Ďábel: Porovnání verzí

'''Ďábel''' (z [[řečtina|řeckého]] διάβολος ''diabolos'' „pomlouvač, žalobce“) je ztělesnění člověku nepřátelských sil. V [[Monoteismus|monoteistických náboženstvích]] vystupuje v různých rolích jako odpůrce, žalobce a pomlouvač, v [[křesťanství]] a v [[islám]]u jako protivník Boží, zlý duch. Dnes se často užívá jako [[metafora]] pro různé věci (například „ďábelské [[toast]]y“ = ostré toasty), ale i jako označení pro věci zdánlivě překračující lidské možnosti („ďábelský plán“ = geniální plán).

V '''[[Nový zákon|Novém zákoně]]''' se vyskytují slova „Ďábel“ i „Satan“ obvykle jako [[synonymum|synonyma]]: v úryvku o [[Ježíš z Nazareta|Ježíšově]] pokušení na poušti užívá Marek slovo satan, ostatní evangelia slovo ďábel. Představuje zde „pokušení“, nebezpečnou lež, která člověka ohrožuje na životě. Proto také Ježíš slovem ďábel označuje své protivníky: „Váš otec je ďábel a vy chcete dělat, co on žádá. On byl vrah od počátku a nestál v pravdě, poněvadž v něm pravda není. Když mluví, nemůže jinak než lhát, protože je lhář a otec lži“. ({{Citace bible|J|8|44}} Stejně ostře odmítne i svého blízkého učedníka [[Petr (apoštol)|Petra]], když se mu snaží rozmluvit myšlenku na smrt: „Jdi mi z cesty, Satane; tvé smýšlení není z Boha, ale z člověka!“ {{Citace bible|Mk|8|33}} Podobně kárá [[Pavel z Tarsu|Pavel]] kouzelníka Elymase: „Ty svůdce všeho schopný, synu ďáblův, nepříteli Boží spravedlnosti, kdy už přestaneš podvracet přímé cesty Páně?“ {{Citace bible|Sk|13|10}} Jen zcela okrajově se v Novém zákoně zmiňuje pověst o pádu andělů a zápasu s ďáblem ({{Citace bible|Ju|1|9}}), jak ji obsahuje apokryfní [[1. kniha Henochova|Kniha Henoch]].