Dácie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 21:
Na západním pobřeží Černého moře se od 7. století př.&nbsp;n.&nbsp;l. rozvíjely řecké kolonie, jako byly [[Histria]], Tomis (dnešní [[Constanța]]) a Kallatis ([[Mangalia]]).<ref>Oltean (2007), s. 41.</ref> S&nbsp;těmito obcemi udržovali Getové kulturní a obchodní styky a jejich prostřednictvím čerpali starověcí dějepisci své informace o&nbsp;okolních národech. Hérodotos se tak zmiňuje o&nbsp;Getech v&nbsp;souvislosti s&nbsp;tažením [[Perská říše|perského]] krále [[Dareios I.|Dareia I.]] proti Skythům v&nbsp;roce 513 př.&nbsp;n.&nbsp;l.<ref>Hérodotos IV.93.</ref> O&nbsp;mnoho let později překročil [[Alexandr Veliký|Alexandr Makedonský]] krátce po svém nástupu na trůn Dunaj a při výpravě proti [[Triballové|Triballům]] vpadl do země Getů.<ref>Arriános I.3.</ref> Thrácký král [[Lýsimachos]], jeden z&nbsp;Alexandrových nástupců, se zřejmě roku 292 př.&nbsp;n.&nbsp;l. vypravil na dácké území, nicméně podlehl getskému vládci Dromichaitovi a skončil v&nbsp;zajetí.<ref name="Gr29">Grumeza (2009), s. 29.</ref> Vítězný Dromichaites se ke svému pokořenému protivníkovi zachoval velkoryse, když ho propustil výměnou za příslib, že [[Starověká Makedonie|Makedoňané]] přestanou znepokojovat Gety.<ref name="Gr29"/> Kolem roku 170 př.&nbsp;n.&nbsp;l. se udál první vážnější pokus o&nbsp;sjednocení Geto-Dáků, k&nbsp;němuž dal podnět náčelník Rubobostes, který vládl v&nbsp;nynějším [[Valašsko (Rumunsko)|Valašsku]] a Dobrudži. Kombinací vojenské síly a diplomacie dosáhl aliance s&nbsp;Dáky v&nbsp;Transylvánii a odrazil [[Bastarnové|Bastarny]] na severovýchodě.<ref name="Gr32"/>
 
V&nbsp;polovině 2. století př.&nbsp;n.&nbsp;l. se Dákové dostali do kontaktu s&nbsp;Římany, kteří si tehdy podmanili Makedonii a [[Řecko]] a z&nbsp;Thrákie učinili svého spojence. Římští místodržitelé [[Makedonie (provincie)|Makedonie]] se potýkali s&nbsp;nájezdy sousedních barbarů, včetně getských a dáckých kmenů. V&nbsp;roce 109 př.&nbsp;n.&nbsp;l. se s&nbsp;nimi střetl [[Římský konzul#Prokonzul|prokonzul]] Marcus Minucius Rufus. V&nbsp;sedmdesátých letech 1. století př.&nbsp;n.&nbsp;l. stanul na Dunaji Gaius Scribonius Curio a několik let nato si Římané podrobili pruh území při Černém moři, zahrnující řecké obce a některé getské kraje.<ref name="Gr144">Grumeza (2009), s. 144.</ref> Jejich dalším zásahům vyvstala záhy překážka v&nbsp;podobě rozmachu dáckého krále [[Burebista|Burebisty]], jehož válečníci porazili roku 61 př.&nbsp;n.&nbsp;l. poblíž Histrie římského vojevůdce Gaia Antonia Hybridu. Burebista poté opanoval zemi Getů s&nbsp;přilehlými řeckými městy a zmocnil se dále obcí [[Tyrás]], Apollonia ([[Sozopol]]) a [[Pontská Olbia|Olbia]].<ref name="Gr144"/> Kromě toho se [[Bójská poušť|vypravil proti Keltům]], žijícím na západ od Karpat a v&nbsp;[[Panonie|Panonii]], a porazil [[Skordiskové|Skordisky]], [[Tauriskové|Taurisky]] a [[Bojové|Boje]].<ref>Grumeza (2009), s. 51.</ref> Na východě se mu poddali Bastarnové, zatímco na jihu posunul hranice své domény do [[Moesie]].<ref>Grumeza (2009), s. 54.</ref> Burebistova říše se táhla od [[Hercynská pohoří|Hercynského lesa]], o&nbsp;čemž informuje [[Julius Caesar]],<ref>Julius Caesar. ''Zápisky o&nbsp;válce galské'' VI.25.</ref> takže se rozprostírala od dnešního [[Slovensko|Slovenska]] a středního Dunaje až k&nbsp;pohoří Balkán a řece [[Dněstr]]u.<ref name="Ol46"/> Strabón uvádí, že Burebista pustošil [[Thrákie|Thrákii]] až k&nbsp;Makedonii a [[Ilýrie|Ilýrii]].<ref name="Str11">Strabón VII.3.11.</ref>
 
K&nbsp;vzestupu Burebisty přispělo centralizovanější pojetí vlády opírající se o&nbsp;náboženské uznání zajištěné veleknězem Dekaineem.<ref name="Ol47"/> Králova politická moc a autorita však vycházely především z&nbsp;jeho nezměrné vojenské síly<ref>Strabón hovoří o&nbsp;dvou stech tisících bojovnících. Strabón VII.3.13.</ref> a nabyly tak většího rozsahu než u&nbsp;dřívějších náčelníků. To se projevilo i&nbsp;v&nbsp;jeho zahraniční aktivitě a diplomatických vztazích s&nbsp;Římany, pro něž představoval nebezpečného konkurenta a dokonce se nabízel [[Pompeius|Pompeiovi]] za spojence v&nbsp;[[Římská občanská válka|občanské válce]].<ref name="Ol48">Oltean (2007), s. 48.</ref> Julius Caesar plánoval tažení proti Burebistovi, čemuž zabránila jeho násilná smrt v&nbsp;roce 44 př.&nbsp;n.&nbsp;l. Téhož roku byl zavražděn i&nbsp;Burebista, jehož snahy o&nbsp;stmelení multietnické dácké společnosti narazily na odpor domácí šlechty.<ref name="Ol48"/>