Babenberkové: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Babenberkové: fixlink |
možná hledáte starší Babenberky |
||
Řádek 1:
{{Možná hledáte|[[Popponi|starší Babenberkové]]}}
[[Soubor:Austria_coat_of_arms_simple.svg|thumb|Rodový znak Babenberků]]▼
▲[[Soubor:Austria_coat_of_arms_simple.svg|thumb|Rodový znak Babenberků]]
{{Dějiny Rakouska}}
Řádek 6 ⟶ 7:
Roku [[976]] udělil [[Ota II.]] hraběti [[Leopold I. Babenberský|Leopoldovi I.]] (976–994) v léno východní [[Bavorsko|bavorskou]] marku a v roce [[996]] je poprvé doložen název Ostarrîchi (čili Rakousko).<ref>[http://www.uni-klu.ac.at/groups/spw/oenf/name2.htm Ostarrîchi 996–1996 Tausend Jahre Name Österreich]</ref>
Počátkem druhé poloviny [[11. století]] začala babenberská markrabata vyvíjet vlastní politiku, která měla za cíl oslabit moc německých [[císař]]ů na území, které spravovali Babenberkové. To vedlo k tomu, že [[Leopold II. Babenberský]] v [[Boj o investituru|boji o investituru]] podporoval [[papež]]e, což bylo v rozporu se zájmy tehdejšího německého císaře [[Jindřich IV.|Jindřicha IV.]], který problematickou Východní marku daroval svému spojenci, českému [[kníže]]ti [[Vratislav II.|Vratislavu II.]]
Pro vznik [[Rakousko|Rakouska]] byla klíčová vláda [[Leopold III. Babenberský|Leopolda III.]] (markrabě rakouský od [[1096]] do [[1136]]), který si sňatkem s [[Agnes z Waiblingenu|dcerou]] [[Jindřich IV.|Jindřicha IV.]], která byla zároveň vdovou po [[Fridrich I. Švábský|Fridrichovi Štaufském]], zajistil příbuzenství s oběma německými císařskými rody. Svojí další politikou se Leopold pokoušel upevnit pozici svého markrabství. Roku [[1125]] se na základě příbuzenských vztahů neúspěšně pokusil kandidovat na římskoněmeckého císaře. Leopold III. byl roku [[1163]] vyhlášen za zemského patrona Rakouska a roku [[1485]] kanonizován.
|