Benvenuto Cellini: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: oprava formátování infoboxu
duplicitní obr lokálně do boxu s popisem; obr do galerie, -- obecné souv. čl > linky do úvodu
Řádek 1:
{{Infobox - osoba
| popisekobrázek = B. Cellini, busta na ''Ponte vecchio'', FlorenciePortrait.jpg
| popisek = B. Cellini (dobová rytina)
}}
'''Benvenuto Cellini''' [''čelíny''] ([[3. listopad]]u [[1500]] [[Florencie]] – [[13. únor]]a [[1571]] tamt.) byl italský [[Zlatník (řemeslo)|zlatník]], sochař a spisovatel, který se proslavilstal známý svými [[Manýrismus|manýristickými]] kovovými sochami na přechodu renesance a baroka, šperky a mincemi i knihou „Vlastní životopis“.
[[Soubor: Cellini Portrait.jpg|thumb|upright=0.7|B. Cellini (dobová rytina)]]
[[Soubor: Carlino ClementeVII.jpg|thumb|upright=1.0|Mince papeže Klementa VII. (1523-34)]]
[[Soubor: Saliera (js).jpg|thumb|upright=1.0|Zlatá slánka (1541-43, Vídeň, Kunsthistorisches Museum ]]
[[Soubor: Persee-florence.jpg|thumb|upright=0.5|Perseus s hlavou Medusy (1545-54, Florencie) ]]
[[Soubor: Benvenuto cellini e aiuti, ritratto di cosimo I de' medici 02.JPG|thumb|upright=0.5|Busta Cosima I. Medici ]]
 
'''Benvenuto Cellini''' [''čelíny''] ([[3. listopad]]u [[1500]] [[Florencie]] – [[13. únor]]a [[1571]] tamt.) byl italský zlatník, sochař a spisovatel, který se proslavil svými manýristickými kovovými sochami na přechodu renesance a baroka, šperky a mincemi i knihou „Vlastní životopis“.
 
== Život ==
Benvenuto se narodil jako druhý syn už starším rodičům, kteří na své první dítě čekali 18 let po svatbě. Otec byl hudebník a stavěl hudební nástroje a i Benvenuto měl být hudebníkem, brzy si ale vymohl, že bude zlatníkem. Učil se ve Florencii, v [[Siena|Sieně]], v [[Pisa|Pise]] a v [[Boloňa|Bologni]]. Už jako mladík byl pro účast ve rvačce vypovězen z Florencie a v 19 letech odešel do Říma. Jeho stříbrné svícny a medaile upoutaly pozornost papeže [[Klement VIII.|Klementa VII.]], který ho přijal jako flétnistu do svého orchestru. Při dobývání Říma francouzským vojskem se Cellini podílel na obraně Andělského hradu, zastřelil jednoho z velitelů a snad i [[Karel III. vévoda Bourbonský|Karla III. Bourbonského]], který tažení vedl. To sice vedlo k vyplundrování města vojáky, Cellini se však mohl vrátit do Florencie, kde vytvořil několik zlatých medailí. Pak odešel opět do Říma, kde pracoval pro papežskou mincovnu.
 
[[Soubor: Persee-florence.jpg|thumbnáhled|upright=0.5|Perseus s hlavou Medusy (1545-541545–54, Florencie) ]]
Roku 1529 byl jeho bratr Cecchino zabit v šarvátce, kterou vyvolal, ale Benvenuto zabil jeho vraha a utekl do Neapole. I když spáchal i další násilnosti, vlivní lidé mu zařídili beztrestnost, takže mohl pracovat pro papeže [[Pavel III.|Pavla III.]], a to i když zabil svou ženu a jejího milence. Pracoval ve Florencii a pro francouzského krále, roku 1537 byl zatčen a patrně neprávem obviněn ze zpronevěry, strávil však těžké dva roky ve vězení v Andělském hradě v Římě, kde čekal na popravu. S podporou přátel se mu podařilo uprchnout. Pracoval pak pro francouzského krále [[František I. Rakouský|Františka I.]] ve [[Fontainebleau]] a v Paříži. Kvůli intrikám na dvoře se po několika letech vrátil do Florencie, kde pracoval jako zlatník a získal si velký obdiv svou statečností při obraně města. Roku 1563 na návrh [[Giorgio Vasari|G. Vasariho]] byl jmenován členem florentské Akademie výtvarných umění Když roku 1571 zemřel, byl pohřben s velkou slávou v kostele Zvěstování P. Marie.
 
Řádek 28 ⟶ 24:
== Ohlas ==
Cellini byl po staletí téměř zapomenut a byl znovu objeven až v první polovině 19. století. Jeho paměti inspirovaly romány [[Alexandre Dumas starší|A. Dumase st.]], operu [[Hector Berlioz|H. Berlioze]], různé muzikály i [[Salvador Dalí|S. Dalího]]. Několikrát jej připomíná například [[Victor Hugo]], [[Herman Melville]], [[Mark Twain]] nebo [[Agatha Christie]]. Celliniho líčení jeho doby se významně odráží i v románu [[Karel Schulz|Karla Schulze]] „Kámen a bolest“.
 
== Galerie ==
<gallery mode="packed" heights=160px>
[[Soubor: Benvenuto cellini e aiuti, ritratto di cosimo I de' medici 02.JPG|thumb|upright=0.5|Busta Cosima &nbsp;I. Medici ]]
[[Soubor: Carlino ClementeVII.jpg|thumb|upright=1.0|Mince papeže Klementa VII. (1523-341523–34)]]
[[Soubor: Saliera (js).jpg|thumb|upright=1.0[[Celliniho slánka|Zlatá slánka]] (1541-431541–43, Vídeň, Kunsthistorisches Museum ]]
</gallery>
 
== Odkazy ==
Řádek 34 ⟶ 37:
* ''Ottův slovník naučný'', heslo Cellini. Sv. 5, str. 271
* {{Citace periodika | příjmení = Šťastná | jméno = Ilona | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Umělec a buřič renesanční Itálie | periodikum = Živá historie | odkaz na periodikum = Živá historie (časopis) | rok = 2009 | měsíc = červenec-srpen | ročník = | číslo = | strany = 63-65 | url = | issn = | jazyk = }}
 
=== Související články ===
* [[Manýrismus]]
* [[Zlatník]]
 
=== Externí odkazy ===