Salcburk: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 42:
| strany = 644
| isbn = 978-80-7106-138-0
}}</ref> dříve česky též '''Salcpurk''') je [[statutární město]], hlavní město [[Rakousko|rakouské]] spolkové země [[Salcbursko|Salzbursko]] a centrum okresu Salzburg-venkov. Leží nedaleko hranic s [[Německo|Německem]] na řece [[Salzach]] ve výšce 425 [[nadmořská výška|m n. m.]]
Staré město Salzburské (historické městské jádro) bylo v roce [[1996]] zapsáno na [[Světové dědictví|Seznam světového dědictví]] [[UNESCO]].
Řádek 50:
== Geografie ==
=== Geografická poloha ===
Město Salzburg se rozkládá v
Na jihozápadě města se nachází pověstmi opředený, 1853 m [[nadmořská výška|vysoký]] [[Untersberg]], na jihovýchodě je rozmach města omezen 1288 m vysokou horou [[Gaisberg]]. Směrem na východ není daleko do kraje [[Salzkammergut]] ve středu s pohořím [[Salzkammergutberge]]. Směrem na sever se otevírá Salzburská pánev, a [[lužní les]]y podél řeky Salzach navazují na území města stejně jako nízká pahorkatina [[Flachgau]], zejména [[Plainberg]] nebo hora Kalvárie [[Kalvarienberg]] se svou poutní bazilikou [[Maria Plain]], z níž je dobrý výhled na celý Salzburg. Na severozápadě hraničí území města přímo s [[Bavorsko|Bavorskem]], řeka [[Saalach]] tvoří hranici se sousedním městem [[Freilassing]] v okrese Berchtesgadenského kraje.
Řádek 156:
|}
|}
V roce [[1935]] se jednorázově zvýšil počet obyvatel města sloučením s jinými obcemi z původních 40 232 na 63 275 osob. V poválečné době zažil Salzburg znovu boom, když zde byla zřízena celá sídliště pro vojáky vítězné americké armády jako např. sídliště Generála Keyese. Zhruba od r. 1950, kdy počet obyvatel překročil stotisícovou hranici, se může
=== Malý kout Německa a Euroregion Salzburg – Berchtesgadensko – Traunstein ===
Řádek 171:
=== Vrcholný a pozdní středověk ===
Město
Stavba pevnosti ''[[Hohensalzburg]]'' byla započata v roce [[1077]] z podnětu arcibiskupa [[Gebhard von Helfenstein|Gebharda von Helfenstein]], ale dokončena byla až za vlády jeho nástupce. Jelikož se Gebhard v roce [[1076]] angažoval ve sporech o [[Investitura|investituru]] na straně papeže a roku 1077 na straně samozvaného krále [[Rudolf Švábský|Rudolfa z Rheinfelden]], byl po ukončení sporu arcibiskup vyhnán z důvodu nevěrnosti císaři [[Jindřich IV.|Jindřichu IV.]].
Po říšské klatbě, již císař [[Fridrich I. Barbarossa|Friedrich I. Barbarossa]] uvalil roku [[1166]] na Salzburg, neboť se arcibiskup [[Konrád II. Babenberský]] (Konrad II. von Babenberg) ujal vlády nad Salzburkem bez udělení císařského léna, bylo město z moci císařova důvěrníka, [[Graf von Plain|hraběte z Plainu]], v dubnu [[1167]] z velké části zničeno. Roku [[1168]] byl za arcibiskupa zvolen nejprve [[Vojtěch III. Český]], syn krále [[Vladislav II.|Vladislava II.]] a císařův bratranec , ale jelikož nepožádal o nezbytné [[insignie|regálie]], byl roku [[1174]] opět [[Immerwährender Reichstag|stálým řezenským říšským sněmem]] zbaven úřadu a [[26. červen|26. června]] zvolen, do té doby jako říšský probošt v [[Berchtesgaden]]u působící [[Heinrich I. (probošt)|Heinrich I.]] (Jindřich I.) spíše jako „samozvaný“ arcibiskup, ten však nebyl potvrzený papežem. Teprve [[benátský mír|benátským mírem]] z r. [[1177]] se museli jak Jindřich tak i Vojtěch III. zříci úřadu a uvolnit místo bývalému mohučskému arcibiskupovi [[Konrád I. z Wittelsbachu|Konrádu III. z Wittelsbachu]]. Po Konrádově znovupovolání do [[Mohuč]]e v roce [[1183]], se solnohradským arcibiskupem již definitivně stal Vojtěch, a to až do své smrti v roce [[1200]].
Řádek 195 ⟶ 194:
=== Salzburg v době barokní ===
[[Soubor:Salzburg Residenzbrunnen.jpg|náhled|
Na počátku [[17. století]] započala intenzivní barokizace z vůle arcibiskupa [[Wolf Dietrich von Raitenau|Wolfa Dietricha z Raitenova]], což v důsledku dalo výraznou novou podobu nejen Salzburku, nýbrž nepřímo vedlo i k tomu, že se [[baroko|barokní sloh]] rozšířil na sever od [[Alpy|Alp]]. Jako stavební mistr pro [[katedrála svatého Ruperta a Virgila|salcburskou katedrálu]], která roku [[1598]] již poosmé vyhořela, byl nejprve povolán [[Vincenzo Scamozzi]] a po sesazení [[Wolf Dietrich von Raitenau|Wolfa Dietricha]] pak italský mistr [[Santino Solari]], jenž v krátké době do roku [[1628]] postavil kompletní malý dóm s výjimkou věží.
Řádek 203 ⟶ 202:
Jako předstupeň salcburské [[univerzita|univerzity]] bylo roku [[1617]] zřízeno [[gymnázium]], když dřívější snahy ztroskotaly zejména kvůli nedostatku prostoru. Avšak již v roce [[1622]] bylo gymnázium přeměněno na Univerzitu Salzburg ([[Universität Salzburg]]) s teologickou a filozofickou fakultou. V založení univerzity je možné vidět snahu salcburského arcibiskupa o [[protireformace|protireformační]] politiku.
Od poloviny [[15. století]] pracovalo v [[Dürnberg|Dürnberských]] dolech mnoho dělníků z jiných části Německé říše, např. také Míšeňáci ([[Kurfiřtství Saské]]), kteří s sebou přivezli i svou luteránskou víru. Nová víra se odsud rozšířila mezi místní, často nespokojené zemské obyvatelstvo; také salzburští obchodníci do arcidiecéze dovezli ze svých obchodních cest Lutherovy ideje. Poté až do začátku [[18. století]] už 22 000 protestantů bylo po malých skupinkách vyhoštěno, vydal nakonec arcibiskup [[Leopold Anton von Firmian]] roku [[1731]] [[Emigrační patent]], na jehož základě opustilo svoji vlast přes 20 000 salzburských protestantů. To bylo sice v souladu s platným říšským právem, které vycházelo z principu ''„cuius regio, eius religio“'' (koho vláda, toho víra), ale kvůli velikému množství protikatolických letáků vyvolalo veliký rozruch v celé Evropě. Vedle církevních motivů byla rozhodující též, především pro nemajetné poddané, naděje na zlepšení ekonomické situace v emigraci. Tito lidé, kteří vycestovali do východního Pruska, obdrželi darem od pruského krále zem a stali se tak rolníky. Pro arcibiskupství mělo toto velké vysídlování katastrofální hospodářské následky, které však arcibiskupa Firmiana neodradily od toho, aby v letech [[1736]] až [[1738]] nepostavil [[rokoko]]vý [[Leopoldskron|zámek Leopoldskron]]. Tento zámek pak od r. [[1918]] patřil divadelnímu režisérovi [[Max Reinhardt|Maxovi Reinhardtovi]], ale byl od roku [[1938]] až do konce války vyvlastněn. Po navrácení zámku rodině Reinhardtových ho majitelé prodali [[Salcburský seminář|
Skladatel [[Wolfgang Amadeus Mozart]] se roku [[1756]] narodil v Salzburgu a byl v letech [[1769]] až [[1781]] ve službách arcibiskupa.
Řádek 226 ⟶ 225:
=== Národní socialismus a druhá světová válka ===
Pod vládou [[nacismus|nacismu]] došlo [[30. duben|30. dubna]] [[1938]] na náměstí Residenzplatz k pálení knih a zatýkání [[Židé|Židů]] a politických protivníků. [[9. listopad]]u, v rámci tzv. ''[[Křišťálová noc|Křišťálové noci]]'', došlo ke zničení
Roku [[1942]] byl ve městě [[Sankt Johann im Pongau]] zřízen tábor pro válečné zajatce [[Wehrmacht]]u.
Řádek 305 ⟶ 304:
=== Hřbitovy ===
[[Soubor:Petersfriedhof.jpg|náhled|Petersfriedhof]]
== Kultura ==
| |||