Verze z 13. 9. 2017, 21:12 editovat Ioannes Pragensis (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 39 798 editací Celoruský úvv -: všeruský ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 13. 9. 2017, 21:44 editovat zrušit editaci Ioannes Pragensis (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 39 798 editací doplnění názvů hlavních levicových stran do úvodu Přejít na další porovnání →
Řádek 25: \| ztráty2 = žádné (tisíce padly později při šíření revoluce po Rusku) }} '''Říjnová revoluce''', známá též jako '''bolševická revoluce''' nebo (podle samotných [[komunismus\|komunistů]]) '''Velká říjnová socialistická revoluce''',{{sfn\|Geyer\|1968\|p=164}} zkráceně '''VŘSR''' či '''Velký říjen''', byla druhá fáze [[Ruská revoluce (1917)\|ruské revoluce]] roku [[1917]], následující po [[Únorová revoluce\|únorové revoluci]]. Svrhla středově liberální [[Ruská prozatímní vláda\|Prozatímní vládu]], v níž byla zastoupena jen umírněná levice, zejména [[Strana socialistů-revolucionářů\|socialisté-revolucionáři („eseři“)]] a [[Menševici\|sociální demokraté („menševici“)]], a vynesla k moci krajní levici vedenou [[Bolševici\|bolševiky]] v čele s [[~~Vladimir Iljič Lenin\|~~Lenin]]em. Bolševici, v té době oficiálně nazývaní Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (bolševiků), byli přímými předchůdci pozdější [[Komunistická strana Sovětského svazu\|Komunistické strany Sovětského svazu]]. ~~brzy~~Brzy potlačili své dosavadní levicové spojence, vyhráli následující [[Ruská občanská válka\|občanskou válku]] a založili [[Sovětský svaz]], první stabilní komunistický režim světa, který se měl později stát [[supervelmoc]]í. Datum 25. října 1917 odpovídá [[Juliánský kalendář\|juliánskému kalendáři]] platnému v [[Ruské impérium\|Rusku]], později zrušenému novou bolševickou vládou. Ve zbytku světa začaly události [[7. listopad]]u 1917 podle [[Gregoriánský kalendář\|gregoriánského kalendáře]]. Prozatímní vláda trvala na pokračování velmi nepopulární účasti Ruska na [[První světová válka\|první světové válce]], což bránilo provádění hlubokých reforem požadovaných občany.{{sfn\|Rabinowitch\|1978\|p=311}} To způsobilo, že bolševický program, vyjádřený hesly „Mír, chléb a půda“ a „Všechnu moc [[sovět]]ům“ (tj. lidovým radám), na podzim roku 1917 rychle získával příznivce.{{sfn\|Rabinowitch\|1978\|p=311}} Hospodářská krize, která se v létě prohloubila, hrozba nasazení na frontu pro vojáky hlavního města, rozčarování z nedostatečnosti vládních reforem a podpora Prozatímní vlády většinou ostatních stran zvýhodňovala bolševiky, kteří v hlavním městě [[Petrohrad]]u rozpoutali intenzivní propagandistickou kampaň.{{sfn\|Rabinowitch\|1978\|p=311}} Nižší třídy ve městě se odmítaly obětovat pokračováním ve válce a tolerováním koaliční vlády za účasti pravicové [[Konstitučně demokratická strana\|Konstitučně demokratické strany („kadetů“)]] po [[Kornilovův puč\|Kornilovově puči]].{{sfn\|Rabinowitch\|1978\|p=311}} Navzdory zjevné slabosti Prozatímní vlády se několik dní před plánovanou revolucí ukázalo, že obyvatelé odmítnou ozbrojené povstání samotných bolševiků proti Prozatímní vládě, jaké chtěl Lenin. Proto bylo rozhodnuto přijmout méně riskantní postup, který prosazoval hlavně [[Lev Davidovič Trockij\|Lev Trockij]] a který spočíval v převzetí moci během připravovaného [[Druhý sjezd sovětů\|Druhého sjezdu sovětů]]:{{sfn\|Rabinowitch\|1978\|p=313}} Moc na sebe strhne [[Petrohradský sovět dělnických a vojenských delegátů\|Petrohradský sovět]], nikoli strana, a jakýkoli odpor vlády bude pak vypadat jako [[kontrarevoluce]].{{sfn\|Rabinowitch\|1978\|p=313}} Vláda zatím poslala část vojenské posádky na blízkou frontu, a tím podnítila revoluci.{{sfn\|Rabinowitch\|1978\|p=313}}

Říjnová revoluce: Porovnání verzí