Neoklasicismus (literatura): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Přeprac., rozšíř. , zdroje, obr. Pryč šabl. "Neověřeno" a "Upravit". Pův. neozdroj. text zachován v kap. "Charakteristika..." a "Česká novokl. lit.." se šabl. "Zdroj?" značka: možné problémové formulace |
Nová kap. - Ottův slovník |
||
Řádek 4:
'''Neoklasicismus v literatuře''' nemá přesnou definici a v různých evropských kulturách je vykládán různě. V německé literatuře se jedná o směr z období po roce 1900, záměrně se odvracející od moderny. Představitelem byla pozdní díla [[Gerhart Hauptmann|Gerharta Hauptmanna]] (1862-1946). Ve Francii se jako neoklasicismus (francouzsky néo-classicisme) označuje umělecký směr po roce 1750, odmítající [[rokoko]]. V anglické literatuře (angl. neoclassicism) se jím rozumí směr první poloviny 18. století, končící rokem 1740 (např. [[Jonathan Swift]] a [[Alexander Pope]]).
V Čechách se, obdobně jako v Německu, tento termín vztahuje především k prvnímu dvacetiletí 20. století.
== Ottův slovník naučný ==
''[[Ottův slovník naučný nové doby]]'' definoval novoklasicismus v literatuře jako „...hromadný název několika literárních hnutí v XIX. a XX. století, která usilují o obnovu literárních a kulturních hodnot doby klasické...pravidelně s hrotem proti romantice...“. Do Čech pronikal podle Slovníku novoklasicismus především pod německým vlivem okolo roku 1912 a „...znamenal u nás překonávání dekorativnosti novoromantické a dekadentní, ale v době válečné<ref group="p">Míní se 1. světová válka.</ref> se vyžil.“ Jako představitele uvedl z českých spisovatelů [[Karel Čapek|Karla]] a [[Josef Čapek|Josefa]] Čapka, [[František Langer|Františka Langera]] a [[František Khol|Františka Khola]].<ref>''Ottův slovník naučný nové doby'', nakladatelství J. Otto, 1930-1934, heslo ''Novoklasicismus v literatuře'', Sv. 7, str. 638</ref>
[[File:Šalda Neoklassicism NL 1912.jpg|thumb|Národní listy 1912, úvod Šaldovy studie o neoklasicismu v literatuře]]
| |||