Rudolf Jedlička (lékař): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
rozšíření značka: možné subjektivní formulace |
rozšíření |
||
Řádek 16:
== Život ==
=== Mládí ===
Rudolf Jedlička se narodil jako nejstarší dítě v lékařské rodině. Lékařem byl už jeho dědeček, který byl povolán do služby v oblasti [[Maribor]]u, který tehdy byl součástí [[Habsburská monarchie|habsburské monarchie]]. Rudolfův otec Michal Jedlička se tak v roce [[1843]] narodil a vyrostl v této oblasti blízko [[štýrsko]]-[[kraňsko|kraňské]] hranice. Odtud také pramenil jeho vztah k místním národům, který se později významně projevil i v životě jeho syna Rudolfa. V 60. letech 19. století přijel Michal do Prahy studovat medicínu. Seznámil se zde s dcerou starosty Vyšehradu Eliškou Francovou, se kterou se brzy oženil. Poté získal místo obvodního lékaře v [[Lysá nad Labem|Lysé nad Labem]] a zároveň se stal rodinným lékařem u kněžny Štěpánky [[Rohanové]].
Řádek 25 ⟶ 26:
Středoškolská studia zahájil Rudolf na německém gymnáziu na Malé Straně. Na autoritativně vedeném a přísně katolickém gymnáziu se však necítil dobře, a proto přestoupil na české, spíše antiklerikální [[Akademické gymnázium Štěpánská|Akademické gymnázium]], kde maturoval v roce 1889. Pokračoval ve studiu na [[1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy|české lékařské fakultě v Praze]], kde ho prof. [[Karel Maydl]] ve 3. ročníku nadchl pro chirurgii. Promoval v roce 1895.
Krátce pracoval jako externista na interní klinice prof. [[Emerich Maixner|Emericha Maixnera]], ale ještě v roce 1895 se stal operačním elévem na První chirurgické klinice prof. [[Karel Maydl|Maydla]] v Praze. Počátkem roku 1896 se rozšířily zprávy o objevu [[Wilhelm Conrad Röntgen|Wilhelma Röntgena]] – ''[[Rentgenové záření|paprscích X]]''. Jedlička pochopil obrovskou důležitost tohoto objevu a ještě téhož roku si stihl dohodnout vybudování soukromého rentgenového kabinetu v hotelu [[Slovanský dům|U černého koně]]. Jako první v habsburské monarchii začal provádět [[Skiagrafie|skiagrafická vyšetření]], a stal se tak zakladatelem české lékařské [[rentgenologie]]. V hotelu se rentgen nacházel proto, že jeho majitel Antonín Cífka byl ochoten jej zaplatit. Přístroj se totiž stal magnetem pro hosty, kteří – neznalí nebezpečí rentgenového záření – se mohli bavit prohlížením vlastních kostí. Následujícího roku Jedlička sám objednal Roentgenův přístroj, přičemž si na něj půjčil víc než dvojnásobek svého ročního příjmu. S kolegy vyrobil příslušenství, provozní materiál hradil z vlastních prostředků. Dotaci na přístroj získal přednosta Maydl až v roce 1900. Jako první v Čechách začal Jedlička o několik let později využívat také [[Radium|radiovou sůl]] poté, co ji dokázala izolovat [[Marie Curie-Skłodowská]]. I v tomto případě si ji hradil sám.
Roku 1898 byl Jedlička na klinice jmenován asistentem.<ref name="Dvořák">{{Citace monografie | příjmení = Dvořák | jméno = Aleš | titul = Rudolf Jedlička – Samaritán v bílém plášti | vydavatel = Barrister & Principal | místo = Brno | rok = 2013 | isbn = 978-80-7485-004-2}}</ref> V roce 1901 se habilitoval prací o novém způsobu anestezie, při které je malá dávka kokainu vpravena do páteřního kanálu. Téhož roku začal zastupovat nemocného prof. Maydla ve funkci přednosty kliniky. Na jaře 1903 požádal o volné místo primáře v Olomouci, na které mu prof. Maydl napsal vynikající posudek. Z politických důvodů však toto jmenování Jedličkovi nevyšlo a po smrti prof. Maydla se také překvapivě nestal jeho nástupcem v čele kliniky, přednost dostal [[Otakar Kukula]].
[[Soubor:Lysa nad Labem - Rudolf Jedlicka, pametni deska.jpg|náhled|Pamětní deska
Zklamaný Jedlička neúspěchy těžce nesl a z kliniky odešel. Začal pracovat na univerzitní poliklinice v Příčné ulici a otevřel si i vlastní praxi. Trpěl však tím, že ztratil možnost operovat. Svou zručnost si však udržoval díky kontaktům s bývalými kolegy, kteří ho zvali k operacím do okresních nemocnic.
V této době se u Jedličky začaly projevovat negativní důsledky používání nových metod, jejichž nebezpečnost nebyla v době jejich objevu známa. K nastavení správného stupně záření tak Rudolf Jedlička běžně používal vlastní ruku. Postupně mu byly amputovány články prstů levé ruky, na níž mu zůstal nakonec jen pouze palec a necelý ukazováček. I s tímto handicapem však dokázal pomocí speciální pinzety dál operovat.<ref name="Dvořák" />
V roce 1907 mu zemřel otec. Dosáhl významného titulu císařského zdravotního rady, a tak byl – též coby zeť vyšehradského měšťana a někdejšího starosty – pohřben na [[Vyšehradský hřbitov|vyšehradském hřbitově]]. ▼
▲V
=== Pražské sanatorium ===
V roce 1908 cestoval Rudolf Jedlička do Spojených států a navštívil přitom [[Klinika Mayo|Kliniku Mayo]] v [[Rochester (Minnesota)|Rochesteru]] ve státě [[Minnesota]], kterou v roce 1889 založil [[William Worrall Mayo]]. Zaujalo ho, jak klinika udržuje krok s novými výzkumy, i to, jak je financována. Movití klienti si připláceli za nadstandard, což částečně zaplatilo běžnou péči o chudé. Na obdobném principu si přál vybudovat své sanatorium.
V létě 1909 koupil pozemek v [[Podolí (Praha)|Podolí]], pod svahem Vyšehradu. V říjnu téhož roku byla založena společnost ''[[Ústav pro péči o matku a dítě|Pražské sanatorium]]''. V pětičlenném představenstu zasedl spolu s Jedličkou mj. chirurg a básník [[Duchoslav Panýrek]]. Velkorysý projekt sanatoria vytvořil architekt [[Rudolf Kříženecký]] – jeho součástí byl mj. bazén s umělým vlnobitím, sauna nebo sluneční lázně. První pacienty začalo sanatorium přijímat od května 1914.
=== Lékařem v Bělehradě za 1. balkánské války ===
V říjnu 1912 začala [[první balkánská válka]], ve které se [[Balkánský svaz]] postavil proti [[Osmanská říše|Osmanské říši]]. V Čechách se zvedla vlna sympatie k Srbům a jejich osvobozeneckému boji. Český pomocný lékařský komitét plánoval vyslání lékařů a zdravotnického materiálu, sokolové a další spolky organizovaly sbírky. Nejrychleji zareagoval Rudolf Jedlička, který vypravil vlastní expedici, a také na vlastní náklady. Již 24. října 1912 s ním do [[Bělehrad]]u odcestovali např. pozdější první ředitel Baťovy nemocnice ve Zlíně [[Bohuslav Albert]], pro kterého se Jedlička po této zkušenosti stal celoživotním vzorem, nebo budoucí primář chirurgie ve Slezské Ostravě [[Vladimír Haering]]. O dva dny později zde převzali vojenský lazaret s 800 lůžky a večer přijímali první raněné z [[bitva u Kumanova|bitvy u Kumanova]], kde sice Srbové zvítězili, nicméně stovky jich padly a přes 3000 jich bylo zraněno. Velký problém zde představovala délka transportu raněných z bojišť, což ještě zhoršily listopadové povodně.
Prof. Jedlička operoval až 40 pacientů denně, organizoval i odbornou spolupráci zahraničních expedic. V Bělehradě jej navštívil budoucí prezident, tehdejší poslanec Říšské rady [[Tomáš Garrigue Masaryk]].<ref name="Dvořák" /> V lednu následujícího roku se expedice vrátila do Prahy, celkem provedlo 19 Čechů téměř 1800 operací. Srbské království mu udělilo [[Řád svatého Sávy]] a král [[Petr I. Karađorđević|Petr I.]] mu věnoval svou fotografii s podpisem.
Po vypuknutí [[Druhá balkánská válka|Druhé balkánské války]] toužil Jedlička odjet do Srbska znovu, Rakousko-Uhersko však sympatizovalo s Bulharskem, a proto zakázalo vycestovat těm, kdo by chtěli pomáhat Srbům.
=== Jedličkův ústav ===
[[Soubor:Jedlicka s Institute for the Disabled Vysehrad Prague CZ 771.jpg|náhled|vlevo|Jedličkův ústav na Vyšehradě]]
V roce 1913 založil Rudolf Jedlička v Praze ústav pro tělesně postižené děti, který byl na jeho počest nazván [[Jedličkův ústav]].
V roce 1921 se stal řádným [[profesor]]em chirurgie a rentgenologie a prvním přednostou II. chirurgické kliniky [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]].
=== Závěr života ===
[[Soubor:Hrob Jedličků.jpg|náhled|Rodinný hrob na Vyšehradě]]
Jeho manželka Alexandra byla sestrou [[Jaroslav Helfert|Jaroslava]] a [[Vladimír Helfert|Vladimíra Helfertů]]. Zemřel v roce 1926 na následky rentgenového záření a je stejně jako jeho otec pohřben na Vyšehradě.
Řádek 47 ⟶ 68:
| url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/335036
}}
▲Soubor:Lysa nad Labem - Rudolf Jedlicka, pametni deska.jpg|Pamětní deska v [[Lysá nad Labem|Lysé nad Labem]]
▲File:Měšťanský dům - rodný dům prof. MUDr. Jedličky (Lysá nad Labem), nám. B. Brozného 20, Lysá nad Labem.JPG|Rodný dům prof. MUDr. Jedličky
== Odkazy ==
| |||