Lev Davidovič Landau: Porovnání verzí

Landau vytvořil slavnou školu teoretické fyziky, kam patřili např. Pomerančuk, I. M. Lifšic, [[Jevgenij MichailovičMichajlovič Lifšic|J. M. Lifšic]], [[Alexej Alexejevič Abrikosov|A. A. Abrikosov]], A. B. Migdal, L. L. Pitajevskij, [[Isaak Markovič Chalatnikov|I. M. Chalatnikov]]. Vědecký seminář, který Landau řídil, vstoupil do dějin teoretické fyziky. Spolu s Jevgenijem Lifšicem je Landau uveden jako hlavní autor u většiny dílů ''Kurzu teoretické fyziky'', který byl přeložen do mnoha jazyků a doposud je využíván studenty a fyziky celého světa.

''Ke vzniku Kurzu'': O Landauovi je z četných svědectví jeho spolupracovníků dobře známo, že nebyl prakticky schopen písemně stylizovat své fyzikální práce. I ty časopisecké práce, u nichž je napsán jako jediný autor, pro Landaua většinou "pod„pod jeho vedením"vedením“ sepsal J. M. Lifšic. Vždy proto existovala otázka, jak vlastně vznikl tento monumentální Kurz, o kterém se mezi fyziky říká, že jej "Lifšic„Lifšic nevymyslel a Landau nenapsal"nenapsal“. V zájmu historické objektivity je zapotřebí doplnit málo známou skutečnost, že ke vzniku Kurzu významně přispělo i několik jiných (a mezi spoluautory neuvedených) fyziků, takže Landau s Lifšicem nejsou ani zdaleka jeho jedinymijedinými hlavními autory. Např. prvá verze Statistické fyziky, která dokonce vyšla historicky jako vůbec první svazek Kurzu v r. 1938, je s vysokou pravděpodobností též dílem geniálního teoretického fyzika [[MatvějMatvej Petrovič Bronštejn|MatvějeMatveje Petroviče Bronštejna]]. Bronštejn byl krátce předtím zatčen stalinskou NKVD a po půlroce coby oběť „velkého teroru“ popraven. Proto jakákoliv zmínka o jeho autorství nemohla být tehdy uvedena. Později, kdy byl Kurz dále upravován a rozšiřován, již tato okolnost nebyla nikdy napravena. Otázky autorství a citace primárních zdrojů nejsou právě silnou stránkou tohoto jinak výjimečného a stále ceněného díla.<ref>G. J. Gorelik: Jak se rodil „Kurz teoretické fyziky“. Priroda, 2005, 8 (v ruštině) [http://ggorelik.narod.ru/Dau/Kurs_1935-2005.htm]</ref><ref>G. J. Gorelik, V. Ja. Frenkel: MatvějMatvej Petrovič Bronštejn 1906-1938. Nauka, Moskva, 1990 (v ruštině)[http://people.bu.edu/gorelik/MPBronstein_100/MPB_1990/MPB_1990_TOC.htm]</ref>