Kodžiki: Porovnání verzí

Přidáno 23 bajtů ,  před 2 lety
m
doplnění infoboxu; kosmetické úpravy
m (Doplnění 2. vydání českého překladu.)
m (doplnění infoboxu; kosmetické úpravy)
{{Infobox - kniha}}
[[Soubor:Kojiki Shinpukuji.jpg|thumbnáhled|rightvpravo|''Kodžiki'', nejstarší dochovaný rukopis z let [[1371]]-[[1372]]]]
[[Soubor:Ono-Yasumaro.jpg|thumbnáhled|rightvpravo|Ö no Jasurmaro, portrét od Kikučiho Josaiho (1781-1878)]]
'''''Kodžiki''''' ([[:wikt:古事記|古事記]], doslova ''Zápisky o starých věcech'') je nejstarší [[Japonsko|japonská]] dochovaná [[kronika]] a jedna z nejvýznamnějších japonských literárních památek.<ref name="japan">Vlasta Winkelhöferová: ''Slovník japonské literatury'', Libri, Praha 2008, str. 172-173</ref> Byla dokončena roku [[712]] a, ačkoliv má charakter spíše díla literárního, je společně s kronikou ''[[Nihonšoki]]'' z roku [[720]] nejdůležitějším pramenem pro poznání nejstarších japonských dějin.<ref name="japan"/>
 
== Vznik kroniky ==
Myšlenka zapsat nejstarší japonské [[Mýtus|mýty]], rodokmeny a události, dochované do té doby jen v ústním podání, vznikla již v druhé polovině [[7. století]] za vlády císaře [[Temmu]], ale realizována byla až za vlády císařovny [[Gemmei]], která k tomu vydala příkaz roku [[711]].<ref name="japan"/> Císařský dvůr dal podnět k sepsání kroniky patrně ze dvou důvodů. Prvním z nich bylo, aby i [[Japonci]] měli po vzoru [[Číňani|Číňanů]] svou národní kroniku a potvrdili tak svou národní identitu. Druhým důvodem byla oslava vládnoucího císařského rodu a snaha, aby v kronice uvedené mýty o božském původu tohoto rodu kodifikovaly jeho postavení a moc.<ref name="japan"/>
 
Na základě císařského příkazu vytvořil kroniku učený dvořan Ó no Jasumaro (太 安万侶, asi [[660]]-[[723]]), a to především podle vyprávění profesionálního vypravěče či vypravěčky jménem Hieda no Are (稗田 阿礼). Jasumaro kroniku sepsal v [[Japonština|japonštině]] (jde o fonetický přepis japonštiny do [[Čínské znaky|čínských znaků]]), protože to byl jazyk, ve kterém mu byly mytické a pseudohistorické události líčeny, předmluvu však napsal ve vybroušené [[Čínština|čínštině]], jazyku tehdejších učenců.<ref name="japan"/>
 
== Obsah kroniky ==
Kronika se dělí na tří části (svitky):<ref name="japan"/><ref name="slovnik"/>
* ''Kamicumaki'' obsahuje předmluvu a dále mýty o vzniku nebes a země a o zrození a činech [[šintoismus|šintoistických]] bohů, zejména o bohyni slunce [[Amaterasu]] a o sestoupení jejího vnuka [[Ningi]]ho z nebes na horu [[Takačiho]] na ostrově [[Kjúšú]], odkud vládl japonským ostrovům.
* ''Nakacumaki'' vypráví o vládě prvních legendárních císařů, líčí vítězné tažení prvního [[Seznam japonských císařů|japonského císaře]] syna nebes [[Džimmu]]a (byl potomkem vnuka bohyně Amaterasu Ningiho) na ostrov [[Honšú]] a časově zabírá úsek od poloviny [[7. století př. n. l.]] do roku [[310]], tj. do konce vlády císaře [[Ódžin]]a.
* ''Šimocumaki'' zachycuje události od vlády císaře [[Nintoku]]a až do vlády první císařovny [[Suiko]] ([[593]]–[[628]]). Tato část již postrádá narativní (vyprávěcí) charakter a obsahuje zejména záznamy o císařském rodě, především o nástupech jednotlivých císařů a císařoven na trůn. Tyto záznamy jsou však proloženy nejstaršími známými japonskými básněmi, zvanými ''kajó'' (písně), kterých je celkem 113.<ref name="slovnik"/>
 
120 013

editací