Druhá makedonská válka: Porovnání verzí

m
ještě jednou Pergamon
m (fix - Pergamon)
m (ještě jednou Pergamon)
Již od skončení [[První makedonská válka|první makedonské války]] v roce [[205 př. n. l.]] panoval mezi Makedonií a [[Řím]]em křehký mír. Římané byli dosud zaměstnáni bojem s [[Hannibal]]em, který skončil teprve po vítězství v [[Bitva u Zamy|bitvě u Zamy]] v roce [[202 př. n. l.]] [[Seznam makedonských králů|Makedonský král]] Filip V. se zatím snažil využít římské zaneprázdněnosti k rozšíření vlastních územních zisků v [[Ilýrie|Ilýrii]] z prvního konfliktu s Římany. Protesty [[Římský senát|římského senátu]] ho sice na nějaký čas zastavily, ovšem pokračující nepřátelské akce Filipa stále více přibližovaly k novému střetu s Římem. Na místo Ilýrie chráněné Římany, se král rozhodl upevnit svůj stávající vliv v [[Starověké Řecko|řeckých]] obcích. Filip uzavřel tajnou dohodu se [[Seleukovci|seleukovským]] panovníkem [[Antiochos III. Megás|Antiochem III.]], v níž si oba králové rozdělili území nestabilního [[Ptolemaiovský Egypt|ptolemaiovského Egypta]]. Antiochos napadl jižní [[Sýrie|Sýrii]] a [[Palestina|Palestinu]], zatímco Filip se obrátil na východ. Jeho cílem byla [[Thrákie]] a kontrola námořních tras z oblasti [[Černé moře|Černomoří]] do [[Středozemní moře|Středozemního moře]].
 
V roce [[201 př. n. l.]] vyslal Filip mocné loďstvo proti Rhodu a pergamskému králi [[Attalos I.|Attalovi I.]] Udatní Rhoďané ale makedonskou flotilu potopili, což podnítilo Řeky, kteří byli tehdy podrobení Makedoncům, aby povstali proti králi a požádali římský senát o pomoc. V témže roce dorazily do Říma delegace PergamonuPergamu, Rhodu a [[Athény|Athén]], všechny se stejným cílem: přimět Římany k zásahu proti makedonské agresi. Římané Filipovi nikdy nezapomněli jeho spojenectví s Hannibalem během [[Druhá punská válka|druhé punské války]]. Senát se proto dychtivě chopil příležitosti pomstít se makedonskému králi, ovšem [[Comitia centuriata|lidové shromáždění]] válku nejprve odmítalo, neboť lid byl ještě příliš oslaben sotva skončeným bojem na život a na smrt proti Hannibalovi. V opakovaném hlasování však bylo vyhlášení války nakonec schváleno. Senát zatím vyslal k Filipovi poselstvo s [[Ultimátum|ultimátem]], v němž mu zakazoval vést v Řecku válku, což král rezolutně odmítl.
 
Motivy Římanů k rozpoutání druhé makedonské války spočívaly v zabránění dalšímu mocenskému růstu makedonského království, ovšem stejně důležitým vedlejším záměrem Římanů bylo posílení vlastního vlivu v Řecku.