Alfred Löw-Beer: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Zatčení a konec života: „Díky původu“ pronásledováni??? Dodatek: byl zavražděn.
Úpravy
Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}
'''Alfred Löw-Beer''' [''alfred lef bir''] ([[16. květen|16. května]] [[1872]] ve [[Vídeň|Vídni]] – [[10. duben|10. dubna]] [[1939]] poblíž [[Stříbro (okres Tachov)|Stříbra]]) byl [[Židé|židovský]], [[Němčina|německy mluvící]] podnikatel. aProvozoval provozovatelněkolik továren, především textilních, na českém území [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] a od roku 1918 [[První republika|první Československé republiky]].
 
== Rodina Löw-Beer ==
Alfred Löw-Beer se narodil ve Vídni [[Max Löw-Beer|Maxi Löw-Beerovi]] a [[Pauline Löw-Beer|Pauline Löw-Beerové]], což byla rodina židovských německých průmyslníků. Právě rodina Löw-Beerů na území pozdější České republiky, konkrétně na [[Morava|Moravu]], přišla už v 17. století. Později se rodina výrazně podílela na průmyslovém rozvoji na celé Moravě. Vybudovala vlastní tovární areál, specializovaný na textilní výrobu a poskytla lidem řadu pracovních míst, díky čemuž se snížila nezaměstnanost v této oblasti. Dokonce pro své zaměstnance nechali postavit úřednické a dělnické domky, pro jejich děti potom mateřskou školu. Na Vánoce vždy děti chodilirodiny Löw-Beerů chodily jiné děti obdarovatobdarovávat hračkami, cukrovím, ovocem nebo oblečením. JejichKvalitní vlněné látky vyráběné v továrnách rodiny dostávali každoročně i jejich zaměstnanci.
 
Alfred se oženil ve svých dvaceti devíti letech ve [[Vídeň|Vídni]]. Jeho ženou se stala [[Marianne Wiedmann]]. Měl s ní tři děti, jedním z nich byla [[Grete Tugendhat]], které dalpo jejím druhém sňatku s rovněž textilním průmyslníkem [[Fritz Tugendhat|Fritzem Tugendhatem]] daroval v roce 1929 i část svého pozemku v [[Brno-Černá Pole|Brně-Černých Polích]] jako věno. GretaGrete na tomto pozemku nechala se svým manželem a s velkou finanční pomocí svého otce vystavět slavnou [[Vila Tugendhat|vilu Tugendhat.]], navrženou [[Německo|německým]] [[architekt]]em [[Ludwig Mies van der Rohe|Ludwigem Miesem van der Rohe]], která je již po dlouhou dobu zapsána do [[Seznam světového dědictví UNESCO|seznamu světového dědictví UNESCO]].
 
== Zatčení a konec života ==
Většina rodiny uprchla v roce [[1939]] před nacistickým terorem do Velké Británie, ale Alfred ještě zůstal v okupovaném [[Československo|Československu]], aby zachránil co nejvíce z rodinného majetku. O Velikonocích 1939 zemřel na útěku. V současnosti žijí potomci této významné židovské podnikatelské rodiny na mnoha místech v [[Evropa|Evropě]] a [[Spojené státy americké|USA]].<ref>{{Citace elektronické monografie
CeláRodiny jehoLöw-Beerů rodinaa Tugendhatů se muselamusely po [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]] kvůli svému [[Židé|židovskému]] původu obávat o svůj osud, proto většina z rodinjejich Löw-Beerů a Tugendhatůpříslušníků emigrovala do zahraničí, přes [[Švýcarsko]] do [[Spojené království|Velké Británie]] a později do [[Venezuela|Venezuely]]. Alfred Löw-Beer však zůstal v&nbsp;okleštěném Československu, aby se mohl pokusitpokusil o&nbsp;záchranu aspoň části rodinného majetku. Byl poprvé zatčen už 15.&nbsp;března 1939 ještě před příchodem [[Nacismus|nacistů]]. Po brzkém propuštění byl znovu zatčen již 16.&nbsp;března 1939 „na pokyn celní bezpečnostní služby“ a&nbsp;opět dodán do věznice Policejního ředitelství v&nbsp;Brně, odkud byl opět propuštěn téhož dne. Měl pak v&nbsp;úmyslu z&nbsp;[[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] pod falešným jménem uniknout, ale byl zavražděn a&nbsp;jeho mrtvola byla nalezena poblíž železniční trati nedaleko [[Stříbro (okres Tachov)|Stříbra]]. Jeho osudy těsně před smrtí byly velice dramatické a dodnes nebyly spolehlivě objasněny.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Löw-Beerové
| autor = Menš, Lik
| titul = Alfred Löw-BeerovéBeer
| datum_přístupu = 2015-05-16
| url = http://wwwencyklopedie.vilalowbeerbrna.cz/czhome-mmb/historie/l-w-beerove?acc=profil_osobnosti&load=13897
| vydavatel = MuzeumEncyklopedie Brněnskadějin města Brna
}}</ref>
 
== MajetekNemovitý majetek ==
Kromě několika továren vlastnil Alfred Löw-Beer také pozemky a na nich vystavěné reprezentativní vily či domy (mj. dům ve Vídni).
=== Vila Löw-Beer ===
 
=== Vila Löw-Beer v Brně-Černých Polích ===
Alfred Löw-Beer vlastnil několik pozemků, přičemž na nejznámějším z nich je na adrese Drobného 22 v [[Brno|Brně]] postavena [[Vila Löw-Beer (Brno-Černá Pole)|vila Löw-Beer]]. Nechal ji v roce 1903 vybudovat [[Moritz Fuhrmann]]. Když zemřel, vilu prodali její dědicové Alfredu Löw-Beerovi. Ten ji nechal ve třicátých letech upravit.
 
Řádek 30 ⟶ 34:
}}</ref>
 
=== Malá vila Löw-Beer ve Svitávce ===
Další známou stavbou, kterou zadal Alfred Löw-Beer, je [[Löw-Beerovy vily ve Svitávce|malá vila Löw-Beer]] ve [[Svitávka (okres Blansko)|Svitávce]]. Autor architektonického návrhu zasadil vilu, která má charakter příměstského [[Letohrádek|letohrádku]], do půvabného přírodního rámce rozsáhlého parku. Jedná se o třítraktovou dvoupodlažní stavbu se sníženým přízemím a kýlovou střechou, zhruba na půdorysu čtverce.<ref name="low beer villa mala">{{Citace elektronické monografie
| titul = Malá vila Löw-Beer ve Svitávce
Řádek 38 ⟶ 42:
}}</ref>
 
=== Velká vila Löw-Beer ve Svitávce ===
Za reprezentativnínejreprezentativnější sídlo této rodiny seLöw-Beerů je považujepovažována [[Löw-Beerovy vily ve Svitávce|velká vila Löw-Beer]] ve Svitávce. Vila byla postavena mezi lety 1900 a 1902 podle návrhu brněnského stavitele [[Josef Nebehosteny|Josefa Nebehostenyho]]. Dominantou této vily bylo mramorové schodiště v hale hned při vstupu a stěny pokryté zeleným, stříbrem protkávaným [[Brokát|brokátem]]. Vnitřní část vily prošla v polovině 30.&nbsp;let 20.&nbsp;století přestavbou, kterou inicioval Fritz Löw-Beer, a to podle projektu architekta Rudolfa Baumfelda.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Velká vila Löw-Beer ve Svitávce
| datum_přístupu = 2015-05-16
| url = http://www.low-beerovy-vily.cz/low-beerovy-vily/velka-vila-svitavka/
| vydavatel = Projekt "Löw-Beerovy vily"
}}</ref>
 
== Zatčení a konec života ==
Celá jeho rodina se musela po [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]] kvůli svému [[Židé|židovskému]] původu obávat o svůj osud, proto většina z rodin Löw-Beerů a Tugendhatů emigrovala do zahraničí, přes [[Švýcarsko]] do [[Spojené království|Velké Británie]] a později do [[Venezuela|Venezuely]]. Alfred Löw-Beer však zůstal v&nbsp;okleštěném Československu, aby se mohl pokusit o&nbsp;záchranu aspoň části rodinného majetku. Byl poprvé zatčen už 15.&nbsp;března 1939 ještě před příchodem [[Nacismus|nacistů]]. Po brzkém propuštění byl znovu zatčen již 16.&nbsp;března 1939 „na pokyn celní bezpečnostní služby“ a&nbsp;opět dodán do věznice Policejního ředitelství v&nbsp;Brně, odkud byl opět propuštěn téhož dne. Měl pak v&nbsp;úmyslu z&nbsp;[[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] pod falešným jménem uniknout, ale byl zavražděn a&nbsp;jeho mrtvola byla nalezena poblíž železniční trati nedaleko [[Stříbro (okres Tachov)|Stříbra]]. Jeho osudy těsně před smrtí byly velice dramatické a dodnes nebyly spolehlivě objasněny.<ref>{{Citace elektronické monografie
| autor = Menš, Lik
| titul = Alfred Löw-Beer
| datum_přístupu = 2015-05-16
| url = http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=13897
| vydavatel = Encyklopedie dějin města Brna
}}</ref>