Osvícenost: Porovnání verzí

Přidáno 2 211 bajtů ,  před 4 lety
Doplnění - hrabata z Plavna, České osvícenost
(Doplnění - hrabata z Plavna, České osvícenost)
* [[Waldburgové]]
* [[Wurmbrand-Stuppach]]
Vedle hlav rodu a jejich manželek užívali predikát také prvorození synové, jako tzv. [[dědičný princ|dědičná hrabata]], i když jen neoficiálně. Objevovalo se také, ovšem méně tolerovaně, užívání predikátu všemi členy mediatizovaného hraběcího rodu. Oficiálně to bylo povoleno ze všech německých monarchií pouze v [[Bavorské království|Bavorsku]] ([[1911]]), [[Saské království|Sasku]] ([[1878]]) a [[Hesenské velkovévodství|Hesensko-Darmstadtsku]] ([[1914]]), zde to ovšem bylo vázáno na setrvalou držbu mediatizovaného území. Více tolerované bylo užívání predikátu hraběcími členy těch mediatizovaných knížecích rodů, kde knížetem byla pouze hlava rodu ([[Kounicové]], [[Colloredové|Colloredo-Mannsfeld]], [[Starhembergové]] aj.). Oficiálně udělen byl tento predikát ale jen knížatům v Bavorsku a to jak knížatům nově povýšeným ([[1901]] knížata pro hlavu rodu, 1911 "Osvícenost" pro hraběcí členy, rody [[Castellové|Castell-Castell]], [[Castellové|Castell-Rüdenhausen]], [[Quadt-Wyckrath]], [[1913]] kníže pro hlavu rodu, rod [[Fuggerové|Fugger-Glött]]), tak i rodům, jakokteré byly ([[Primogenitura|primogeniturně]]) knížecímknížecí již mediatizovanýmv okamžiku [[mediatizace]] (1803 kníže pro hlavu rodu, 1911 "Osvícenost" pro hraběcí členy, rody [[Waldburg-Zeil-Trauchburg]] a [[Fuggerové|Fugger-Babenhausen]]). Zvláštní případ představuje užívání predikátu vládnoucími hrabaty z [[Lustenau]] z rodu [[Waldburg-Zeil]]-Lustenau-[[Hohenems]]. [[Vorarlbersko|Vorarlberské]] hrabství a říšský dvorec Lustenau, malý zbytek původního hrabství Hohenems, bylo r. 1806 mediatizováno Bavorskem. Po zhroucení tohoto [[Napoleon Bonaparte|Napoleonova]] spojence ale zůstalo hrabství v l. [[1814]]-[[1817]] zcela suverénní. V letech 1817-[[1830]] tu pak vykonávalo svrchovaná práva [[Rakouské císařství]], ovšem hrabství mělo stále značnou míru nezávislosti, mnohem vyšší než typická panství mediatizovaných rodů. aVládce jeho vládceLustenau se tituloval jako "vládnoucí hrabě". Zhruba od r. 1815 až do předání vlády Rakousku v r. 1830 užívala vládnoucí hrabata predikát Osvícenost. Hrabata z Lustenau pocházela z vedlejší větve mediatizovaného rodu Waldburg-Zeil, ovšem jako samostatný mediatizovaný rod jsou uznáváni zřídka, neboť jejich autonomie byla větší a svou suverenitu si udrželi déle.
 
=== Další užití titulu ===
Predikát byl nárokován také nevládnoucími hraběcími příbuznými vládnoucích knížecích rodů [[Německý spolek|Německého spolku]]. Šlo o regenta knížectví [[Lippe (země)|Lippe]], hraběte [[Ernst zur Lippe-Biesterfeld|Ernsta zur Lippe-Biesterfeld]], který si predikát nárokoval pro sebe a svou rodinu od r. [[1897]], kdy se ujal regentsví[[Regent|regentství]], dále o hrabata z [[Reussové|Reuss-Köstritz]], příbuzné vládnoucích [[Reussové|Reussů]], r. [[1851]] povýšené do knížecího stavu s oslovením "Jasnosti", a o hrabata [[Waldeck-Limpurg]] (od r. [[1843]]), příbuzné vládnoucích knížat [[Waldeckové|Waldecků]] a někdy počítané k mediatizovaným rodům. Predikát získaly i [[Morganatický sňatek|morganatické]] manželky hesenských vládců a princů, příp. jejich potomci. Ti ovšem jen za podmínky, pokudže by nedodržovali sami rovnorodé sňatky a přišli tak o svůj knížecí titul, který jim byl též v předchozí době udělen. ŠloPouze opro manželku byl predikát udělen hraběnkuhraběnce [[Julie von Hauke|Julii von Hauke]], která se sňatkem hraběnkustala hraběnkou z [[Battenbergové|Battenbergu]] (predikát Osvícenost r. [[1851]], od r. [[1858]] kněžnukněžnou z Battenbergu s oslovením "[[Jasnost (predikát)|Vaše Jasnosti]]") Jak že ně, tak podmínečně (jako "hrozba") jejím potomkům, byl hraběcí titul a predikát Osvícenost udělen původně neurozenouneurozené [[Gertruda Falkenstein|GertruduGertrudě FalkensteinovouFalkensteinové]], manželkumanželce posledního [[Hesensko-Kasselsko|hesensko-kasselského]] [[Kurfiřt|kurfiřta]] [[Friedrich Vilém Hesensko-Kasselský|Friedricha Viléma]], která se po svatbě hraběnkustala hraběnkou ze [[Schaumburgové|Schaumburgu]] (predikát Osvícenost r. [[1832]], r. [[1853]] povýšena na kněžnu z [[Hanau]] s oslovením "knížecí Milosti", od r. [[1862]] s oslovením "Jasnosti"). aTi oGertrudini ty její potomkypotomci, kteří by ztratili titul knížete z Hanau kvůli vlastnímu [[Morganatické manželství|nerovnorodému sňatku]], (aby zůstali tedy jen hrabaty ze Schaumburgu, což se nakonec stalo všem z jejích synů). Stejně se postupovalo i ve [[Württembersko|vévodství]], od r. 1805 [[Württemberské království|Království württemberském]]. Když se vévoda [[Vilém Fridrich Württemberský (1761-1830)|Vilém Fridrich]], bratr budoucího prvního krále, r. [[1800]] oženil s baronesou [[Vilemína von Thunderfeld-Rhodis|Vilemínou von Thunderfeld-Rhodis]], získala ona i její děti titul hraběnky z Württembergu s predikátem Osvícenost, dokud jejich druhorozený syn neobdržel v roce [[1867]] titul knížete z [[Urach]]u s oslovením Jasnost pro celý rod a [[Vévodové z Urachu|vévodským titulem]] pro hlavu rodu. Obdobně se stalo i r. 1835 při sňatku prince [[Alexandr Württemberský (1804-1885)|Alexandra Württemberského]] s hraběnkou [[Claudie hraběnka Rhédey von Kis-Rhéde|Claudií Rhédey von Kis-Rhéde]], kdy hraběnka i její děti byli titulováni jako hrabata z Hohensteinu a "Osvícenosti", dokud hraběnčin syn nezískal r. [[1863]] titul knížat [[Vévodové von Teck-Cambridge|von Teck]] s predikátem Jasnost pro celý rod, od r. [[1871]] navíc s vévodským titulem pro hlavu rodu. <ref>{{Citace monografie|příjmení = |jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = Allgemeine Encyclopaedie der Wissenschaften und Kuenste|vydání = 1|vydavatel = Gleditsch|místo = |rok = 1842|počet stran = |strany = 184-186|isbn = |url kapitoly = http://books.google.cz/books?id=0dBTAAAAcAAJ&pg=PA185&lpg=PA185&dq=allgemeine+Encyclop%C3%A4die+der+Wissenschaften+und+Kuenste+Erlaucht&source=bl&ots=l-4IfyK5ZY&sig=U87UOBcCrFQvQYlRx0aPG9T21dk&hl=cs&sa=X&ei=YYBSVK3oB4OQ7Aa19oCYBQ&ved=0CCMQ6AEwAA#v=onepage&q=allgemeine%20Encyclop%C3%A4die%20der%20Wissenschaften%20und%20Kuenste%20Erlaucht&f=false|jazyk = německy|svazek = 37|poznámka = psáno švabachem|kapitola = Erlaucht|typ kapitoly = heslo}}</ref> Princ Heinrich XXVI. [[Reussové|Reuss]] z vládnoucí mladší linie rodu uzavřel [[Morganatické manželství|morganatický]] sňatek s hraběnkou Viktorií von Fürstenstein. Následkem vnitrorodinné dohody z roku [[1887]] byly děti z tohoto sňatku uznány za oprávněné dědit po rodu Reussů a byly též uznány za rovnorodé. Nebylo jim ale přiznáno otcovo jméno a titul. Napříště byly tyto děti známé jako hrabě/hraběnka z [[Plavno|Plavna]] (''von Plauen'') s oslovením "Osvícenost".<ref>{{Citace monografie
| příjmení =
| jméno =
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Gothaischer Hofkalender
| url = https://archive.org/stream/gothaischerhofka1910gothuoft#page/70/mode/2up
| vydání = 1
| vydavatel = Justus Perthes
| místo = Gotha
| rok = 1910
| počet stran = 1206
| strany = 71
| svazek = 137
| typ svazku = ročník
| isbn =
| poznámka = psáno švabachem
| jazyk = německy
}}</ref>
 
=== Užití titulu překladem ===
Jako "Osvícenost", resp. ''Erlaucht'', byl do němčiny překládán predikát všech hrabat [[Ruské impérium|Ruského impéria]] - ''Ssiatelstvo (Сиятельство), ''který vedle hrabat užívala naprostá většina ruských knížecích rodů, s výjimkou těch nejvýznamnějších (jejichž predikát byl obvykle [[Jasnost (predikát)|Jasnost]]). Překlad je to však nepřesný a např. moderní angličtina používá pro predikát ruské aristokracie spíše termínu ''Illustriousness'' nežli'' illustriouss Highness'', kterým jinak překládá Osvícenost.
 
=== České Osvícenost a německé Erlaucht ===
V českém prostředí 15.-18. století představovala "Osvícenost" knížecí predikát, kterým bývalo překládáno německé ''Durchlaucht'' ([[Jasnost (predikát)|Jasnost]]), zatímco v německých zemích v té době byl predikát ''Erlaucht'' spíše vzácný. Čeština tak spíše než o "Jasnostech" hovořila u knížat o "Osvícenostech". Teprve v 19. století došlo ke sjednocení terminologie s němčinou.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Winkelbauer
| jméno = Thomas
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Fürst und Fürstendiener : Gundaker von Liechtenstein, ein österreichischer Aristokrat des konfessionellen Zeitalters
| vydání = 1
| vydavatel = Boehlau Verlag Jan
| místo = Oldenbourg
| rok = 1999
| počet stran = 656
| edice = Mitteilungen des Instituts für Österreichische Geschichtsforschung: Ergänzungsband
| svazek edice = 34
| strany = 318
| isbn = 3702904409
}}</ref>
 
== Odkazy ==