Sunnitský islám: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Hlavní kategorie: jako první, řadicí klíč; kosmetické úpravy |
obrázek |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Selimiye Camii ve Mavi Gökyüzü.jpg|náhled|upright=1.1|[[Mešita Selimiye (Edirne)|Mešita Selimiye]] v tureckém [[Edirne]]]]
[[Soubor:Islam by country.png|thumb|upright=2|Rozšíření [[islám]]u: zeleně je vyznačen sunnitský islám, fialová barva představuje [[ší'itský islám]] a modrá [[ibádíja|ibádíju islám]] ([[Omán]]).]]▼
'''Sunnité''' jsou [[Muslim|muslimové]], kteří po [[Mohamed]]ově smrti uznali za nástupce [[Abú Bakr]]a a oddělili se tak od [[šíité|šíitů]], kteří za nástupce považovali člena jeho rodiny – zetě [[Alí]]ho. Šiíté a sunnité tvoří dvě základní větve [[islám]]u.
Řádek 89 ⟶ 90:
Označení sunnité je odvozeno od arabského slova ''sunna'' (zvyk, cesta) používaného pro způsob [[Mohamed]]ova života. [[Sunna]] je označována za tzv. živý [[Korán]] a hraje velkou roli pro [[šaría|islámské právo]] a [[etika|etiku]]. Sunna je částečně uznávána i druhou hlavní islámskou větví – [[Šíité|šíity]]. Ti však mají vlastní sbírky [[hadísy|hadísů]] (výroky a činy Mohameda) a zahrnují do nich i jednání celé jeho rodiny a nástupců.
▲[[Soubor:Islam by country.png|thumb|upright=
Rozdělení muslimů na sunnity a šíity nebylo okamžité. Za sunnity se označují ti [[Muslim|muslimové]], kteří již od roku [[632]] (rok 10 podle [[Islámský kalendář|islámského kalendáře]]) po smrti [[Mohamed]]a uznali za jeho nástupce [[Abú Bakr]]a. Jejich protipólem se stali [[ší'itský islám|šíité]] (z [[arabština|arabského]] ''ší'at Alí'' – strana [[Alí]]ho), kteří tvrdili, že titul [[chalífa|chalífy]] by měl dědičně připadnout Mohamedově rodině, konkrétně jeho zeti [[Alí]]mu.
| |||