Kamilla Neumannová: Porovnání verzí

Kamilla byla jediná dcera pražského holiče Františka Krémy (1850–??)<ref name="prihlaska">Pobytová přihláška pražského policejního ředitelství (rodina Franze Krémy)[http://digi.nacr.cz/prihlasky2/?session=afc707cbabc31e4c2a3573b8480ad7344f5e8b96587610752e2725aae31ef602&action=image&record=1]</ref><ref group="p.">Rodina otce pocházela podle ústní tradice ze severoitalské [[Cremona|Cremony]].</ref> a manželky Aloisie, rozené Šaněkové (1854–??).<ref>[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/PaginatorMedia.action?_sourcePage=xCs6RRhK2IKERlJ51NZNt52WpKhxsQRu3II_gJAvMWyKgxkr2uNzeUZWhARU8wM-Aw2ePVD-e3I-NMcicdZ9EYR0nABZGd2lf3v018-sml4%3D&row=95 Matrika oddaných, Vyšehrad, 1868-1889, snímek 96]</ref> Rodiče často měnili bydliště a krátce před narozením dcery Kamilly se přestěhovali do Konviktské ulice 291/11 (dnešní sídlo kina Ponrepo).<ref name="prihlaska"></ref> Její literární zájmy byly podníceny učitelkou Vilmou Sokolovou a později Bohuslavou Sokolovou (sestry [[Karel Sokol|Karla Stanislava Sokola]], mimo jiné v letech 1890–1896 vydavatele [[Vzdělávací bibliotéka|Vzdělávací bibliotéky]]). V roce 1893 se sblížila se [[Stanislav Kostka Neumann|Stanislavem Kostkou Neumannem]], který byl tehdy ve vyšetřovací vazbě ve věci [[Proces s Omladinou|Omladiny]]. Jeho prostřednictvím se seznámila s mladou uměleckou generací a po návratu S. K. Neumanna z vězení roku 1895 se účastnila její aktivity.

Aby po odchodu manžela finančně zajistila rodinu, rozhodla se vydávat za pomoci přátel, zejména redaktora anarchistického, později sociálnědemokratického tisku [[Antonín Bouček|Antonína Boučka]] a básníka [[Fráňa Šrámek|Fráni Šrámka]], překladovou knižnici na předplatitelském principu. A. Bouček navrhl název ''[[Knihy dobrých autorů]]'' (KDA), ten byl později považován za název celého vydavatelství. První svazek vyšel v lednu 1905. Do roku 1914 byl zachován původní rozvrh: měsíčně vycházel 1jeden svazek o šesti arších za 1 Korunu pro předplatitele a za 1,50 K ve volném prodeji. Prvním svazkem knižnice Knihy dobrých autorů byl román [[Paul Adam|Paula Adama]] ''Listy z Malajska'' v překladu [[Stanislav Kostka Neumann|S. K. Neumanna]]. Redaktorem Knih dobrých autorů se záhy stal [[Arnošt Procházka]]. Na vydávání se podílel editorsky i překladatelsky, stanovil náklad svazku 1000 výtisků a pevný den vycházení 25. každého měsíce, inicioval založení dalších knižnic, jednal s autory a s vydavatelkou úzce spolupracoval až do své smrti v roce 1925.

Po Procházkově smrti obnovila Neumannová v roce 1925 činnost na základě úvěru, opatřeného advokátem [[Kamill Resler|Kamillem Reslerem]]. Toho roku získala knihkupeckou koncesi, které však pro nedostatek finančních prostředků nevyužila. Kamilla Neumannová se snažila nalézt nový ediční program a tím i nový odběratelský okruh v mladších čtenářských vrstvách, ale nebyla úspěšná. V roce 1926 se podílípodílela na založení Klubu moderních nakladatelů Kmen, to je však považováno spíše za výraz úcty iniciátorů sdružení k programovým předválečným tradicím vydavatelství než za ocenění jeho současného postavení. Finanční situaci nakladatelství nezlepšila ani propagační akce Kmene s pokusem rozprodat sklad vydavatelství u příležitosti 25. výročí založení KDA 1930.

* Kamilla Neumannová popsala v Národních listech vznik a činnost KDA po dobu 25 let.<ref>Národní listy - příloha Knihy a čtenáři, ''25 let Knih dobrých autorů'': 5. 1. 1930, s. 3 [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=6885299], 26. 1. 1930, s. 10 [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=6885614],9. 2. 1930, s. 11, [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?it=0&id=6885851&picp=&idpi=10406785]</ref>

V roce 1931 Neumannová vydávání ukončila, formálně firma existovala až do počátku okupace. V roce 1932 uvedl [[Jiří Karásek ze Lvovic]], že Kamila Neumannová žije v žižkovské vile sama a má v ní svou expedici nerozprodaných titulů KDA.<ref>Rozpravy Aventina, Ročník 7, číslo 28, s.228s228 a 229, Jiří Karásek ze Lvovic: ''Počátky "Moderní revue" XXVII''. [http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RozAvn/7.1931-1932/28/228.png]. </ref>

V knižnici ''[[Knihy dobrých autorů]]'' (1905–1931, 190 svazků) byla zastoupena literatura francouzská, anglická a americká, ruská, polská, italská, norská, španělská, finská, holandskánizozems
ká, německá, portugalská, ukrajinská a vlámská. Na překladech se podíleli [[Arnošt Procházka]], [[Bedřich Beneš Buchlovan]], Emanuel Blahovec, [[Alfons Breska]], F. L. Dlouhý, [[Kamil Fiala]], Richard Fleischner, [[Karel Boleslav Jirák]], H. Jost, [[Marie Kalašová]], [[Karel Kamínek]], Josef V. Kořán, [[Hugo Kosterka]], [[Jarmil Krecar]], [[František Linhart]], [[Josef Richard Marek]], [[Miloš Marten]], Kamilla Neumannová, [[Kamila Značkovská-Neumannová]], [[Jaroslav Radimský|Jaroslav Ráček]], [[Ladislav Ryšavý]], [[Miloš Seifert]], [[Ivan Schulz]], [[Antonín Starý]], Jan Stenhart (=[[Ladislav Pfuster]]), [[Rudolf Těsnohlídek]], A. Muťovský (=[[Adolf Truksa]]), [[Jiří Živný]] aj.

Edice původní tvorby ''Čeští autoři'' (1905–1919, 25 svazků) byla zahájena roku 1905 souborem díla [[Karel Hlaváček|Karla Hlaváčka]], které uspořádal [[Arnošt Procházka]]. Vycházela na rozdíl od pravidelně vydávaných svazků KDA „ve volných lhůtách“. Jejím kmenovým autorem byl [[Jiří Karásek ze Lvovic]], který do ní začlenil 12 básnických, dramatických a prozaických titulů svých sebraných spisů (některé jako obálková vydání; další tituly vydával souběžně ve spřízněných knižnicích [[Hugo Kosterka|H.Huga Kosterky]] [[Symposion (knižnice)|Symposion]] a [[Karel Hugo Hilar|K.Karla H.Huga Hilara]] [[Moderní bibliotéka]]). V edici dále vyšla básnická próza [[Miroslav Rutte|Miroslava Rutteho]], dramata [[Eduard Lederer|Eduarda Lederera]], [[Jaroslav Maria|Jaroslava Marii]] a [[Jiří Živný|Jiřího Živného]], eseje [[Miloš Marten|Miloše Martena]], eseje a polemiky [[Arnošt Procházka|Arnošta Procházky]] a verše [[Viktor Dyk|Viktora Dyka]]. Knižnice zanikla roku 1919, význam ztratila již zařazením původní tvorby do KDA 1914.