Xeon: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
-Nik3- (diskuse | příspěvky)
m →‎Procesory Sandy Bridge a Ivy Bridge: oprava tučného písma a kurzívy
m dvěmi -> dvěma
Řádek 20:
První 64-bitové procesory Xeon tvořily jádra '''''Nocona''''' a '''''Irwindale''''', které bylo jeho vylepšenou verzí. Obě byly založené na jádře ''Prescott'' a byly vyráběny 90-nanometrovou technologií. Společně s ''Noconou'' vyšly nové [[Čipová sada|čipsety]], které disponovaly mimo jiné podporou technologií [[PCI-Express]], [[DDR2]] a [[SATA]]. ''Nocona'' měla 1 MB L2 mezipaměti, zatímco jeho vylepšená verze ji měla dvojnásobnou. ''Irwindale'' navíc umožňoval snížit takt jádra při nižší zátěži. V dubnu 2005 byly vydány jádra '''''Cranford''''' a '''''Potomac''''', který měl 8 MB L3 mezipaměti. Jednalo se o verze ''Nocony'', které umožňovaly spolupráci více než dvou procesorů.
 
V říjnu 2005 byly vydány první dvoujádrové Xeony, označené '''''Paxville DP'''''. Ty měly 4 MB L2 mezipaměti, datovou sběrnici o rychlosti 800 MT/s a byly založeny na jádrech ''Smithfield''. V listopadu pak vyšly procesory ve verzi pro víceprocesorové systémy '''''Paxville MP''''' ve verzích se dvěmidvěma nebo čtyřmi MB L2 mezipaměti. Byly nazvány Xeon '''série 7000'''.
 
Procesory '''''Tulsa''''' '''série 7100''' byly vydány koncem srpna 2006 jako zlepšené verze '''''Paxville MP''''', postavené na 65-nanometrovém procesu. Měly 2 MB L2 mezipaměti (1 MB na každé jádro) a L3 paměť se pohybovala mezi čtyřmi a šestnácti MB. [[Front Side Bus|Datová sběrnice]] byla stejně jako u procesorů ''Paxville MP'' buď 667 MT/s nebo 800 MT/s.
Řádek 50:
Procesory sérií 7000 jsou cílené především na velké servery; je možné jich souběžně zapojit až 32. Prvními procesory nesly označení '''''Tigerton'''''. Skládaly se ze dvou čipů a byly nabízeny ve dvou sériích - '''série 7200''', která měla 2 jádra, a '''série 7200''', která měla 4 jádra. Obě série byly vyráběny 65-nanometrovou technologií a měly datovou sběrnici rychlosti 1066 MHz. L2 mezipaměť byla pro sérii 7200 vždy 2x4 MB, zatímco cache série 7300 sahalo mezi 2x2 a 2x4 MB. Tepelný výkon byl u všech modelů série 7200 a téměř všech modelů série 7300 80 W.
 
Poslední procesor architektury Penryn (označení 45-nanometrového zmenšení architektury Core) byl '''''Dunnington'' série 7400''' vydaný v druhém pololetí roku 2008. Byl to zároveň první procesor Intelu, který měl čip vyráběný s více než dvěmidvěma jádry, a to šesti. Některé procesory měly dvě jádra vypnutá a byly tak čtyřjádrové. Datová sběrnice byla u jednotlivých modelů velmi rozdílná, u většiny z nich však dosahovala 90 W nebo méně, u vrcholného šestijádrového modelu pak dosahovala 130 W.
 
== Procesory architektury Nehalem ==