Wikipedie

Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice (Žižkov): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m - nicneříkající vlajky v ib
doplnění a úpravy hesla
Řádek 45:
 
== Historie ==
=== Přípravy na výstavbu ===
[[Soubor:Biskup Sergij a Isaakij 7.JPG|náhled|vlevo|Svěcení ikony a pamětní desky v Uspěnském chrámu v den prvního výročí mučednické smrti jugoslávského krále [[Alexandr I. Karađorđević|Alexandra I.]] Světitel [[Sergij (Koroljovbiskup)|arcibiskup Sergij]] a jeho pomocník [[archimandrita]] [[Isaakij Vinogradov|Isaakij]], 13. října 1935]]
[[Soubor:Bohorodice.JPG|thumb|left|Detail mozaiky]]
[[Soubor:Olšany Uspěnský chrám zezadu 1.jpg|right|thumb|Uspenskij chrám]]
Řádek 52 ⟶ 53:
Idea výstavby chrámu se vrátila po roce [[1921]], kdy prudce vzrostl počet pravoslavných věřících v Praze z důvodu značného přílivu [[ruská emigrace v Československu|ruských emigrantů]] po vypuknutí [[Ruská občanská válka|občanské války]] v [[Rusko|Rusku]] a následnému převzetí moci [[Bolševici|bolševiky]]. Emigranti organizovaní v ''Bratrstvu Zesnutí Matky Boží'' ("Успенское братство"), získali podporu tehdejšího [[Československo|československého]] předsedy vlády, [[Karel Kramář|Karla Kramáře]]. Kramář, sám pravoslavného vyznání, a jeho ruská manželka [[Naděžda Kramářová|Naděžda Nikolajevna]] (roz. Chludovová), se na projektu velmi aktivně podíleli. Zorganizovali novou sbírku peněz, při níž byly shromážděny čtyři pětiny potřebné částky na realizaci.
 
=== Financování ===
Na financování stavby se podílela ruská komunita žijící v tehdejším [[Československo|Československu]], osobním darem přispěli také manželé [[Karel Kramář|Karel a Naděžda Kramářovi]], finanční pomoc přišla též ze [[Srbsko|Srbska]]. Nemalý dar poskytl anonymně např. také [[Antonín Švehla]]. Na nákup pětice zvonů pro kostel se společně složili pražský pravoslavný [[Sergij (Koroljovbiskup)|biskup Sergij]], [[Západoevropský exarchát ruské pravoslavné církve|exarcha pro západní Evropu]] metropolita [[Jevlogij (Georgijevskij)]], ruské společenství v Československu a také jugoslávský král [[Alexandr I. Karađorđević|Alexandr I.]]
 
=== Realizace ===
[[11. září]] [[1924]] [[Sergij (Koroljovbiskup)|biskup Sergij]] posvětil základní kámen kostela. Na stavebních pracích se dobrovolně podíleli Rusové žijící v Praze, pod vedením inženýrů A. Mirkoviče, S. Věličkina a P. Nachodkina. Po dokončení stavebních prací byl chrám [[22. listopad]]u [[1925]] vysvěcen [[Jevlogij (Georgijevskij)|metropolitou Jevlogijem]]. Události se účastnili také představitelé hlavního města Prahy, československé vlády, pravoslavné církve a zástupci ruské emigrace. Objekt byl zapsán do [[Farnost|parafie]] [[Kostel svatého Mikuláše (Staré Město)|chrámu sv. Mikuláše]] v Praze jako pomocný chrám.
 
=== ===
V roce [[1945]] byl chrám sv. Mikuláše uzavřen, což způsobilo, že se hřbitovní kaple stala dočasným sídlem parafie. V letech [[1973]]–[[1974]] byl kostel z iniciativy [[Dorotej (Filip)|metropolity Doroteje]] celkově zrekonstruován.▼
V roce [[1945]] byl uzavřen [[Chrám svatého Mikuláše (Staré Mesto)|chrám sv. Mikuláše]] na [[Staré Město (Praha)|Starém Městě]], který byl dosud využíván ruskou pravoslavnou komunitou, což způsobilo, že se olšanská hřbitovní kaple stala dočasným sídlem celé parafie.
 
▲V roce [[1945]] byl chrám sv. Mikuláše uzavřen, což způsobilo, že se hřbitovní kaple stala dočasným sídlem parafie. V letech [[1973]]–[[1974]] byl kostel z iniciativy [[Dorotej (Filip)|metropolity Doroteje]] celkově zrekonstruován.
 
== Architektura chrámu ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Chrám_Zesnutí_přesvaté_Bohorodice_(Žižkov)“