Gertrude Steinová: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
opravy a dodatky podle wiki.de |
||
Řádek 15:
| vlivy = kubismus
}}
'''Gertrude Steinová''' ([[3. únor]]a [[1874]] – [[27. červenec|27. července]] [[1946]]) byla významná americko-francouzská [[spisovatel]]ka, básnířka, dramatička, libretistka a
== Život ==
Narodila se v Allegheny (dnešní [[Pittsburgh) v [[Pensylvánie|Pennsylvanii]] jako nejmladší páté dítě do dobře situované měšťanské rodiny bavorských [[Židé|Židů]], od dětství byla vychována jako biligvní v němčině i angličtině. S rodiči brzy cestovala po Evropě, například do Vídně, pobývala v Passy u Paříže a vyrůstala v Kalifornii. Po smrti obou rodičů ji vychovával nejstarší bratr Michael Stein.
Narodila se v Allegheny v [[Pensylvánie|Pennsylvanii]] do rodiny bavorských [[Židé|Židů]]. Vystudovala [[Psychologie|psychologii]] na [[Harvardova univerzita|Harvardu]]. Na radu [[William James|Williama Jamese]], který jí řekl, že pro studium psychologie je potřebná znalost [[Lékařství|medicíny]], se zapsala na Lékařskou fakultu na Johns Hopkins University, která nedlouho předtím začala přijímat ženy. Ve třetím roce studia odmítla svoji mateřskou roli a medicínský pohled na ženské tělo. K těmto problémům se přidalo také její povědomí o vlastní [[homosexualita|homosexualitě]]. Poté, co opustila školu, vydala první román ''Q. E. D.'' (quo erat demonstrandum - Co je nutné doložit, 1903).▼
▲
V roce [[1903]] odjela do [[Paříž]]e za svým bratrem Leem, významným výtvarným kritikem, a strávila zde většinu svého života. Kromě spisovatelských aktivit zde provozovala také salon na 27 Rue de Fleurus, který navštěvovali mnozí umělci počátku [[20. století]]. V roce [[1909]] se seznámila se svou budoucí přítelkyní [[Alice B. Toklasová|Alicí B. Toklasovou]], se kterou od roku [[1912]] žila v nezávislém [[Lesbička|lesbickém]] vztahu. Alice Toklasová ve vztahu působila jako femininní element, zároveň i jako sekretářka a publikum. Mezi lety [[1912]] a [[1925]] se Steinová věnovala spíše kratším básním. Navzájem si psaly milostné až erotické verše, které se na veřejnost dostaly až po jejich smrti. Tematizovaly v nich lesbickou sexualitu.▼
V roce [[1903]] odjela do [[Paříž]]e za svým bratrem [[Leo Stein|Leem]], významným výtvarným kritikem. Strávila tam většinu svého života, psala a překládala z angličtiny i němčiny. Kromě spisovatelských aktivit byla sběratelkou avantgardních děl výtvarného umění a provozovala také společenský salón ve svém domě číslo 27, v ulici Rue de Fleurus. Navštěvovali jej mnozí umělci první třetiny [[20. století]], pravidelnými návštěvníky byli například výtvarníci [[Pablo Picasso]], [[Georges Braque]], [[Juan Gris]], [[Paul Cézanne]], [[Riba-Rovira]], [[Henri Matisse]], po 1. světové válce také spisovatelé jako [[Ernest Hemingway]], [[Sherwood Anderson]] nebo [[Francis Scott Fitzgerald]].
V průběhu [[První světová válka|první světové války]] pracovala jako [[dobrovolník|dobrovolnice]] ve francouzských nemocnicích. Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] odjela Steinová s Toklasovou na [[venkov]] do Bilignenu, v roce [[1944]] se vrátily zpátky do [[Paříž]]e. Zde se Steinová připojila k americkým vojákům a cestovala s nimi do [[Německo|Německa]].▼
▲
▲V průběhu [[První světová válka|první světové války]] Steinová pracovala jako [[dobrovolník|dobrovolnice]] ve francouzských nemocnicích. Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] odjela Steinová s Toklasovou na [[venkov]] do Bilignenu, v roce [[1944]] se vrátily zpátky do [[Paříž]]e. Zde se Steinová připojila k americkým vojákům a cestovala s nimi do [[Německo|Německa]].
Zemřela v roce [[1946]] na [[Rakovina|rakovinu]] jako známá osobnost. Její význam vzrostl až ve druhé vlně ženského hnutí, kdy se v rámci poststrukturalistické kritiky projevila její role inovátorky anglického jazyka.
==
Věnovala se [[Próza|próze]], [[Poezie|poezii]], [[drama]]tu i [[Libreto|libretům]]. Patřila -stejně jako [[Virginia Woolfová]] k první generaci žen- spisovatelek klasické literární moderny. Proslavila se zejména svým experimentálním přístupem k literatuře a umění obecně. Kontroverznost jejích děl spočívala jak v obsahu, tak v jejich formální podobě.
Literární a uměleckokritická umělecká tvorba Steinové byly velice vážené. Její příležitostné kritické poznámky dokázaly pomoci získat či ztratit uměleckou reputaci.
V autorčině tvorbě můžeme objevit silný vliv [[kubismus|kubismu]], např. v básnické sbírce Něžné knoflíky (''Tender Buttons'', 1914). Steinová kladla důraz na zvukovou a rytmickou stránku a také na zachycení určitého okamžiku vědomí, ve svých pracích se vždy snažila o rozboření zažitých představ o podobě a stavbě věty. „Próza Gertrudy Steinové je zacházením s řečí, jako Cézannův obraz je zacházením s barvami a tvary. Text je pro ni útvarem budovaným stejně svéstojně z materiálu řeči jako Cézannův či Picassův obraz z materiálů vizuálních,“ napsal o autorčině tvorbě [[Jindřich Chalupecký]].
Řádek 43 ⟶ 47:
Gertrude Steinová měla velice komplikovaný vztah k [[feminismus|feminismu]] – nebyla jeho jasnou představitelkou, ale v některých jejích dílech se objevují názory, které mají k [[feminismus|feminismu]] blízko. Steinová odmítla konvenční představy o ženství ve svém vlastním životě, nicméně často obhajovala tradiční role pro ostatní ženy. Hana Ulmanová tvrdí, že „místo Gertrude Steinové v kontextu světového písemnictví a ženského hnutí je více než půl století po její smrti nezpochybnitelné - vyzdvihuje se úmysl bourat konvence a současné [[feminismus|feministky]] si cení jejího radikálního [[individualismus|individualismu]] (i v bouřlivých 20. letech byla totiž třeskutou výjimkou).“
== Galerie ==
Kromě knih proslula Steinová svou soukromou galerií moderního umění, nashromážděnou zejména v letech [[1904]]–[[1913]]. Sestavila ji spolu s bratrem Leem. Měla raná díla umělců jako [[Pablo Picasso]], [[Paul Cézanne]], [[George Braque]] nebo [[Henri Matisse]]. Galerie měla vliv na vznik a atmosféru salónu a určitého sociálního okruhu Steinové.
== Vybraná bibliografie ==
| |||