Wikipedie

Blue Effect: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Historie: artrokové a pozdní období
Řádek 31:
Roli zrušených československých beatových festivalů částečně nahradily, z iniciativy [[Jazzová sekce|Jazzové sekce]], Pražské jazzové dny. Zde mohly vystupovat i rockové kapely, Modrý efekt však svoji účast v roce 1974 paradoxně odmítl s tím, že se za jazzové uskupení nepovažuje. Jakkoli měla skupina problémy s vystupováním i vydáváním své produkce v tuzemsku, koncertovala i nahrávala v zemích sousedních. Působila v Polsku a [[Německá demokratická republika|NDR]], kde se dokonce se svou živou nahrávkou „Clara“ na tři měsíce ovládla celostátní hitparádu.
 
Na počátku roku 1975 odešel Semelka a Kůstka do skupiny [[Bohemia (hudební skupina)|Bohemia]]. Po přibližně půlročním období v nestabilním složení angažoval Hladík brněnského zpěváka a klávesistu [[Oldřich Veselý|Oldřicha Veselého]] z formace [[Synkopy 61]] a renomovaného bratislavského baskytaristu [[Fedor Frešo|Fedora Freša]], který předtím účinkoval ve skupinách [[Prúdy]], [[The Soulmen]] či [[Collegium Musicum]]. V tomto složení se skupina začala přiklánět k [[Art rock|artrocku]]. Frešova přítomnost ve skupině umožnila oficiálně působit ve slovenském prostředí, které rockové muzikanty omezovalo o nepatrněněco méně. Přesto měl M. Efekt nadále problémy se svými texty, a zdroj inspirace tak hledal v hudbě lidové. Spolupráce členů skupiny vyvrcholila albem ''[[Svitanie]]'' nahraným ve studiu slovenském vydavatelství [[Opus (vydavatelství)|Opus]] (1977). Jednalo se o lidové písně nebo skladby jim podobné, které byly upraveny do dlouhých rockových aranží. Zakrátko byl skupinu donucen opustit Frešo. DůvodyDůvodem bylybyla jeho až příliš velká tvůrčí, dominance. Frešo jako vystudovaný muzikant předčil svou rychlostí při společném skládání hudby ostatní spoluhráče (vesměs samouky), jejichž kreativita se zdála být potlačovaná.
 
Po odchodu Freša se do skupiny vrátil Semelka. Na popud Hladíka bylo rozhodnuto, že tento klávesista nahradí rovněž uvolněné místo baskytary, když bude hrát také na basový syntetizátor ([[Moog syntezátor|Moog]]). Toto období je charakterizováno úspěšnou spoluprácí s básníkem [[Pavel Vrba (textař)|Pavlem Vrbou]], jenž již dříve vytvořil některé texty pro album ''[[Nová syntéza 2]]''. Tato spolupráce vyvrcholila na oceňovaném artrockovém albu ''[[Svět hledačů]]'' (1979). V roce 1979 došlo ke konfliktu mezi Semelkou a Veselým, který skončil odchodem Veselého zpět do Synkop 61. Skupina posléze pokračovala jako trio a natočila ještě album [[33 (album, M. Efekt)|33]] (1981), které je také její poslední dlouhohrající deskou. Jeho finální skladba „Kohoutek kamarádství dokapává“ jako by symbolicky předznamenávala postupný úpadek kapely. Týž rok totiž opustil skupinu Semelka i s bubeníkem Čechem do Společnosti Leška Semelky (S. L. S.).
Později se o texty skupiny zasloužil básník [[Pavel Vrba (textař)|Pavel Vrba]]. Jeho spolupráce s Blue Effectem vyvrcholila na artrockovém albu ''[[Svět hledačů]]''. Na ní skupinu rozšířil navrátivší se Lešek Semelka. V 80. letech nejprve skupinu opustil Veselý, pak i Semelka a Radima Hladíka v této dekádě doplnil nejprve co by zpěvák [[Oldřich Kellner]] a pak i [[Luboš Pospíšil]], se kterým vznikla zatím poslední studiová nahrávka Blue Effectu. Skupiny fungovala do roku 1990.
 
V 80. letech vystupovala kapela, kromě Radima Hladíka, ve velmi nestabilním složení. V této dekádě ji doplnil nejprve co by zpěvák [[Oldřich Kellner]] (z doprovodné skupiny [[Petr Spálený|Petra Spáleného]]) a pak i [[Luboš Pospíšil]]. Působil zde mj. klávesista Luboš Manda (z doprovodné skupiny Dalibora Jandy), baskytarista Radek Křemeňák (plzeňský Bumerang) nebo bubeníci Josef Havlíček (z doprovodné skupiny [[Jiří Schelinger|Jiřího Schelingera]]), nakrátko opět Vlado Čech, nebo [[David Koller]]. Skupina přestala účinkovat v roce 1990.
Obnovena byla v roce 2004, kdy se Radim Hladík obklopil mladšími muzikanty, např. [[Honza Křížek|Honzou Křížkem]], a začal s kapelou opět koncertovat. Hladík zemřel v roce 2016, Křížek následně oznámil ukončení činnosti kapely.<ref>{{Citace elektronické monografie▼
 
▲ObnovenaV bylaroce 1992 a 1999 vystoupila skupina několikrát se členy, kteří s ní hráli na vrcholných albech. Jednalo se však o ojedinělé projekty. Blue Effect byl oficiálně obnoven v roce 2004, kdy se Radim Hladík obklopil mladšími muzikanty, např. [[Honza Křížek|Honzou Křížkem]], a začal s kapelou opět koncertovat. Hladík zemřel v roce 2016, Křížek následně oznámil ukončení činnosti kapely.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Špulák
| jméno = Jaroslav
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Blue_Effect“