Stará severština: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy |
→top: slovosled |
||
Řádek 9:
'''Stará severština''' ([[švédština|švédsky]] ''fornnordiska'', [[dánština|dánsky]] a [[norština|norsky]] ''urnordisk'', [[islandština|islandsky]] ''fornnorræna'') byl [[Germánské jazyky|germánský jazyk]], z nějž se později vyvinuly dnešní [[severogermánské jazyky]] – [[dánština]], [[švédština]], [[norština]], [[faerština]] a [[islandština]].
V praseverském období – zhruba v letech [[200]]–[[800]] – se tímto jazykem hovořilo ve [[Skandinávie|Skandinávii]]. O vlastní staré severštině se obvykle hovoří mezi roky [[800]] (začátek [[Vikingové|vikinského]] období) a [[1300]]. V [[9. století]] došlo postupnému [[nářečí|nářečnímu]] štěpení na východní a západní větev. Východní starou severštinou se hovořilo na území dnešního [[Dánsko|Dánska]] a [[Švédsko|Švédska]] – jazyky označované jako stará dánština a stará švédština byly v tomto období v podstatě identické. Západní stará severština byla používána na území dnešního [[Norsko|Norska]], odkud Vikingové pronikali do dalších oblastí, jako je [[Island]]. Proto je stará islandština
Nejstarší písemné památky jsou psány [[runy|runovým]] [[písmo|písmem]]. S příchodem [[křesťanství]] (od [[11. století]]) byla postupně zavedena [[latinka]]. Stará severština byla [[flektivní jazyk]] se systémem 4 [[mluvnický pád|pádů]], 3 [[jmenný rod|rodů]] a bohatým [[časování]]m podle [[osoba (mluvnice)|osoby]] a [[číslo (mluvnice)|čísla]]. Tento starý [[Gramatika|mluvnický]] systém se zachoval v ostrovních skandinávských jazycích (islandština, faerština), zatímco v kontinentálních (dánština, norština, švédština) byl v pozdějším období zjednodušen a tyto jazyky nabyly charakter [[analytický jazyk|analytických jazyků]].
| |||