Nealkoholické pivo: Porovnání verzí

Mezi výrobní postupy '''druhého typu''' se řadí zkvašování [[sladina|sladiny]] s nízkým obsahem [[Sacharidy|sacharid]]ů, smíchávání piva s nezkvašenou sladinou či [[Mladina (rozcestník)|mladinou]] (de facto „ředění“ nezkvašeným pivem), [[imobilizace]] (doslova „znehybnění“) [[Kvasinka pivní|kvasinek]], které pak nemohou produkovat ethanol ve stejné míře jako při vaření normálních piv, nebo konečně využití kvasinek speciálních, které už samy o sobě vytvářejí pouze nepatrné množství alkoholu.

 

Během [[70. léta 20. století|sedmdesátých let]] i [[pivovarník|pivovarníci]] v tehdejším [[Československo|Československu]] začali vyvíjet nápoj na bázi piva vhodný pro [[řidič]]e [[Motorové vozidlo|motorových vozidel]]. Vzniklo legendární '''Pito''', jehož název byl utvořen spojením první a poslední slabiky slov '''PI'''vo a au'''TO''' (což však zároveň vedlo ke směšnému lidovému názvu tohoto moku, vyráběného v dnes již zrušeném '''Most'''eckém pivovaru). Pito se vyrábělo metodou řízeného kvašení spočívající v tom, že kvasný proces byl přerušen už v rané fázi, takže při něm vzniklo jen zanedbatelné množství alkoholu. Dodnes se tak vyrábí většina nealkoholických piv v České republice.