Wikipedie

Kamilla Neumannová: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
návrat odstraněných informací
Drobnosti
Řádek 2:
| jméno = Kamilla Neumannová
| obrázek = KamillaNeumannova.jpg
| popisek = podobenkaPodobenka z cestovního pasu (1923)<ref>Archiv rodiny Neumannovy</ref>−
| datum narození = [[24. březen|24. března]] [[1874]]
| místo narození = [[Praha]]<br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
Řádek 9:
}}
 
'''Kamilla Neumannová''' ([[24. březen|24. března]] [[1874]] [[Praha]] – [[26. březen|26. března]] [[1956]] [[Tuchoměřice]]), též Kamila, roz.rozená Krémová, byla česká [[Nakladatelství|nakladatelka]], první choť [[Stanislav Kostka Neumann|S.Stanislava K.Kostky Neumanna]], matka herce [[Stanislav Neumann (herec)|Stanislava Neumanna]] a překladatelky [[Kamila Značkovská-Neumannová|Kamily Značkovské-Neumannové]]. V letech 1905–1931 vydávala mimo jiné knižnici [[Knihy dobrých autorů]], kde uváděla českým čtenářům moderní literaturu především z okruhu [[Dekadence|dekadentních]], [[Symbolismus|symbolistických]] a [[Naturalismus (literatura)|naturalistických]] autorů.
 
== Život ==
Řádek 15:
[[Soubor:Kamilla Neumannova 1905.jpg|thumb|Kamilla Neumannová s dětmi: dcerou [[Kamila Značkovská-Neumannová|Lalou]] a synem [[Stanislav Neumann (herec)|Stanislavem]] v&nbsp;roce 1905]]
 
Kamilla byla jediná dcera pražského holiče Františka Krémy (1850-1850–??)<ref name="prihlaska">Pobytová přihláška pražského policejního ředitelství (rodina Franze Krémy)[http://digi.nacr.cz/prihlasky2/?session=afc707cbabc31e4c2a3573b8480ad7344f5e8b96587610752e2725aae31ef602&action=image&record=1]</ref><ref group="p.">Rodina otce pocházela podle ústní tradice ze severoitalské [[Cremona|Cremony]].</ref> a manželky Aloisie, rozené Šaněkové (1854-1854–??).<ref>[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/PaginatorMedia.action?_sourcePage=xCs6RRhK2IKERlJ51NZNt52WpKhxsQRu3II_gJAvMWyKgxkr2uNzeUZWhARU8wM-Aw2ePVD-e3I-NMcicdZ9EYR0nABZGd2lf3v018-sml4%3D&row=95 Matrika oddaných, Vyšehrad, 1868-1889, snímek 96]</ref> Rodiče často měnili bydliště a krátce před narozením dcery Kamilly se přestěhovali do Konviktské ulice 291/11 (dnešní sídlo kina Ponrepo).<ref name="prihlaska"></ref> Její literární zájmy byly podníceny učitelkou Vilmou Sokolovou a později Bohuslavou Sokolovou (sestry [[Karel Sokol|Karla Stanislava Sokola]], mimo jiné v letech 1890–1896 vydavatele [[Vzdělávací bibliotéka|Vzdělávací bibliotéky]]). V roce 1893 se sblížila se [[Stanislav Kostka Neumann|S.Stanislavem K.Kostkou Neumannem]], který byl tehdy ve vyšetřovací vazbě ve věci [[Proces s Omladinou|Omladiny]]. Jeho prostřednictvím se seznámila s mladou uměleckou generací a po návratu S. K. Neumanna z vězení roku 1895 se účastnila její aktivity.
V roce 1896 účinkovala v představení německého básníka [[Rudolf Lothar|Rudolfa Lothara]] ''Rytíř, smrt a ďábel'', které provedl dne 6. března 1896 spolek [[Intimní volné jeviště]] (režie: [[Arnošt Procházka]], úvodní slovo [[Jiří Karásek ze Lvovic]]).
[[File:Chelcickeho 45 (Prague) 02.JPG|thumb|left|Vila v&nbsp;Chelčického ulici čp.45 v&nbsp;Praze na&nbsp;Žižkově, kde&nbsp;Kamilla Neumannová žila.]]
Řádek 30:
[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/Zoomify.action?scanIndex=0&xid=4AF73D16ED2C11E1A90740618600A675&entityType=10120&entityRef=%28%5En%29%28%28%28localArchiv%2C%5En%2Chot_%29%28unidata%29%29%28213867%29%29 Soupis pražských obyvatel, Neumann Stanislav, 1875]</ref> a přistěhovala se na [[Žižkov]] do jeho olšanské vily čp. 45, centra anarchistické bohémy, kde se mimo jiné organizačně podílela na [[Stanislav Kostka Neumann|Neumannově]] vydavatelské činnosti: časopis [[Nový kult]], edice [[Knihovna Nového kultu]].<ref>[http://vzpominej.nm.cz/zizkovska-bohema/s-k-neumann-a-kamila-neumannova.html Národní muzeum: Žižkovská bohéma/S. K. Neumann a Kamilla Neumannová]</ref>
V roce 1900 se jí narodila dcera [[Kamila Značkovská-Neumannová|Kamila]], v roce 1902 syn [[Stanislav Neumann (herec)|Stanislav]]. V listopadu 1904 opustil [[Stanislav Kostka Neumann|S. K. Neumann]] rodinu a s novou družkou, Boženou Hodačovou, odešel do Vídně. Manželství bylo úředně rozloučeno v roce 1914.<ref name="soupissoupisDům Kamilly Neumannové zůstal střediskem schůzek českých literátů i po odchodu Stanislava Kostky Neumanna.<ref group="p.">[[A. C. Nor]] ve svých vzpomínkách ''Život nebyl sen'' věnuje kapitolu ''"Literární vilka" na Žižkově'' návštěvám Kamilly Neumannové koncem dvacátých let. </ref>
 
Dům Kamilly Neumannové zůstal střediskem schůzek českých literátů i po odchodu Stanislava Kostky Neumanna.<ref group="p.">[[A. C. Nor]] ve svých vzpomínkách ''Život nebyl sen'' věnuje kapitolu ''"Literární vilka" na Žižkově'' návštěvám Kamilly Neumannové koncem dvacátých let. </ref>
 
Sedmdesátiny Kamilly Neumannové byly hojně připomínány (viz Literatura). I v době, kdy již byla na odpočinku, nezapomněl tisk jeji nakladatelskou činnost. Rudé právo připomnělo 24. března 1949 její pětasedmdesátiny.<ref>Rudé právo, 24.3.1949, s. 3 (dostupné online v NK ČR)</ref> Literární noviny upozornily 27. března 1954 na její osmdesátiny<ref>Literární noviny 13/1954, s. 10, ''Osmdesátiny Kamilly Neumannové'' [http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNII/3.1954/13/10.png]</ref> a po její smrti jí věnovaly vcelku objektivní a apolitickou vzpomínku.<ref>Literární noviny 13/1956, s.10, ''Zemřela Kamilla Neumannová'' [http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNII/5.1956/13/10.png]</ref>
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Kamilla_Neumannová“