Mytologie: Porovnání verzí

Nejstarší kritická [[reflexe]] mýtů se objevuje u prvních řeckých filosofů, například představitelů [[Milétská škola|Milétské školy]], kteří v opozici k tradiční [[kosmologie|kosmologii]] hledali původ světa v [[Pralátka|pralátce]] (arché). O něco později [[Xenofanés]] odmítl [[antropomorfismus|antropomorfní]] bohy, argumentoval tím, že kdyby zvířata uměla vytvářet sochy a obrazy, také by bohy zobrazila k obrazu svému. [[Hérakleitos]] se domníval, že neexistuje nic věčného ani neměnného a povýšil na nejvyšší princip [[Logos]]. [[Platón]] sice literární zpracování klasických mýtů odmítal, přestože ve svých filosofických dílech s některými mýty pracoval, s jeho dílem je spojen například mýtus o [[Atlantida|Atlantidě]] nebo mytologické představy o [[Reinkarnace|reinkarnaci]]. Je také prvním autorem, v jehož díle je doloženo slovo mytologie.<ref>PUHVEL, Jaan, Srovnávací mythologie, Praha, Lidové noviny, 1997, ISBN 80-7106-177-8, s. 21</ref> Mezi první teoretické modely podstaty mýtu patří názor [[Theagenés z Rhegia|Theagenése z Rhegia]], který mýtu přisuzuje [[symbol]]ickou hodnotu, z čehož vyplývá že by měl být chápán jako [[alegorie]]. U [[Hérodotos|Hérodota]] se zas objevuje názor že mýty jsou překroucením [[historie]] a že bohové byly původně výjimečnými lidmi. Tato teorie se podle řeckého filosofa [[Euhémeros|Euhémera]] nazývá euhemerismus. Pojetí alegorie se později prosadilo především u [[stoicismus|stoiků]], zatímco euhemerismus u [[epikurejství|epikurejců]] a také u [[Patristika|patristických]] a středověkých [[křesťanství|křesťanských]] učenců.<ref>PUHVEL, Jaan, Srovnávací mythologie, Praha, Lidové noviny, 1997, ISBN 80-7106-177-8, s. 23 </ref> Někteří autoři jako [[Marcus Tullius Cicero|Cicero]] ovšem oba názorové směry úspěšně kombinovali. Římský filozof [[Titus Lucretius Carus|Lucretius]] zase proslul racionálními argumenty proti existenci [[Kentaur|kentaurů]], [[Drak|draků]] a podobných monster. V době [[středověk]]u byly poprvé zaznamenány neklasické mýty, například [[Irsko|irskými]] mnichy zkompilované [[Knihy o dobývání Irska]], [[Gesta Danorum]] [[Saxo Grammaticus|Saxona Grammatica]] nebo [[Prozaická Edda]] [[Snorri Sturluson|Snorriho Sturlusona]], z této doby pochází i nejdůležitější zprávy o [[Slovanská mytologie|slovanské mytologii]] v [[Helmold z Bosau|Helmondově]], [[Kosmova kronika česká|Kosmově]] či [[Pověst vremennych let|Nestrovoě kronice]].