Izoenzym: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Doplnění jinak zavádějící informace. Takto to vyznívalo, že enzymy z různých org. jsou izoenzymy značka: editace z Vizuálního editoru |
Doplnění odstavce o využití izoenzymů jako molekulárních markerů. |
||
Řádek 4:
V [[lékařství|medicíně]] mají velký význam především ty enzymy, jejichž izoenzymy jsou [[orgán]]ově, [[tkáň]]ově či [[organela|subcelulárně]] specifické. Stanovení [[katalytická aktivita|katalytické aktivity]] příslušného izoenzymu např. v [[krev|krvi]] (resp. s [[krevní plazma|plazmě]]) lze usuzovat na poškození nebo poruchu konkrétní části těla.
Od roku 1966, kdy byla zjištěna vnitropopulační variabilita isoenzymů, se stala elektroforetická analýza též nástrojem ke studiu populační genetiky<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Soltis
| jméno = Douglas E.
| příjmení2 = Soltis
| jméno2 = Pamela S.
| titul = Isozymes in plant biology
| url = https://books.google.cz/books?id=g3DsCAAAQBAJ&dq=isozymes+in+biology&lr=&hl=cs&source=gbs_navlinks_s
| vydavatel = Chapman & Hall
| místo = London
| rok = 1990
| počet stran = 268
| isbn = 978-94-010-7321-9
| doi = 10.1007/978-94-009-1840-5
| jazyk = anglicky
}}</ref>.
==Klinicky významné izoenzymy==
Řádek 34 ⟶ 50:
** ledvinná ALP
Změny ALP mohou odpovídat poměrně širokému spektru onemocnění.
==Izoenzymy jako molekulární markery==
Izoenzymy rozlišitelné na základě gelové elektroforézy se staly prvními [[Molekulární marker|molekulárními markery]] využitelnými v populační genetice a fylogenetice <ref>{{Citace monografie
| příjmení = Cheplick
| jméno = Gregory Paul
| titul = Approaches to plant evolutionary ecology
| url = https://books.google.cz/books?id=7nbhCQAAQBAJ&printsec=frontcover&hl=cs&source=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=false
| vydavatel = Oxford University Press
| místo = New York
| rok = 2015
| počet stran = 312
| kapitola = 5
| isbn = 9780190297664
| jazyk = anglicky
}}</ref>.
Vlastní analýza probíhá na gelu ze syntetického polymeru, škrobu nebo agaru. Homogenát biologického materiálu je umístěn do jamky v gelu, načež je napříč gelem vytvořeno elektrické pole. Molekuly proteinů se během putování ke kladně nebo záporně nabité elektrodě oddělují na základě své velikosti a elektrického náboje. Pro vizualizaci konkrétních enzymů se pak používá reakce se specifickým substrátem, při jehož štěpení dojde k barevné změně míst, kam v gelu enzymy domigrovaly - ta jsou pak patrná jako proužky. Na základě vzniklého vzoru, tzv. '''zymogramu''', lze pak rozlišit [[homozygot|homozygoty]] a [[Heterozygot|heterozygoty]]. Počet proužků se dále odvíjí od počtu [[Lokus (genetika)|lokusů]], kterými jsou enzymy kódovány. Jsou-li enzymy kódovány různými [[Alela|alelami]] jednoho lokusu, hovoříme o nich jako o '''allozymech''' - homozygoti v takovém případě mají jeden polypeptidový proužek, heterozygoti různé dvojice proužků. Složitější vzory se objevují, jsou-li enzymy kódovány více lokusy, případně u [[Polyploidie|polyploidních]] rostlin, které obsahují několik genomů<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Briggs
| jméno = David
| příjmení2 = Walters
| jméno2 = Stuart Max
| titul = Proměnlivost a evoluce rostlin
| vydavatel = Univerzita Palackého v Olomouci
| místo = Olomouc
| rok = 2001
| počet stran = 531
| kapitola = 6
| isbn = 80-244-0186-X
}}</ref>
<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Ajmal Ali
| jméno = Mohammad
| příjmení2 = Gyuali
| jméno2 = Gábor
| příjmení3 = Al-Hemaid
| jméno3 = Fahad M. A.
| titul = Plant DNA Barcoding and Phylogenetics
| url = https://www.researchgate.net/profile/Mohammad_Ajmal_Ali/publication/310153431_Plant_DNA_Barcoding_and_Phylogenetics/links/5829be9508aeff66e480f4b2.pdf#page=124
| vydavatel = Lap Lambert Academic Publishing
| místo = Saarbrücken (Germany)
| rok = 2015
| počet stran = 321
| kapitola = 7
| strany = 107-120
| isbn = 978-3-659-28095-5
| jazyk = anglicky
}}</ref>.
== Reference ==
{{reflist}}
[[Kategorie:Enzymy]]
| |||