Kamilla Neumannová: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
typo |
reference do citačních šablon, typo |
||
Řádek 12:
== Život ==
[[Soubor:Kamilla Neumannova 1905.jpg|thumb|alt=Černobílá fotografie, uprostřed Kamilla Neumannová, před ní vpravo dcera Kamila, vlevo syn Stanislav s houpacím koněm|Kamilla Neumannová s dětmi: dcerou [[Kamila Značkovská-Neumannová|Lalou]] a synem [[Stanislav Neumann (herec)|Stanislavem]] v roce 1905]]
Kamilla byla jediná dcera pražského holiče Františka Krémy (1850–??)<ref name="prihlaska">{{Citace elektronické monografie
| titul = Pobytová přihláška pražského policejního ředitelství (rodina Franze Krémy)
| url = http://digi.nacr.cz/prihlasky2/?session=afc707cbabc31e4c2a3573b8480ad7344f5e8b96587610752e2725aae31ef602&action=image&record=1
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-08-29
| vydavatel = [[Národní archiv]]
}}</ref><ref group="p.">Rodina otce pocházela podle ústní tradice ze severoitalské [[Cremona|Cremony]].</ref> a manželky Aloisie, rozené Šaněkové (1854–??).<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Matrika oddaných, Vyšehrad, 1868–1889, snímek 96
| url = http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/PaginatorMedia.action?_sourcePage=xCs6RRhK2IKERlJ51NZNt52WpKhxsQRu3II_gJAvMWyKgxkr2uNzeUZWhARU8wM-Aw2ePVD-e3I-NMcicdZ9EYR0nABZGd2lf3v018-sml4%3D&row=95
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-08-29
| vydavatel = [[Archiv hlavního města Prahy]]
}}</ref> Rodiče často měnili bydliště a krátce před narozením dcery Kamilly se přestěhovali do Konviktské ulice 291/11 (dnešní sídlo kina Ponrepo).<ref name="prihlaska" /> Její literární zájmy byly podníceny učitelkou Vilmou Sokolovou a později Bohuslavou Sokolovou (sestry [[Karel Sokol|Karla Stanislava Sokola]], mimo jiné v letech 1890–1896 vydavatele [[Vzdělávací bibliotéka|Vzdělávací bibliotéky]]). V roce 1893 se sblížila se [[Stanislav Kostka Neumann|Stanislavem Kostkou Neumannem]], který byl tehdy ve vyšetřovací vazbě ve věci [[Proces s Omladinou|Omladiny]]. Jeho prostřednictvím se seznámila s mladou uměleckou generací a po návratu S. K. Neumanna z vězení roku 1895 se účastnila její aktivity.
V roce 1896 účinkovala v představení německého básníka [[Rudolf Lothar|Rudolfa Lothara]] ''Rytíř, smrt a ďábel'', které provedl dne 6. března 1896 spolek [[Intimní volné jeviště]] (režie: [[Arnošt Procházka]], úvodní slovo [[Jiří Karásek ze Lvovic]]).
Řádek 19 ⟶ 31:
| titul = Pobytová přihláška pražského policejního ředitelství (Kamila Neumannová a Stanislav Neumann)
| url = http://digi.nacr.cz/prihlasky2/index.php?action=link&ref=czarch:CZ-100000010:874&karton=412&folium=271
| datum přístupu = 2017-07-06
| vydavatel = Národní archiv ČR : Digitalizované pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce)
}}</ref><ref name="soupis">{{Citace elektronické monografie
| titul = Soupis pražských obyvatel, Neumann Stanislav, 1875
| url = http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/Zoomify.action?scanIndex=0&xid=4AF73D16ED2C11E1A90740618600A675&entityType=10120&entityRef=%28%5En%29%28%28%28localArchiv%2C%5En%2Chot_%29%28unidata%29%29%28213867%29%29
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-08-29
| vydavatel = [[Archiv hlavního města Prahy]]
}}</ref> a přistěhovala se na [[Žižkov]] do jeho olšanské vily čp. 45, centra anarchistické bohémy, kde se mimo jiné organizačně podílela na Neumannově vydavatelské činnosti: časopis [[Nový kult]], edice [[Knihovna Nového kultu]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Národní muzeum: Žižkovská bohéma/S. K. Neumann a Kamilla Neumannová
| url = http://vzpominej.nm.cz/zizkovska-bohema/s-k-neumann-a-kamila-neumannova.html
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-08-29
| vydavatel = [[Národní muzeum]]
}}</ref>
V roce 1900 se manželům narodila dcera [[Kamila Značkovská-Neumannová|Kamila]], v roce 1902 syn [[Stanislav Neumann (herec)|Stanislav]]. V listopadu 1904 opustil S. K. Neumann rodinu a s novou družkou, Boženou Hodačovou, odešel do Vídně. Manželství bylo úředně rozloučeno v roce 1914.<ref name="soupis" /> Dům Kamilly Neumannové zůstal střediskem schůzek českých literátů i po odchodu Stanislava Kostky Neumanna.<ref group="p.">[[A. C. Nor]] ve svých vzpomínkách ''Život nebyl sen'' věnuje kapitolu ''"Literární vilka" na Žižkově'' návštěvám u Kamilly Neumannové koncem dvacátých let.
Sedmdesátiny Kamilly Neumannové byly hojně připomínány (viz Literatura). I v době, kdy již byla na odpočinku, nezapomněl tisk její nakladatelskou činnost. Rudé právo připomnělo 24. března 1949 její pětasedmdesátiny.<ref>
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| titul =
| periodikum = Rudé právo
| odkaz na periodikum = Rudé právo
| rok = 1949
| měsíc = 24. březen
| ročník =
| číslo =
| strany = 3
| url =
}}</ref> Literární noviny upozornily 27. března 1954 na její osmdesátiny<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| titul = Osmdesátiny Kamilly Neumannové
| periodikum = Literární noviny
| odkaz na periodikum = Literární noviny
| rok = 1954
| měsíc =
| ročník =
| číslo = 13
| strany = 10
| url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNII/3.1954/13/10.png
}}</ref> a po její smrti jí věnovaly vcelku objektivní a apolitickou vzpomínku.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| titul = Zemřela Kamilla Neumannová
| periodikum = Literární noviny
| odkaz na periodikum = Literární noviny
| rok = 1956
| měsíc =
| ročník =
| číslo = 13
| strany = 10
| url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNII/5.1956/13/10.png
}}</ref>
== Vydavatelská činnost ==
Řádek 56 ⟶ 119:
K 25. výročí založení KDA vyšly v roce 1930 dva rozsáhlé příspěvky v tisku:
* Rozpravy Aventina, ročník 5, č. 7, Zdeněk Vavřík: Návštěvou ve slavné vile<ref>
| příjmení = Vavřík
| jméno = Zdeněk
| titul = Návštěvou ve slavné vile
| periodikum = Rozpravy Aventina
| odkaz na periodikum = Rozpravy Aventina
| rok = 1929–1930
| měsíc =
| ročník = 5
| číslo = 7
| strany = 75–76
| url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RozAvn/5.1929-1930/7/75.png
| issn =
}}</ref>
* Kamilla Neumannová popsala v Národních listech vznik a činnost KDA po dobu 25 let.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Neumannová
| jméno = Kamilla
| titul = 25 let Knih dobrých autorů
| periodikum = Národní listy – příloha Knihy a čtenáři
| odkaz na periodikum = Národní listy
| rok = 1930
| měsíc = 5. ledna, 26. ledna, 9. únor
| ročník =
| číslo =
| strany = 3, 10, 11
| url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=6885299
| issn =
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Neumannová
| jméno = Kamilla
| titul = 25 let Knih dobrých autorů
| periodikum = Národní listy – příloha Knihy a čtenáři
| odkaz na periodikum = Národní listy
| rok = 1930
| měsíc = 26. ledna
| ročník =
| číslo =
| strany = 10
| url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=6885614
| issn =
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Neumannová
| jméno = Kamilla
| titul = 25 let Knih dobrých autorů
| periodikum = Národní listy – příloha Knihy a čtenáři
| odkaz na periodikum = Národní listy
| rok = 1930
| měsíc = 9. únor
| ročník =
| číslo =
| strany = 11
| url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?it=0&id=6885851&picp=&idpi=10406785
| issn =
}}</ref>
V roce 1931 Neumannová vydávání ukončila, formálně firma existovala až do počátku okupace. V roce 1932 uvedl [[Jiří Karásek ze Lvovic]], že Kamila Neumannová žije v žižkovské vile sama a má v ní svou expedici nerozprodaných titulů KDA.<ref>
| | | odkaz na autora = Jiří Karásek ze Lvovic | titul = | periodikum = Rozpravy Aventina
| odkaz na periodikum = Rozpravy Aventina
| rok = 1931–1932
| měsíc =
| ročník = 7
| číslo = 28
| strany = 228–229
| url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RozAvn/7.1931-1932/28/228.png
| issn =
}}</ref>
=== Knižnice ===
==== Knihy dobrých autorů ====
{{viz též|Knihy dobrých autorů}}
V knižnici ''[[Knihy dobrých autorů]]'' (1905–1931, 190 svazků) byla zastoupena literatura francouzská, anglická a americká, ruská, polská, italská, norská, španělská, finská, nizozems
ká, německá, portugalská, ukrajinská a vlámská. Na překladech se podíleli [[Arnošt Procházka]], [[Bedřich Beneš Buchlovan]], Emanuel Blahovec, [[Alfons Breska]], F. L. Dlouhý, [[Kamil Fiala]], Richard Fleischner, [[Karel Boleslav Jirák]], H. Jost, [[Marie Kalašová]], [[Karel Kamínek]], Josef V. Kořán, [[Hugo Kosterka]], [[Jarmil Krecar]], [[František Linhart]], [[Josef Richard Marek]], [[Miloš Marten]], Kamilla Neumannová, [[Kamila Značkovská-Neumannová]], [[Jaroslav Radimský|Jaroslav Ráček]], [[Ladislav Ryšavý]], [[Miloš Seifert]], [[Ivan Schulz]], [[Antonín Starý]], Jan Stenhart (=[[Ladislav Pfuster]]), [[Rudolf Těsnohlídek]], A. Muťovský (=[[Adolf Truksa]]), [[Jiří Živný]].
Po Procházkově smrti se Neumannová pokusila výběrem překladů vyjít vstříc současnému čtenářskému zájmu ([[Michail Bulgakov|M. A. Bulgakov]], [[René Crevel]], [[François Mauriac]], [[André Maurois]], [[Philippe Soupault]]), z české tvorby zařadila [[Rudolf Medek|Rudolfa Medka]]. Poslední dva svazky patřily v Čechách žijícím německým spisovatelům ([[Walter Seidl]] a [[Otto Pick (1887)|Otto Pick]], editor závěrečného svazku knižnice – antologie ''Symfonie války'').
Významná byla i grafická úprava svazků knižnice, která byla později často napodobována.<ref group="p.">S úctou a obdivem psal o Kamille Neumannové a o edici ''[[Knihy dobrých autorů]]'' [[Otakar Štorch-Marien]] ve druhém díle svých pamětí ''Ohňostroj: Paměti nakladatele Aventina II'' (Československý spisovatel 1969, s.
==== Čeští autoři ====
Řádek 77 ⟶ 205:
==== Knihy pro bibliofily ====
Knižnice ''Knihy pro bibliofily'' (1911 – 1928, 7 svazků)
* 1911 svazek 1
* 1912 svazek 3
* 1913 svazek 4
* 1917 [[Hubert Gordon Schauer]]: ''Spisy'',
* 1919 svazek 5
* 1919 svazek 6
* 1928 [[Alexandr Sergejevič Puškin|Aleksandr Sergejevič Puškin]]: ''Car Nikita : pohádka'', překlad: Lala Gallová, ilustrace: [[Roman Sirotský
==== Umělecké monografie ====
Řádek 129 ⟶ 257:
=== Zdroje ===
* Aleš Zach: heslo ''Kamilla Neumannová'', in: Lexikon české literatury, díl. 3, sv. 1 (
* Aleš Zach: ''Ediční dílo Kamilly Neumannové'', bibliografický soupis k 100. výročí jejího narození a 20. výročí úmrtí, Strahovská knihovna, Praha, 1976;
=== Literatura ===
* Quidam ([[František Xaver Šalda]]): ''Knihy dobrých autorů'' a ''Sbírka krásné literatury'', [[Volné směry]] 10, 1906, č.1, leden, str.
* Nn (S. K. Neumann): Překlady, Pozor 7.12.1907 In: Stati a projevy 3 (1969);
* M. Marten: KDA, MR 1909, sv. 21, s. 296
* G. W. (Winter): ''Sto knih dobrých autorů'', Právo lidu 11.5.1913
* K. Dyrynk in Typograf o knihách (1925, s. 238, 320; o grafické úpravě)
* K. Neumannová: ''Za V. H. Brunnerem'', Panorama 6,
* {{Citace periodika
| příjmení = Vavřík
Řádek 152 ⟶ 280:
| ročník = 5
| číslo = 7
| strany =
| url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RozAvn/5.1929-1930/7/75.png
| issn =
Řádek 169 ⟶ 297:
==== Další ====
* K. Resler: nekrolog, Zprávy Spolku čes. bibliofilů v Praze 1956, č.
* L. Hlaváček: ''Začátky moderní české knihy'', Výtvarné umění 1970, s. 359
* Aleš Zach: ''Ediční dílo Kamilly Neumannové'', bibliografický soupis k 100. výročí jejího narození a 20. výročí úmrtí, Strahovská knihovna, Praha, 1976
Řádek 176 ⟶ 304:
* T. Wagnerová: ''Olšanská čp. 45'', Kmen 1988, č. 40
* M. Krejčí: ''První dáma světa české knihy'', LD 31. 3. 1994
* A. Zach: ''Edice družiny Moderní revue'', sb. Moderní revue
* {{Citace periodika
| příjmení = Erhart
Řádek 194 ⟶ 322:
| jazyk =
}}
* Aleš Zach: heslo ''Kamilla Neumannová'', in: Lexikon české literatury, díl. 2, sv. 1 (
* Mili Forstová: ''Život a dílo paní Kamilly'', Press Forum 2003, č. 6, str.
==== Bibliografie ====
|