Reliéf (geografie): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Úprava: typo, zpřesnění rozlohy provincií (sekce Georeliéf Česka); doplnění: rozšiřování faktografických údajů (sekce Klasifikace reliéfu) + odkazy na hesla WP. značka: editace z Vizuálního editoru |
Úpravy a rozšíření: sekce Klasifikace reliéfu / Tvary – doplnění textu + odkazy na hesla WP + související článek (Evropa), sekce Georeliéf Česka – úprava popisku fota. značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
Řádek 143:
Vzhled ploch závisí na vlastnostech, uložení a stáří hornin, které ji tvoří a procesech, které na ni působí. Georeliéf je složen z množiny tvarů vzniklých na zemském povrchu při reliéfotvorných pochodech v důsledku různých geomorfologických činitelů, např. působením magma při endogenním neboli vnitřním procesu nebo prouděním vzduchu (vítr), vody, též v podobě deště, zářivé energie slunečních paprsků při exogenním neboli vnějším působením energie. Působením jednoho činitele vznikly tvary monogenetické, tvary polygenetické jsou podílem dvou a více činitelů.
Výsledkem geomorfologických pochodů je reliéf zemského povrchu s geomorfologickými tvary označovanými (abecedně) podle vzniku [[Antropogenní vliv|antropogenní]] (vzniklé lidskou činností), [[Denudace|denudační]] (např. vlivem [[eroze]]), [[Vítr|eolické]] (vzdušným prouděním), [[Fluviální svahové pochody|fluviální]] (prouděním [[Voda|vody]]), [[Glaciální eratika|glaciální]] (v důsledku ledovce, též [[Doba ledová|doby ledové]]), [[Kras|krasové]] (v oblasti vápenců a dolomitů průnikem vody horninami, např. v podzemí [[jeskyně]], na povrchu se spolupůsobením dalších erozních činitelů [[Závrt|závrty]]), periglaciální (v oblasti před pevninským ledovcem, např. [[kamenné moře]] vzniklé také v souvislosti s tzv. periglaciálním [[Podnebí|klimatem]]), [[Sopečné pohoří|sopečné]] a [[Struktura (strukturní geologie)|strukturní]] (související s prostorovým uspořádáním [[Hornina|hornin]], jejich vlastnostmi, s různou odolností).<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
Řádek 168:
**[[brána (geomorfologie)|brána]] – protáhlá sníženina spojující sousedící lokality v krajině s větší rozlohou, v regionálním členění georeliéfu např. [[Moravská brána]]
**[[kotlina]] – výrazná sníženina obklopená vyvýšeninami okolní krajiny, v regionálním členění georeliéfu např. [[Milovská kotlina]]
**[[údolí]] – protáhlý tvar sníženiny lemované vyvýšeným terénem, erozní činností modelované [[říční údolí]], podle příčného profilu do tvaru [[Soutěska|soutěsky]], např. v národní přírodní rezervaci [[Kaňon Labe]], typem údolí také [[trog]] nebo [[uvala]]
**[[úval]] – protáhlá sníženina v krajině se širokým dnem s výškovou členitostí do 75 m, v regionálním členění georeliéfu např. [[Hornomoravský úval]]
*konvexní
**[[kopec
**pahorek – vyvýšenina terénu, malých rozměrů, nevýrazného úpatí, mírného sklonu svahů, původem vzniku i uměle navršená hornina, typický tvar pro pahorkatiny neboli krajiny „výškově malých kopců“, např. v regionálním členění georeliéfu [[Chvaletická pahorkatina]]
**[[hora|kupa]] –
**
**[[hora]]▼
**[[hora]] – v krajině výrazná vyvýšenina, velkých rozměrů, s relativní výškou 300–600 m, výrazných svahů a úpatí, např. [[Sněžka]] (nejvyšší vrchol Česka), někdy osamocená a skalnatá tzv. ostrovní hora, příkladem může být [[Falkenstein (Saské Švýcarsko)|Falkenstein]] (skalní věž v [[Saské Švýcarsko|Saském Švýcarsku]]), v tabulích sedimentárního nebo vulkanického původu tzv. tabulová, též [[stolová hora]] s rovinnou plochou na temeni, se shodným rozpětím výškové členitosti na určitém území tvar ve větším počtu (hory), v regionálním členění georeliéfu tvořící hornatinu, např. [[Krkonoše]] (česko-polské pohoří, nejvyšší v Česku)
**[[velehora]] – mohutná vyvýšenina v krajině, s relativní výškou nad 600 m, např. [[Mont Blanc]], nejvyšší v [[Alpy|Alpách]] ([[Montblanský masiv]]), též v Evropě a na území států [[Evropská unie|Evropské unie]]
**[[Horský štít|štít]] – ostrá skalní vrcholová část především hor a velehor, složitý skalní tvar, v horském pásmu výrazný vrchol, např. [[Gerlachovský štít]], nejvyšší ve [[Vysoké Tatry|Vysokých Tatrách]] a na [[Slovensko|Slovensku]]
**[[hřeben (geomorfologie)|hřeben]]
**[[hřbet (geomorfologie)|hřbet]]
Řádek 198 ⟶ 200:
== Georeliéf Česka ==
[[Soubor:Georeliéf Česka, CZ170906-1.jpg|náhled|281x281pixelů|Georeliéf Česka, na snímku s orientačně vyznačenými geomorfologickými provinciemi, v českém prostředí řádově
V bývalém [[Československo|Československu]] se zkoumáním georeliéfu krajiny zabýval [[Geografický ústav ČSAV|Geografický ústav]] Československé akademie věd se sídlem v Brně, zrušen v roce [[1993]]. V letech 1964 – 1977 vzniklo geomorfologické členění státního území tehdy [[Česká socialistická republika|České socialistické republiky]] až na úroveň geomorfologických okrsků, včetně jejich pojmenování. Veřejnosti prezentovány v roce [[1987]] v publikaci vydané nakladatelstvím [[Academia|Academie]] v Praze pod názvem „Zeměpisný lexikon ČSR Hory a nížiny“.
Řádek 292 ⟶ 294:
* [[Vývoj kontinentů]]
* [[Typ georeliéfu|Typy georeliéfu]]
* [[Česko]]
| |||