Jomkipurská válka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Mik013 (diskuse | příspěvky)
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Mik013 (diskuse | příspěvky)
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 347:
Od počátku konfliktu se izraelský velvyslanec v USA pokoušel získat od [[Federální vláda Spojených států amerických|americké vlády]] mimořádné dodávky zbraní a vojenského materiálu. To se ale podařilo až 10. října, kdy H. Kissinger definitivně pochopil, že se Izrael nachází ve vážné situaci. Sovětský svaz se naproti tomu snažil přimět Sadáta, aby přistoupil na žádost o příměří a zastavení palby, neboť Rusům bylo jasné, že se situace na syrsko-izraelské frontě otáčí ve prospěch Izraele. To však Sadát odmítl. 10. října se Kissinger se sovětským velvyslancem [[Anatolij Dobrynin|Anatolijem Dobryninem]] dohodli na koordinovaném postupu při přijímání rezoluce o příměří v [[Rada bezpečnosti OSN|Radě bezpečnosti]]. 11. října upozornil jordánský král Husajn, že s výjimkou vyslání tankové brigády jako formy solidarity se Jordánsko války nezúčastní. Zpráva byla prostřednictvím USA předána Izraeli, který neoficiálně přislíbil, že zapojení této brigády nebude považovat za vyhlášení války Jordánskem. Izraeli zároveň tato zpráva poskytla možnost přesunout síly dosud vázané v oblasti izraelsko-jordánských hranic do oblastí bojů.
[[Soubor:Nixon and Kissinger.png|thumb|31. října 1973 se po ukončení bojů egyptský ministr zahraničí Ismajíl Fahmi (vlevo) sešel s Richardem Nixonem (uprostřed) a Henrym Kissingerem (vpravo)]]
Egypťané ale sovětský návrh na velmocenské sjednání příměří 12. října odmítli. S probíhajícími boji se totiž velmoci stále více nechávaly zatáhnout do celé krizové situace; po izraelském bombardování sovětského kulturního střediska v Damašku potopilo 12. října izraelské námořnictvo v syrském přístavu ovněžrovněž sovětskou obchodní loď. Sovětský svaz pohrozil Izraeli odvetnými opatřeními a vyhlásil pohotovost pro sedm svých výsadkových divizí. Zároveň začal do Středozemního moře přesouvat vojenská plavidla. Generál Dajan ten den promluvil v médiích a mírné izraelské úspěchy na golanské frontě zveličil, což vyvolalo odmítavou reakci H. Kissingera, který se americké představitele naopak snažil přesvědčit o izraelském boji o přežití. Vojenské dodávky se navíc zpomalily, neboť soukromí dopravci odmítli létat do prostoru bojů (zajištění vlastní přepravy byla jedna z podmínek, kterou musel Izrael splnit, chtěl-li přísun zbraní z USA).
 
12. října Spojené státy dále jednaly se Sovětským svazem o možnostech prosazení příměří v OSN, ale zároveň odsouhlasily vybudování leteckého mostu pro přepravu vojenského materiálu do Izraele (ačkoliv tato pomoc byla nakonec nižší, než bylo slibováno). Dodávky zbraní a vojenského materiálu poté probíhaly v rámci operace [[Operace Nickel Grass|Nickel Grass]]. Americká administrativa však zároveň obdržela memorandum společností zajišťujících těžbu ropy v Saúdské Arábii konstatující, že podpora Izraeli by pro USA mohla mít negativní vliv na vztahy se zeměmi produkujícími ropu. Další krok zemí produkujících ropu se uskutečnil na konferenci [[Organizace zemí vyvážejících ropu|OPEC]] ve [[Vídeň|Vídni]], kde zástupci arabských zemí jednostranně zvýšili cenu ropy za barel a následně oznámili, že určování cen ropy bude jednostrannou záležitostí jejích producentů.