Dácie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Externí odkazy: kat |
→Rané dějiny: opr. |
||
Řádek 21:
Na západním pobřeží Černého moře se od 7. století př. n. l. rozvíjely řecké kolonie, jako byly [[Histria]], Tomis (dnešní [[Constanța]]) a Kallatis ([[Mangalia]]).<ref>Oltean (2007), s. 41.</ref> S těmito obcemi udržovali Getové kulturní a obchodní styky a jejich prostřednictvím čerpali starověcí dějepisci své informace o okolních národech. Hérodotos se tak zmiňuje o Getech v souvislosti s tažením [[Perská říše|perského]] krále [[Dareios I.|Dareia I.]] proti Skythům v roce 513 př. n. l.<ref>Hérodotos IV.93.</ref> O mnoho let později překročil [[Alexandr Veliký|Alexandr Makedonský]] krátce po svém nástupu na trůn Dunaj a při výpravě proti [[Triballové|Triballům]] vpadl do země Getů.<ref>Arriános I.3.</ref> Thrácký král [[Lýsimachos]], jeden z Alexandrových nástupců, se zřejmě roku 292 př. n. l. vypravil na dácké území, nicméně podlehl getskému vládci Dromichaitovi a skončil v zajetí.<ref name="Gr29">Grumeza (2009), s. 29.</ref> Vítězný Dromichaites se ke svému pokořenému protivníkovi zachoval velkoryse, když ho propustil výměnou za příslib, že [[Starověká Makedonie|Makedoňané]] přestanou znepokojovat Gety.<ref name="Gr29"/> Kolem roku 170 př. n. l. se udál první vážnější pokus o sjednocení Geto-Dáků, k němuž dal podnět náčelník Rubobostes, který vládl v nynějším [[Valašsko (Rumunsko)|Valašsku]] a Dobrudži. Kombinací vojenské síly a diplomacie dosáhl aliance s Dáky v Transylvánii a odrazil [[Bastarnové|Bastarny]] na severovýchodě.<ref name="Gr32"/>
V polovině 2. století př. n. l. se Dákové dostali do kontaktu s Římany, kteří si tehdy podmanili Makedonii a [[Řecko]] a z Thrákie učinili svého spojence. Římští místodržitelé [[Makedonie (provincie)|Makedonie]] se potýkali s nájezdy sousedních barbarů, včetně getských a dáckých kmenů. V roce 109 př. n. l. se s nimi střetl [[Římský konzul#Prokonzul|prokonzul]] Marcus Minucius Rufus. V sedmdesátých letech 1. století př. n. l. stanul na Dunaji Gaius Scribonius Curio a několik let nato si Římané podrobili pruh území při Černém moři, zahrnující řecké obce a některé getské kraje.<ref name="Gr144">Grumeza (2009), s. 144.</ref> Jejich dalším zásahům vyvstala záhy překážka v podobě rozmachu dáckého krále [[Burebista|Burebisty]], jehož válečníci porazili roku 61 př. n. l. poblíž Histrie římského vojevůdce Gaia Antonia Hybridu. Burebista poté opanoval zemi Getů s přilehlými řeckými městy a zmocnil se dále obcí [[Tyrás]], Apollonia ([[Sozopol]]) a [[Pontská Olbia|Olbia]].<ref name="Gr144"/> Kromě toho se [[Bójská poušť|vypravil proti Keltům]], žijícím na západ od Karpat a v [[Panonie|Panonii]], a porazil [[Skordiskové|Skordisky]], [[Tauriskové|Taurisky]] a [[Bojové|Boje]].<ref>Grumeza (2009), s. 51.</ref> Na východě se mu poddali Bastarnové, zatímco na jihu posunul hranice své domény do [[Moesie]].<ref>Grumeza (2009), s. 54.</ref> Burebistova říše se táhla od [[Hercynská pohoří|Hercynského lesa]], o čemž informuje [[Julius Caesar]],<ref>Julius Caesar. ''Zápisky o válce galské'' VI.25.</ref> takže se rozprostírala od dnešního [[Slovensko|Slovenska]] a středního Dunaje až k pohoří Balkán a řece [[Dněstr]]u.<ref name="Ol46"/> Strabón uvádí, že Burebista pustošil [[Thrákie|Thrákii]] až k Makedonii a [[Ilýrie|Ilýrii]].<ref name="Str11">Strabón VII.3.11.</ref>
K vzestupu Burebisty přispělo centralizovanější pojetí vlády opírající se o náboženské uznání zajištěné veleknězem Dekaineem.<ref name="Ol47"/> Králova politická moc a autorita však vycházely především z jeho nezměrné vojenské síly<ref>Strabón hovoří o dvou stech tisících bojovnících. Strabón VII.3.13.</ref> a nabyly tak většího rozsahu než u dřívějších náčelníků. To se projevilo i v jeho zahraniční aktivitě a diplomatických vztazích s Římany, pro něž představoval nebezpečného konkurenta a dokonce se nabízel [[Pompeius|Pompeiovi]] za spojence v [[Římská občanská válka|občanské válce]].<ref name="Ol48">Oltean (2007), s. 48.</ref> Julius Caesar plánoval tažení proti Burebistovi, čemuž zabránila jeho násilná smrt v roce 44 př. n. l. Téhož roku byl zavražděn i Burebista, jehož snahy o stmelení multietnické dácké společnosti narazily na odpor domácí šlechty.<ref name="Ol48"/>
|