Bohuslav Kohout: Porovnání verzí

Přidáno 166 bajtů ,  před 3 lety
m
bez shrnutí editace
m
m
}}
[[Soubor:Dopis BKohout Bily.jpg|náhled|Dopis gen. J. Bilého B. Kohoutovi]]
Plukovník in memoriam '''Bohuslav Kohout''' ([[5. prosinec|5. prosince]] [[1896]] [[Litomyšl]]<ref name="matrika">[https://familysearch.org/ark:/61903/3:1:3QS7-L9S1-GJ1W?mode=g&i=39&wc=3N8W-RM8%3A979674501%2C979754001%2C981571201%2C981583501&cc=1804263 Matrika narozených, Litomyšl 1889-1896, snímek 40, Záznam o narození a křtu]</ref> – [[26. srpen|26. srpna]] [[1942]] [[Berlín]]-, [[věznice Plötzensee]]) byl čs. armádní důstojník, vojenský autor a vychovatel. Za německé okupace člen vojenské podzemní organizace [[Obrana národa]] (ON), po vyzrazení zatčen v lednu 1940 gestapem, dva roky vězněn, postaven 7. ledna 1942 před nacistický soud (Volksgericht) v Berlíně, odsouzen k smrti, a popraven 26. srpna 1942 v Berlíně-Plötzensee popraven.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Junek
| jméno = Jiří
 
== Mládí ==
Narozen 5. prosince 1896 v Litomyšli do rodiny gymnazijního profesora Ignáce Kohouta, původem z Hané, a Emilie rozené Červinkové původem z Polabí.<ref name="matrika"/> Své mládíMládí prožil ve Vysokém Mýtě, byl nadšeným propagátorem [[skauting|skautského hnutí,]] a zaujala ho střelba z pušky,. V roce 1910 ho jako kvartána gymnazia v roce 1910gymnázia zastihla náhlá smrt jeho otce na zápal plic. Rodina zůstala bez finančních prostředků a Bohuslav Kohout byl nucen zvolit praktické povolání - rozhodl se tedy pro vojenskou dráhu.
 
== Služba v rakousko-uherské armádě ==
Přijat roku 1912 do c. k. rakousko-uherské kadetní školy pro pěchotu v Praze, vyřazen 15. 3. 1915 v hodnosti praporčíka. Byl odvelen 1. 6. 1915 jako velitel čety s c. k. pěším plukem č. 20 ”Stanislavov”„Stanislavov“ na ruské bojiště v Haliči. Ustanoven 18. 7. 1915 velitelem 1. kulometného oddílu, pak v srpnu 1915 povýšen na poručíka. Od 18. 5. 1916 působil na italském bojišti jako velitel kulometné čety, v srpnu 1917 byl povýšen na nadporučíka. Na ruském bojišti byl pak od 1. 11. 1917 velitelem kulometné setniny.
 
== V československé armádě a autorská činnost <ref>Kvalifikační listina Bohuslava Kohouta, Vojenský ústřední archiv, Praha.</ref><ref>Kmenový list Bohuslava Kohouta, Vojenský ústřední archiv, Praha.</ref> ==
Do čs. armády se přihlásil 29. října 1918 u posádkového velitelství ve Vysokém Mýtě a byl ustanoven velitelem náhradní eskadrony u jezdeckého střeleckého pluku &nbsp;2, později přejmenovaného na dragounský pluk &nbsp;9. U tohoto pluku sloužil a zastával různé velitelské funkce až do rozpuštění čs. armády v roce 1939. Roku 1925 byl povýšen na kapitána jezdectva, r.&nbsp;1929 na štábního kapitána, a r.&nbsp;1937 na majora jezdectva.[1] Navíc se stal řádným členem Vojenského Vědeckého Ústavu v Praze, od roku 1931 spolupracoval s Ministerstvemministerstvem Národnínárodní Obranyobrany při zpracování služebních předpisů. Byl autorem ''Příručky pro vojíny''<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kohout
| jméno = Bohuslav
| strany =
| isbn =
}}</ref> vydané v roce 1933, která se stala vojenskou pomůckou při výchově vojínů základní služby, a která doznala opakovaných ročních vydání až do roku 1938.<ref>[http://aleph.nkp.cz/F/CANLHH2HEQM4RY52PT8YTU3QJMBYNUD4V4PKC57GKX876YI2KN-13621?func=find-acc&acc_sequence=005647935 Databáze NK ČR: Příručka pro vojíny]</ref> Pro Vojenský Vědecký Ústav zpracoval ''Rukověť branné výchovy - Nižší stupeň ''(1934)<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| strany =
| isbn =
}}</ref> byl dokončen až v roce 1938, a tato příručka nebyla již vydána v důsledku [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]].
[[Soubor:Příručka pro vojíny.jpg|náhled|Různá vydání ''Příručky pro vojíny'']]
 
== Armádní protinacistický odboj ==
Dne 15. března 1939 republiku obsadila německá vojska, byl vyhlášen [[Protektorát Čechy a Morava]], a čs. armáda byla rozpuštěna. Mjr. Kohout odešel do civilu, ale jako bývalý čs. důstojník se napojil na vojenské podzemní hnutí [[Obrana národa]] (ON), které se tvořilo pod vedením generála [[Josef Bílý|Josefa Bílého]]. ON se stala hlavní domácí podzemní protinacistickou organizací, byla zaměřena na konečnou porážku německých okupantů a byla ve spojení s Československou exilovou vládou v Londýně[[Londýn]]ě v čele s [[Edvard Beneš|Dr. Edvardem Benešem]]. Bývalý velitel posádky ve Vysokém Mýtě, plk. Ing. [[Bohumil Závada]] byl pověřen vybudováním 1. &nbsp;podúseku ON v politickém okrese Vysoké Mýto, ve spolupraci s mjr. Kohoutem. Po odchodu plk. Závady z Vysokého Mýta v červnu 1939 mjr. Kohout jeho velitelskou funkci převzal.
 
Koncem roku 1939 [[gestapo]] proniklo do sítě organizace ON a záhy pozatýkalo většinu jejích vedoucích představitelů jak v ústředí, tak na úrovni krajů a okresů. Mjr. Kohout, plk. Závada, a pět dalších členů vysokomýtského podúseku ON byli dne 7. února 1940 zatčeni, a nepřetržitě vězněni po dobu téměř dvou let v Pardubicích, [[Drážďany|Drážďanech]], [[Lipsko|Lipsku]], [[Goleniów|Gollnově u Štětína,]] a Alt-[[Věznice Moabit]] v Berlíně[[Berlín]]ě. Dne 7. ledna 1942 byla celá skupina postavena před nacistický lidový soud (Volksgericht) v Berlíně[[Berlín]]ě. Mjr. Bohuslav Kohout a plk. Ing. Bohumil Závada byli odsouzeni k trestu smrti, ostatní obžalovaní obdrželi tresty káznice trvající od 3tří do 10deseti let. Mjr. Kohout a plk. Závada byli po rozsudku přemístěni do [[Věznice Plötzensee|věznice v Berlíně-Plötzensee]], kdea po dalším věznění byli dne 26. srpna 1942 v časných ranních hodinách popraveni.
 
== Řády a vyznamenání ==
2 026

editací