Nemodlenec: Porovnání verzí

[[Román]] [[Karolina Světlá|Karoliny Světlé]] '''''Nemodlenec''''' je posledním z tzv. ''ještědských románů'', jejichž děj je zasazen do autorčina milovaného podhorského kraje pod [[Ještěd|Ještědem]]em v severních Čechách. [[Autor|Autorka]]ka jej prvně vydala v roce [[1873]] a námět pro něj posbírala za svých pobytů na Ještědsku. V románu se odkrývají a řeší všechna pro autorku typická témata: kritiku [[Katolická církev|katolické církve]], sociální otázku a nešťastnou a neopětovanou [[Láska|lásku]]. Navíc se zde objevuje téma pomsty jako způsobu reakce na křivdy v mezilidských vztazích a vztazích mezi rodinami. Stejně tak se v díle objevuje '''postava silné a energické [[Žena|ženy]]''' s tragickým osudem vzniklým na základě tehdejších společenských vztahů a zvyků.

Zemanka bývala v mládí nejkrásnější dívkou v okolí a byla zamilována do panského myslivce. Jenže nynější zemanku miloval právě zeman Luhovský. Aby ji získal, tak ji jednou unesl a zavřel v [[Ovčín|ovčíněovčín]]ě na pozemcích svého statku. Po nějakém čase, kdy dívku její milý myslivec nehledal ani o ni neprojevoval zájem, zašel zeman Luhovský za dívčiným otcem a vymohl si na něm její ruku. Jako argument mu postačila nečinnost myslivce a jeho ujištění, že on ji miluje. Otec dívky s tím souhlasil a dívky samotné se nikdo neptal. (Zde zaznívá autorčina kritika postavení ženy ve společnosti, kde není považována za rovnocennou s muži, protože takovéto zemanovo chování nebylo považováno za špatné, ale naopak za jeho projev velké lásky k dívce.) Zemanka jako manželka Luhovského se k němu od té doby po celý život chovala velmi chladně, ponižovala jej, dávala všude najevo, že k němu nepatří, a ani o své syny nejevila zájem a všude říkala, že jsou jenom zemanovi. Dokonce měla se zemanem kdysi i dceru, která však zemřela, a ona jí nešla ani na pohřeb. Nešťastná a osamělá žila jen ze dne na den, jako by čekala pouze na svoji smrt.

Díky své službě myslivce se seznámil s jednou [[Hrabě|hraběnkouhrabě]]nkou. Kvůli rozdílu v jejich původu je tajně oddal jeden [[farář]], narodila se jim dcera a oni spolu šťastně žili. Štěstí jejich skončilo, když hraběnku jednou unesli její vlastní bratři a donutili ji vdát se za jejich přítele šlechtice. Myslivce s dcerou vyhnali a pohrozili jim, že budou-li mluvit někde o svém původu nebo se snad budou chtít domáhat hraběnčina majetku, tak se jich zbaví. Myslivec se zalekl této hrozby a stal se potulným krtičkářem. Později se pak od lidí dozvěděl, že jeho hraběnka zemřela steskem.

Míchal po bratrově smrti začal chodit jako tělo bez ducha. Zeman díky svým udržovaným a dobrým stykům se šlechtou zjistí, že na horskou faru má přijet nějaká mladá [[kněžna]] připravující se na vstup do [[Klášter|klášteraklášter]]a, aby se v poklidném kraji vzpamatovala ze smrti své matky. Protože šlechta potřebuje někoho, kdo by pomáhal starat se o mladou kněžnu, nabídne Míchala, pro kterého v tom vidí možnost odreagování. Michal službu přijme a jedné noci zabrání okradení kněžny. Sám je při svém statečném odhánění zlodějů zraněn vrženým nožem do ramene. Kněžna i farář o něj pak pečují až do jeho úplného uzdravení. Přitom se Míchal do kněžny zamiluje a ona do něj, čímž zapomene na svoji touhu po klášteře.

Dalena zatím využije Míchalovi nepřítomnosti a jako další krok své pomsty se ožení se zemanem Luhovským. Před vrata statku zakope [[mezník]] ze tří stran porostlý [[Mech|mechemmech]]em a vlasy bývalé zemanky. Kvůli tomu pak musí zemančina duše každé noci přicházet sedat na ten mezník a dívat se na Dalenino štěstí, což je další součást její pomsty.

Zeman Luhovský chodí pravidelně vypomáhat šlechtě do úřadu. Díky své chytrosti a moudrosti je považován za velmi zdatného úředníka a získá si tam dobré jméno. Jednou nabídne šlechtě nalezení patentu o robotě poddaných výměnou za znovuzískání šlechtického erbu pro jeho rod a navrácení kdysi zabavených polí. Výměna je provedena. Hrabě nyní chce využít patentu a přinutit poddané robotovat nejen na svých pozemcích v podještědském kraji, ale též na pozemcích v kraji [[Mimoň|mimoňskémmimoň]]ském, kde kvůli [[Mor|morumor]]u zemřelo mnoho poddaných. Aby se poddaní proti tomuto záměru nebouřili, doporučí se zeman Luhovský za prostředníka a vymyslí na lid malou lest. Pokusí se je nejprve přesvědčit, aby šli samy dobrovolně na robotu. Když to odmítají, pokusí se je přesvědčit tak, že jimi kdysi slavně vztyčená socha svatého [[Jan Nepomucký|Jana Nepomuckého]] krvácí a smutní, protože oni se Bohu již dlouho něčím nezalíbili. Lidé také pozorují krvácení na soše a různé jiné podivné úkazy, které však mají na svědomí hraběcí úředníci. Tyto úkazy zmizí, když lidé robotu slíbí. Na oslavu usmíření s jejich světcem uspořádají slavnost u sochy Jana Nepomuckého. Této slavnosti se zúčastní lid, panstvo i Míchal a mladá kněžna a na slavnosti má být čten nalezený patent.

== Filmová adaptace ==

* ''[[Nemodlenec (film)|Nemodlenec]]'' - československé drama režiséra [[Václav Kubásek|Václava Kubáska]] z roku [[1924]].

== Související články ==