Josef Váchal: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Mládí: doplnění zvratného zájmena "si"
Řádek 108:
=== Poslední léta ===
 
Po nástupu komunistického režimu se postupně dostával do kulturní i společenské izolace a jeho dílo se na veřejnosti téměř neobjevovalo. Dožíval v zapomnění (na rodinném statku družky, malířky a grafičky [[Anna Macková|Anny Mackové]] ve Studeňanech). Po znárodnění statku a zřízení traktorové stanice by vystěhován do nepohodlných hospodářských místností a Váchal přežíval v nedostatku, závislý na darech mecenášů a náhodných příjmech. V 60. letech 20. století začal narůstat zájem o jeho dílo, byly mu pořádány výstavy a obdržel titul Zasloužilý umělec.<ref name="merhaut"></ref>
 
Zemřel dne 10. května 1969, pouhých šest dní po smrti [[Anna Macková|Anny Mackové]] a pět dní po udělení titulu Zasloužilý umělec. Je pochován na hřbitově v [[Radim (okres Jičín)|Radimi]].
Řádek 120:
Po roce 1926 si do olova vyryl devět abeced gotizujícího písma, kterými tiskl své [[Bibliofilie|biblio­filie]]. Pro výjimečnost a exkluzivitu těchto písem zůstávají Váchalovy návrhy spíše fascinujícím dokumentem doby a tvůrce.
=== Knihy a cykly kreseb ===
Pro Váchalovo dílo je typické, že jeho jsou knihy jsou autorské (je autorem textu, ilustrací, sám je tiskl a vázal). Tištěny jsou v malých nákladech (1-50 exemplářů). Takto vzniklé knihy ''[[Krvavý román]]'', ''Šumava umírající a romantická'' a ''Receptář barevného dřevotisku'' se zařadily mezi nejvýznamnější díla české grafiky 20. století.
 
* ''Krásno ve věrném zobrazení přýrodnim, tak jak ho z vlastní zkušenosti poznal Josef Váchal l.p. 1900'' (rukopis, 1900)