Nicolò dell'Abbate: Porovnání verzí

Niccolò dell'Abbate se narodil mezi lety 1509 a 1512 v italské Modeně jako syn houslisty. Společně s malířem [[Alberto Fontana|Alberto Fontanou]] začal studovat sochařství v ateliéru Antonína Begarelliho (1499 - 1565). Později byl ovlivněn tvorbou malířů tzv. ferrarské školy jako byl [[Benvenuto Tisi]] (také znám jako Il Garofalo, 1481 – 1559), [[Dosso Dossi|Dosso Doss]]<nowiki/>i - vlastním jménem Giovanni di Niccolò de Luteri (kolem roku 1490 – 1542 ), malíř [[Parmigianino]] - také znám jako Francesco Mazzola, 1503 - 1540), [[Antonio Allegri da Correggio]] (1489 – 1534). Specializací Niccolò dell'Abbate byly dlouhé vlysy se světskými či mytologickými motivy jako v ''Palazzo dei Beccherie'' (1537). Pro hraběte Boiardo vytvořil 12 fresek v ''Rocca di Scandiano'', náměty čerpal z knihy Aeneid. Mezi roky 1548 až 1552 pracoval v [[Bologna|Bologn]]<nowiki/>i. Většina jeho obrazů zde vytvořených zobrazovala komplikované krajiny a aristokratické žánrové scény lovu a dvorní lásky, často paralelně s mytologickými příběhy. V roce 1552 odcestoval do Francie, do Fontainebleau, kde se v královském paláci Château de Fontainebleau podílel na výzdobě zámku a také tzv. galerie [[Jindřich II. Francouzský|Jindřicha II.]] pod vedením italského malíře, architekta a sochaře [[Francesco Primaticcio|Francesca Primaticcio]] (1504 – 1570). Jeho syn Giulio Camillo se stal také malířem, stejně tak jako jeho synovec Ercole Abbate.

Niccolò je znám hlavně pro své mytologické krajiny, a také pro jeho bohaté a elegantní kresby. Navrhoval také vzory koberců pro královskou manufakturu, věnoval se zlatnické práci, projektoval slavnostní ([[Efemeridy|efemérní]]) architekturu. Nemnoho jeho fresek přežilo. Sbírku jeho kreseb má galerie [[Louvre]]. Mnoho z jeho pláten spálila v roce 1643 regentka [[Anna Rakouská|Anna Rakouská,]] (22. září 1601 - 20. ledna 1666), španělská princezna z domu [[Habsburkové|Habsburského]]. Některé z jeho krajin vytvořených pro francouzského krále Karla IX. ovlivnily i malíře 17. století - Claude Lorraina (1600 - 1682), a Nicolase Poussina (1594 – 1665).