Milada Horáková: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Životopis: úprava |
m mensi uprava |
||
Řádek 6:
Po [[osvobození]] v květnu [[1945]] se vrátila do Prahy a znovu vstoupila do své strany. Byla zvolena členkou [[parlament]]u, ve kterém působila až do komunistického puče v únoru [[1948]], kdy [[rezignace|rezignovala]]. Přestože jí přátelé radili, aby opustila Československo, Horáková ve své vlasti zůstala a byla stále politicky aktivní. [[27. září]] [[1949]] byla zatčena a označena za vůdkyni hnutí, které se mělo snažit svrhnout komunistický režim.
[[Státní bezpečnost|StB]], československá tajná bezpečnost, neblaze proslulá svými brutálními způsoby vyšetřování, se snažila rozbít údajnou skupinu kontrarevolucionářů a donutit je přiznat se ke spiknutí a velezradě. Užívala k tomu jak fyzického, tak ve větší míře i psychického [[mučení]] (např. ji izolovali do malé místnosti bez světel,
[[Image:Horakova process.jpg|thumb|300 px|Milada Horákova před soudem.]]
[[Proces]] s Miladou Horákovou a s jejími dvanácti kolegy začal [[31. květen|31. května]] [[1950]] a byl zinscenován jako veřejný „[[politický proces]]“ po vzoru [[Sovětský svaz|sovětských]] velkých čistek ve 30. letech. Proces měl svůj vnucený „scénář“, podle kterého se měli obžalovaní chovat, ale v některých momentech jednali obžalovaní mimo něj. Obzvláště Horáková zůstala nepoddajná a bránila sebe a své ideály, i když věděla, že tím svoje šance na mírnější trest jen snižuje.
| |||