Minsk: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Průmysl: korektura
Jarash (diskuse | příspěvky)
Podnebí
Řádek 13:
| počet obyvatel = 1995000
| rok = 2015
| etnické složení = [[Bělorusové]] (79,3 %) [[Rusové]] (15,710 %) [[Ukrajinci]] (21,45 %), [[Poláci]] (1.10,7 %), [[Židé]] (0.6,3 %){{Malé|(19992009)}}
| náboženské složení = [[Pravoslaví]], [[katolictví]]
| zeměpisná šířka = 53.9022222
Řádek 48:
=== Průmysl ===
Minsk je hlavním průmyslovým centrem Běloruska. Ve městě se nachází přes 250 továren a elektráren. Jeho průmyslový vývoj, který začal v 60. letech [[19. století]], byl následně podpořen výstavbou [[železnice]], která proběhla v letech 70. Většina průmyslového vybavení města byla ale zničena během [[první světová válka|první.]] a zejména [[druhá světová válka|druhé světové války]].
Po válce byl rozvoj města spojen s rozvojem průmyslu, zejména odvětví spojených s [[věda|vědou]] a [[výzkum]]em. Minsk se stal hlavním centrem [[strojírenství]] (zejména výroby [[dopravní prostředek|dopravních prostředků]]), [[chemický průmysl|chemického průmyslu]] (gumárenství) a [[elektrotechnický průmyslElektrotechnika|elektrotechniky]] (výroba [[Televizor|televizí]], [[rádio|rozhlasových přijímačů]]). Kromě těchto klíčových oborů zde došlo také k rozvoji [[Zpracovatelský průmysl|zpracovatelského]], [[Potravinářský průmysl|potravinářského]] a [[Textilní průmysl|textilního]] průmyslu. K nejznámějším podnikům patří '''[[MAZ]]''' (Minský automobilový závod),''' [[MTZ Belarus|MTZ]]''' (Minský traktorový závod) nebo '''[[BELAZ]]''' (Běloruský automobilový závod). Tyto závody jsou věhlasné výrobou osobních i nákladních [[automobil]]ů, [[autobus]]ů, ale i [[tramvaj]]í, [[trolejbus]]ů, [[zemědělství|zemědělské]] techniky atd. Jejich filiálky jsou po celé zemi.
Během sovětských dob byl rozvoj průmyslu úzce svázán s dodavateli a odběrateli z [[Sovětský svaz|SSSR]], což vedlo po rozpadu svazu v roce [[1991]] k vážným ekonomickým problémům. Po přijetí [[neokeynesianismusNeokeynesiánství|neokeynesiánských]] opatření Alexandra Lukašenka v roce [[1995]] byla ale většina průmyslové produkce obnovena. Díky tomu neprošel Minsk v 90. letech 20. století masivní vlnou deindustrializace jako ostatní města [[Společenství nezávislých států|SNS]] a východní Evropy. Kolem 40 % ekonomicky aktivních je stále zaměstnáno ve strojírenském průmyslu. Přes 70% produkce je exportováno, především do Ruska a ostatních členských států SNS. Oživení průmyslové výroby nevedlo ale k obnově vybavení (mj. v důsledku odrazování zahraničních investorů), proto není průmysl příliš konkurenceschopný na mezinárodním trhu.
 
== Administrativní dělení ==
Řádek 68:
 
== Podnebí ==
[[Mírný podnebný pás|Mírné]] přechodné mezi [[Kontinentální podnebí|kontinentálním]] a [[Oceánické podnebí|oceánským]]. Nejnižší naměřená teplota byla -39,1 °C a naopak nejvyšší 35,8 °C.
 
{{Počasí
Řádek 74:
| single_line= Yes
| location=Minsk
| Jan_Hi_°C = -42.1 | Jan_REC_Hi_°C = 10.3
| Feb_Hi_°C = -31.4 | Feb_REC_Hi_°C = 313.6
| Mar_Hi_°C = 43.8 | Mar_REC_Hi_°C = 1318.9
| Apr_Hi_°C = 1412.2 | Apr_REC_Hi_°C = 2128.8
| May_Hi_°C = 1918.7 | May_REC_Hi_°C = 2530.9
| Jun_Hi_°C = 2221.5 | Jun_REC_Hi_°C = 2732.5
| Jul_Hi_°C = 2523.6 | Jul_REC_Hi_°C = 2935.0
| Aug_Hi_°C = 2217.5 | Aug_REC_Hi_°C = 2735.8
| Sep_Hi_°C = 1712.1 | Sep_REC_Hi_°C = 2231.0
| Oct_Hi_°C = 86.6 | Oct_REC_Hi_°C = 1524.7
| Nov_Hi_°C = 42.9 | Nov_REC_Hi_°C = 816.0
| Dec_Hi_°C = -1.2 | Dec_REC_Hi_°C = 511.1
| Year_Hi_°C = 10.56| Year_REC_Hi_°C = 2935.6
 
| Jan_REC_°C = -64.5
| Feb_REC_°C = -64.54
| Mar_REC_°C = 0.50
| Apr_REC_°C = 97.2
| May_REC_°C = 1413.3
| Jun_REC_°C = 1716.4
| Jul_REC_°C = 1918.5
| Aug_REC_°C = 17.5
| Sep_REC_°C = 12.1
| Oct_REC_°C = 106.6
| Nov_REC_°C = 20.6
| Dec_REC_°C = -3.4
| Year_REC_°C = 6.7
 
| Jan_Lo_°C = -96.7 | Jan_REC_Lo_°C = -1939.1
| Feb_Lo_°C = -107.0 | Feb_REC_Lo_°C = -2035.1
| Mar_Lo_°C = -3.3 | Mar_REC_Lo_°C = -1030.5
| Apr_Lo_°C = 2.6 | Apr_REC_Lo_°C = -318.4
| May_Lo_°C = 8.1 | May_REC_Lo_°C = 1-5.0
| Jun_Lo_°C = 1211.7 | Jun_REC_Lo_°C = 70.0
| Jul_Lo_°C = 13.8 | Jul_REC_Lo_°C = 104.3
| Aug_Lo_°C = 12.8 | Aug_REC_Lo_°C = 61.7
| Sep_Lo_°C = 78.2 | Sep_REC_Lo_°C = 1-4.7
| Oct_Lo_°C = 23.6 | Oct_REC_Lo_°C = -412.9
| Nov_Lo_°C = 0-1.3 | Nov_REC_Lo_°C = -720.4
| Dec_Lo_°C = -65.5 | Dec_REC_Lo_°C = -1330.9
| Year_Lo_°C = 2.3.1| Year_REC_Lo_°C = -2039.1
| Jan_Precip_mm = 4645
| Feb_Precip_mm = 3039
| Mar_Precip_mm = 3944
| Apr_Precip_mm = 3442
| May_Precip_mm = 5065
| Jun_Precip_mm = 6489
| Jul_Precip_mm = 6189
| Aug_Precip_mm = 7068
| Sep_Precip_mm = 6260
| Oct_Precip_mm = 5952
| Nov_Precip_mm = 5348
| Dec_Precip_mm = 5049
| Year_Precip_mm = 618690
|source=<ref>[http://weathersparkwww.compogodaiklimat.ru/#!dashboard;ws=33832climate/26850.htm Průměrné maximum, průměrné minimum, nejnižší a nejvyšší každoroční teplota. http://pogoda.ru.net]</ref>
|accessdate=2017-08-26
}}
<references />
Řádek 140 ⟶ 141:
 
=== Městská doprava ===
{{viz též|Metro v Minsku|Tramvajová doprava v Minsku|Trolejbusová doprava v Minsku|Městská autobusová doprava v Minsku}}
 
Městskou hromadnou dopravu v Minsku tvoří [[metro]], [[autobus]]y, [[trolejbus]]y a [[tramvaj]]e. [[Metro v Minsku|Minské metro]] má v současné době 20 stanic; do roku 2015 by jich mělo být již 25, konečný počet by pak měl činit 48 stanic. Městská hromadná doprava disponuje 8 tramvajovými linkami s 50 zastávkami a 70 trolejbusovými linkami s 330 zastávkami.