Datel černý: Porovnání verzí

* ''D. m. martius'' (Linnaeus, 1758) – většiněvětšina Evropy a Asie

Druh s&nbsp; [[Palearktická oblast|palearktickým]] typem rozšíření. Areál sahá od severního [[Španělsko|Španělska]] a [[Skandinávie]] až po východní [[Sibiř]] a [[Japonsko]]. Stálý pták. V&nbsp;minulosti se rozšíření v&nbsp;Evropě značně měnilo v&nbsp;souvislosti s&nbsp;odlesňováním a následným zaváděním jehličnatých monokultur.<ref name="hudec"/> Celoevropská populace nyní čítá více než 740&nbsp;tisíc000 párů a je považována za stabilní.<ref>{{citace monografie | příjmení = Buefield | jméno = I. | příjmení2 = Bommel | jméno2 = F. van | titul = Birds in Europe: population estimates, trends and conservation status | vydavatel = BirdLife International | místo = Cambridge | rok = 2004 | isbn = 978-0946888535 | url = http://www.birdlife.org/datazone/userfiles/file/Species/BirdsInEuropeII/BiE2004Sp708.pdf}}</ref>

V&nbsp;[[Česko|ČR]] hnízdí na celém území, hlavně v&nbsp;pahorkatinách a horách, ale ve vhodném prostředí i v&nbsp;nížinách. Celková početnost byla v&nbsp;letech 1985–891985–1989 odhadnuta na 3–6&nbsp;tisíc3000–6000 párů, v&nbsp;období let [[2001]]–[[2003|03]] na 4–8&nbsp;tisíc4000–8000 párů.<ref name="hudec"/><ref>[[Karel Šťastný|Šťastný, K.]], [[Vladimír Bejček|Bejček, V.]], [[Karel Hudec|Hudec, K.]], [[2006]]:. ''Atlas hnízdního rozšíření ptáků v&nbsp;České republice'', [[Praha]],: [[Aventinum]], 2006. ISBN 80-86858-19-7.</ref>

Hnízdí jednotlivě, [[Monogamie|monogamně]]. Některé páry spolu setrvávají pouze jednu hnízdní sezónu, jiné se udržují po několik let. Tok začíná již v&nbsp;polovině února a provází ho časté bubnování a volání. Hnízdo je v&nbsp;dutině stromu, obvykle narušeném uvnitř, v&nbsp;ČR nejčastěji v&nbsp;buku, jedli a borovici ve výšce 8–12&nbsp;m. Vytesání nového hnízda trvá 10–28&nbsp;dnů a podílítesá se na němje obvykle jen samec. Hotová dutina je hluboká 47–57&nbsp;cm a široká 12–20&nbsp;cm, s&nbsp;okrouhlým nebo svisle oválným vletovým otvorem o průměru 6–11 × 8–11&nbsp;cm. Obvykle bývá využívána po řadu let, některé páry však tesají každý rok novou. Hnízdí 1× ročně od dubna do srpna, s&nbsp;případnými náhradními snůškami. Samice snáší 3–5 čistě bílých vajec o rozměrech 34,4 × 25,4&nbsp;mm. Inkubace začíná od snesení 4. vejce a trvá 12–14&nbsp;dnů, sedí oba ptáci, přičemž v&nbsp;noci vždy jen samec, zatímco samice nocuje v&nbsp;jiné dutině poblíž hnízda. Mláďata jsou krmena oběma rodiči. Oči se jim otevírají po 10&nbsp;dnech, v&nbsp;17&nbsp;dnech začínají vyhlížet z&nbsp;dutiny a hnízdo opouštějí ve stáří 24–28&nbsp;dnů. S&nbsp;rodiči setrvávají další 1–2&nbsp;měsíce, poté se rodina rozpadá. Pohlavně dospívají v&nbsp;1.prvním roce života. Nejvyšší známý věk kroužkovaného ptáka je 28&nbsp;let.<ref name="hudec"/>

Živí se především ve dřevě žijícími [[Brouci|brouky]] ([[lýkožrout]]y, [[Kousavec|kousavci]], [[tesařík]]y) a [[mravenci]], méně housenkami [[Motýli|motýlů]] a [[měkkýši]]. Vzácně se v&nbsp;potravě objevuje také rostlinná složka, tvořená semeny a plody. Potravu dobývá silným dlátovitým zobákem z&nbsp;kmenů nebo kořenových náběhů stromů, méně často ji sbírá na povrchu kůry nebo na zemi.<ref name="hudec"/> K&nbsp;dostání kořisti z&nbsp;těžko dostupných míst mu napomáhá dlouhý lepkavý [[Jazyk (orgán)|jazyk]] se zoubky na konci.

Datel černý je v&nbsp;lese prospěšným druhem. Nejen, žeNejenže konzumuje dřevokazné druhy mravenců, ke kterým se žádný jiný druh šplhavce nedokáže v&nbsp;takovém rozsahu dostat, ale jeho dutiny používá k&nbsp;hnízdění a nocování řada dalších druhů ptáků užitečných pro les, jako [[holub doupňák]], [[sýc rousný]] nebo [[kavka obecná]].<ref name="hudec"/>