Profesor: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Vřed (diskuse | příspěvky)
Pokráceno, úpravy linků a stylistiky.
Vřed (diskuse | příspěvky)
Tag komentáře nahrazen původním refem, doplněno.
Řádek 295:
| datum vydání = 2014-12-18
| datum_přístupu = 2016-07-01
}}</ref> V rámci reformy uvedl k nastavení zmíněných principů [[Václav Klaus]], bývalý český prezident, mimo jiné též profesor, iže následující:(...) „''Vysokévysoké školství [v Česku] neprodukuje ani kvalitní vzdělávání, ani vědu (...) Školyškoly podle něj usilují hlavně o růst počtu studentů a množství titulů u svých učitelů.''“<!--ref>{{Citace [[Reformaelektronického vysokých škol v Česku]] -->periodika
| titul = Hrají falešnou hru, pobouřily Klause protesty akademiků
| url = https://zpravy.aktualne.cz/domaci/hraji-falesnou-hru-pobourily-klause-protesty-akademiku/r~i:article:730208/
| periodikum = Aktuálně.cz
| datum vydání = 2012-01-21
| datum_přístupu = 2012-04-03
}}</ref>
 
[[Václav Bělohradský]], český profesor, v roce 2016 v jednom z rozhovorů k současnému nastavení univerzitního prostředí v [[Česko|Česku]] uvedl, že ''univerzity (...) jsou zcela odtržené od reality, dokonce i od případných čtenářů z [[akademický pracovník|akademických řad]].'' Kariérní postup v rámci akademického prostředí upřesnil následovně: ''Funguje„Funguje ‚univerzitní škvár‘, to jsou spisy, na které dostanete nějaký [[grant (účelový dar)|grant]] – a pak je odnesete do sklepa. Univerzitní systém je nastaven tak, že produkuje texty bez čtenářů jako základní podmínku kariéry,'' vysvětlilvysvětluje. Sám nevylučuje, že pohledem zvenku jednou zjistí, že ''to„to, co jsem psal, byly blbostiblbosti“''.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Profesor Bělohradský: Díky Zemanovi vychladl nahnědlý proud. Lidé se uklidnili, protože vidí, že jim někdo naslouchá
| url = http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Profesor-Belohradsky-Diky-Zemanovi-vychladl-nahnedly-proud-Lide-se-uklidnili-protoze-vidi-ze-jim-nekdo-nasloucha-445506
Řádek 303 ⟶ 309:
| datum vydání = 2016-07-20
| datum_přístupu = 2016-07-20
}}</ref> Kupříkladu [[Rudolf Haňka]], profesor [[Univerzita v Cambridgi|Univerzity v Cambridgi]], uvádí, že: „''V celém světě jsou ale profesoři jmenováni univerzitou, protože jsou jejími profesory. V [[Česko|Česku]] jde o přežitek [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherského]] modelu, kdy profesory vždy jmenoval [[císař]]. Ale zapomíná se na to, že i císař jmenoval profesora [[Univerzita Karlova|Karlovy univerzity]], a ne profesora Rakousko-Uherska. Vždy šlo o místo na konkrétní univerzitě. V roce 1918 profesory podle nové ústavy začal jmenovat prezident, ale v zákonu již stálo: na doporučení dané vysoké školy. Až v roce 1952 a 1953 ministr [[Zdeněk Nejedlý]] vymyslel koncept státního docenta a státního profesora, čímž chtěl spíše odměňovat věrné straníky, dát jim nějaký ten zlatý řetěz a podobně. Problém je, že i po více než dvaceti letech od [[sametová revoluce|sametové revoluce]] zůstává ten systém uzavřený modernímu myšlení.''“<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Prezidentem jmenovaní profesoři jsou přežitek a světový unikát – rozhovor: Rudolf Haňka, vědecký poradce premiéra
| příjmení = Daňková
| jméno = Julie
| url = https://cuni.cz/UK-5810.html?event=8749&lang=CZ
| datum vydání = 2013-05-21
| datum přístupu = 2015-07-30
| vydavatel = Univerzita Karlova
}}</ref>