Otevřít hlavní menu

Změny

Přidán 1 bajt ,  před 2 lety
m
Přestože po ukončení Opotřebovací války došlo k zastavení střetů mezi izraelskou armádou a armádami jeho arabských sousedů, docházelo ve vzrůstající míře ke konfliktům mezi Izraelci a [[Palestinci|palestinskými]] bojůvkami. Tyto konflikty od menších teroristických útoků palestinských ozbrojenců proti židovským civilistům až po otevřené ozbrojené útoky měly za následek stupňující se izraelské odvetné akce, jejichž výsledkem byli převážně mrtví palestinští civilisté. Palestinské útoky vedly v roce 1971 k dvěma výpadům izraelské armády do [[Libanon]]u, ve kterém měli palestinští partyzáni své základny. Počátkem roku 1972 se vystupňovala jednak palestinská protižidovská teroristická činnost v západní [[Evropa|Evropě]] a zintenzivnilo ostřelování Izraele z území [[Libanon]]u. Na to Izrael odpověděl nejen dalším výpadem na území tohoto státu, ale i proti území Sýrie. [[Izraelsko-palestinský konflikt]] eskaloval v září 1972 po tzv. [[Mnichovský masakr|Mnichovském masakru]]. Na ten Izrael odpověděl leteckými útoky proti palestinským táborům v Libanonu a Sýrii. Následovaly vražedné kampaně, při kterých si komanda [[Černé září (skupina)|Černého září]] a dalších palestinských skupin a izraelských tajných služeb navzájem likvidovala své představitele v zahraničí. Tuto vlnu bojů přijímaly Egypt a Sýrie s uspokojením, neboť to odvádělo pozornost Izraelců od příprav na válku.<ref>Wanner, str. 112-115</ref>
 
O možném útoku z egyptské strany byla izraelská zpravodajská služba [[Mosad]] informována prostřednictvím svého agenta umístěného poblíž Anwara Sádáta. Na základě informací od tohoto zdroje byla v Izraeli v polovině května 1973 vyhlášena částečná [[mobilizace]]. Ta byla ukončena propuštěnípropuštěním záložníků v polovině srpna.<ref>Dunstan, str. 21</ref> Zbytečné mobilizace znamenaly pro Izrael nejen značnou finanční zátěž, ale poskytovaly arabským protivníkům argumenty pro obviňování Izraele ze stupňování napětí v oblasti. Na jaře 1973 navštívila izraelská premiérka Golda Meirová USA. Při jednáních s prezidentem [[Richard Nixon|Nixonem]] odmítla další americké mírové iniciativy jako zbytečné s poukazem na neschopnost Egypta získat obsazená území vojenskou silou. Zároveň ale požádala o pomoc ve formě vojenských dodávek. V polovině dubna 1973 Izrael navíc vystupňoval svou protiteroristickou kampaň známou jako [[operace Boží hněv]], když zvláštní oddíly izraelské armády podnikly koordinovaný útok proti palestinským cílům v Libanonu při operaci známé jako [[Operace Jaro mládí]]. Naproti tomu v činnosti proti Sýrii a zejména Egyptu se vršily ze strany izraelských zpravodajských služeb omyly a přehmaty. Docházelo zejména k fatálnímu podceňování protivníka a z toho vyplývající špatné vyhodnocování získaných poznatků podporované dezinformační kampaní. Přestože se od konce léta stupňovalo množství zpráv varujících před egyptsko-syrským útokem (včetně varování od jordánského [[Husajn I.|krále Husajna]] na jeho tajné schůzce s G. Meirovou 25. září či o něco později varování od [[Central Intelligence Agency|CIA]]), velení izraelské zpravodajské služby [[Aman (zpravodajská služba)|Aman]] v čele s [[Eli Zeira|Eli Zeirou]] nadále trvalo na nereálnosti války.<ref>Dunstan, str. 22</ref>
 
=== Sýrie ===
203

editací