirs'') nelibě nesli status jejich poměrně dobře zajištěných sousedů a, jak poznamenal historik [[Taner Akçam]] i další, tito uprchlíci později sehráli při vraždění Arménů a zabírání jejich majetku během genocidy klíčovou roli.<ref name="taner"/>
 
== Genocida ==
[[Soubor:Armenian Genocide Map-en.svg|thumbnáhled|Mapa deportačních a vyhlazovacích center, také masakrů]]
[[Soubor:Rafael de Nogales Mendez.png|thumbnáhled|leftvlevo|upright|[[Rafael de Nogales Méndez]], [[Venezuela|venezuelský]] důstojník, který sloužil v osmanské armádě a napsal podrobnou zprávu o zabíjení ve své knize ''Cuatro años bajo la media luna'']]
[[2. listopad]]u [[1914]] se [[Osmanská říše]] zapojila do [[první světová válka|první světové války]] (na straně centrálních mocností). Krátce na to v lednu 1915 se turecká III. armáda střetla s ruskými vojsky na arménském území a byla v [[Bitva u Sarikamiše|bitvě u Šarikamiše]] poražena. Arméni byli neoprávněně obviněni z toho, že byli příčinou turecké porážky. Vládní strana Jednota a pokrok („[[mladoturci]]“) začala připravovat genocidu, jakou Arménie nepamatovala. Z bývalých kriminálníků byly vytvořeny vojenské oddíly, tzv. ''[[čete]]''. Tato komanda od května 1915 [[deportace|deportovala]] Armény z východních provincií směrem ke koncentračnímu táboru v [[Aleppo|Aleppu]]. Většina z nich tento transport, při drastických podmínkách, které panovaly (hlad, žízeň, nemoci), nepřežila. Ti, kteří měli větší předpoklady k přežití (mladí muži), byli odvedeni opodál a popraveni. Významní lidé byli popraveni ještě před vydáním příkazu k deportaci. Ti, kteří přežili přesun do Aleppa, byli v další etapě posláni přes [[Syrská poušť|Syrskou poušť]] do tábora [[Dajr az-Zaur]] v [[Mezopotámie|Mezopotámii]] a pokud i to přežili, vyhnali je do pouště, kde neměli nejmenší šanci, nebo je zaživa upálili. V Dajr az-Zaur byl na památku obětem genocidy vystavěn křesťanský památník. V září 2014 byl tento památník poničen radikálními muslimskými stoupenci [[Islámský stát|Islámského státu]].<ref>http://zpravy.idnes.cz/pamatnik-armenske-genocidy-deir-az-zor-znicil-isis-fwu-/zahranicni.aspx?c=A141007_151632_zahranicni_aba</ref>
 
 
== Současný pohled ==
[[Soubor:Nations recognising the Armenian Genocide.png|thumbnáhled|Tmavě zelená – státy, které oficiálně uznaly genocidu, světlé zelená – státy, v nichž některé politické subjekty uznaly genocidu]] [[Turecko]] a [[Arménie]] mají na události zásadně odlišný pohled. Představitelé Arménie trvají na tom, že se jednalo o genocidu, odhadují počet zabitých na 1 až 2 miliony a žádají po Turecku odškodnění a poučení se z události do budoucna. Představitelé Turecka vnímají údajnou genocidu jako smrt několika set tisíc lidí obou národností v důsledku zmatků způsobených nutností rychle řešit problém kolaborace Arménů. Oba národy si většinově stojí za názory svých státních představitelů. Genocida je mezinárodně uznána v [[Arménie|Arménii]], [[Rusko|Rusku]], [[Kanada|Kanadě]], [[Francie|Francii]], [[Švédsko|Švédsku]], [[Litva|Litvě]], [[Polsko|Polsku]], [[Německo|Německu]], [[Itálie|Itálii]], [[Řecko|Řecku]], [[Venezuela|Venezuele]], [[Slovensko|Slovensku]] a [[Česko|Česku]].
 
V roce 2015 bylo přijato usnesení zahraničního výboru Sněmovny České republiky, které označilo hromadné vyvražďování Arménů za genocidu,<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Čeští poslanci mají jasno: vyvražďování Arménů Turky byla genocida | vydavatel = iDNES.cz | url = http://zpravy.idnes.cz/vybor-oznacil-vyvrazdovani-armenu-za-genocidu-fll-/domaci.aspx?c=A150414_181624_domaci_san}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Proč Česko oficiálně neuznalo genocidu Arménů|url = http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/proc-cesko-oficialne-neuznalo-genocidu-armenu_340875.html#.Vb_NL_m8plI|vydavatel = |místo = |datum vydání = }}</ref> Při státní návštěvě Arménie v roce 2016 se prezident [[Miloš Zeman]] vyslovil pro uznání genocidy Arménů českým parlamentem.<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=ČTK|jméno=|odkaz na autora=Česká tisková kancelář|titul=Český parlament by měl uznat genocidu Arménů, řekl Zeman. Očekává odchod tureckého velvyslance|periodikum=Aktuálně.cz|vydavatel=|url=https://zpravy.aktualne.cz/domaci/zeman-uznava-genocidu-armenu-ocekavam-ze-turecky-velvyslanec/r~b672c8702d6a11e69d46002590604f2e/|datum vydání=2016-06-08|datum přístupu=2016-09-18}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=ČTK|jméno=|odkaz na autora=Česká tisková kancelář|titul=Genocidu Arménů by měl odsoudit i český parlament, prohlásil Zeman v Jerevanu|url=https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/405888-genocidu-armenu-by-mel-odsoudit-i-cesky-parlament-prohlasil-zeman-v-jerevanu.html|vydavatel=Novinky.cz|místo=|datum vydání=2016-06-08|datum přístupu=2016-09-18}}</ref> Oficiálně Česko uznalo genocidu Arménů v dubnu 2017, kdy parlament přijal příslušné usnesení.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Sněmovna poprvé uznala genocidu Arménů z období první světové války. Zeman události označil za zvěrstva | periodikum = Ihned | datum_vydání = 2017-04-25 | url = http://domaci.ihned.cz/c1-65708320-snemovna-poprve-uznala-genocidu-armenu-z-obdobi-prvni-svetove-valky-zeman-udalosti-oznacil-za-zverstva?utm_source=mediafed&utm_medium=rss&utm_campaign=mediafed}}</ref>
 
V některých státech, především [[Spojené státy americké|USA]], se o její uznání vedou tradiční spory. Vlády USA a [[Spojené království|Velké Británie]] odmítají uznat masakry Arménů za genocidu, především s ohledem na Turecko jako významného člena [[Severoatlantická aliance|NATO]] a regionálního spojence.<ref>{{cite news |url= http://www.theguardian.com/world/on-the-middle-east/2015/apr/23/britain-sidesteps-armenian-genocide-recognition-a-century-after-killings |title=Britain sidesteps Armenian genocide recognition a century after killings |publisher=''[[The Guardian]]'' |date=23. dubna 2015 }}</ref>
Spolkový sněm SRN přijal 2. června 2016 rezoluci, kterou byly události v Osmanské říši označeny za genocidu.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=www.rozhlas.cz|url=http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/vrazdeni-armenu-osmanskou-risi-byla-genocida-odhlasovali-nemecti-poslanci--1619667|vydavatel=www.rozhlas.cz|datum přístupu=2016-06-02}}</ref>
 
== Den připomenutí arménské genocidy ==
[[Soubor:Ծիծեռնակաբերդ18.JPG|thumbnáhled|Památník genocidy v [[Jerevan]]u]]
24. dubna se každoročně připomíná začátek arménské genocidy z roku 1915, kdy bylo odvezeno do zadržovacího tábora okolo 250 arménských intelektuálů. Ministerstvo vnitra tehdy nařídilo zatknout všechny arménské politické a regionální vůdce podezřelé z protistátní, nebo nacionalistické činnosti. Jen v Istanbulu bylo během příštích pár týdnů zadrženo a popraveno 2 345 Arménů. Velká část z nich nebyli nacionalisté, ani nebyli nijak spojeni s politikou, nikdo z nich nebyl souzen z válečných ani jiných zločinů a naprostá většina nepřežila.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Dadrian | jméno = Vahakn N. | titul = The History of the Armenian Genocide | url = https://books.google.cz/books?id=ZCVJMAVoMM0C&hl=cs&source=gbs_navlinks_s | vydavatel = Berghahn Books | rok = 2003 | strany = 221 | isbn = 1-57181-666-6}}</ref>
 
V [[Arménie|Arménii]] je tento den státním svátkem. První připomínku organizovala skupina přeživších genocidy a konala se v [[Istanbul]]u v roce 1919 v místním arménském kostele sv. Trojice. V [[Jerevan]]u navštěvují k připomínce 24. dubna desetitisíce lidí věčný plamen u památníku genocidy, na vrcholu arménské hory Tsitsernakaberd. Tato událost byla popsána historiky jako dekapitace, která měla zbavit arménské obyvatelstvo vedení a šance na odpor.
 
== Obraz v umění ==
[[Soubor:Human remains from the massacre of the Armenians at Erzingan.jpg|thumbnáhled|Pozůstatky Arménů zmasakrovaných v [[Erzincan]]u]]
O arménské genocidě pojednává rozsáhlý historický román rakousko-židovského spisovatele [[Franz Werfel|Franze Werfela]] ''[[Čtyřicet dnů]]'' (v originále ''Die vierzig Tage des Musa Dagh'') z roku [[1933]] (do češtiny přeložil poprvé už v roce [[1934]] [[Pavel Eisner]]). Čtyřicet dnů je doba, po kterou trval zoufalý a beznadějný boj Arménů s Turky.
 
| příjmení = Řoutil
| jméno = Michal
| odkaz na autora =
| příjmení2 = Košťálová
| jméno2 = Petra
| svazek edice = 37
| počet stran = 742
| strany =
}}
* Kubanovič Zlatko, ''Veľké Zlo''. In: ''Týždeň'', č. 33/2005, s. 37 - 39. 
115 374

editací