Wikipedie

Protiletecký kryt: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
Řádek 59:
== Kryty zákopové ==
Zákopové kryty byly kryty, které byly umístěny v okolí zástavby a továren, budovaly se již před válkou (i v Československu), často také otevřené typy nebo s dřevěnou výdřevou.
Principiálně vycházely ze zkušeností se zákopy z 1. světové války. Za 2. sv. války se zákopové kryty nejprve budovaly z cihel a železobetonových prefabrikátů, později z dusaného betonu a žb. prefabrikátů a jejich kombinací nebo jako otevřené zákopy či dřevozemní stavby.
Tvar chodeb zákopových krytů byl zprvu rovné stěny s valenou klenbou, později eliptický či vejčitý profil s rovnou podlahou, často budované z žb. prefabrikátů a dusaného betonu. Později zesilované různě silnými rozpraskovými deskami proti přímému zásahu leteckých pum malých ráží či proti přímému zásahu segmentů (submunicí) [[Kazetová puma|kontejnerových pum]]. ▼
 
Počet ukrývaných ve druhoválečných zákopových krytech neměl přesáhnout počet 300 osob a byly rozděleny do jednotlivých až 6 sekcí. Realizovalo se několik základních půdorysných typů: přímé varianty s odskočením každé sekce, lomené varianty (typ zig-zag) ve tvaru velkého dvojitého W, ve tvaru písmene L, a různé kombinace. Ukrývaní do krytu nastupovali ve spořádaném tvaru (dvojstupu) a obsazovali lavičky po stranách chodby. Filtroventilace nebyla zřizována, každý ukrývaný měl mít při nástupu do krytu svoji plynovou masku, v případě potřeby se větrací otvory se ucpávaly dřevěným špalkem, dveře do krytu byly zpravidla z masivních fošen, tytotento krytytyp krytu byl určen na ukrytí v řádu desítek minut po dobu náletu, ihned po ukončení náletu by se ukrývaní začali podílet na odstraňování škod. Toalety (kbelíky) byly ve výklencích v místech lomení sekcí. Zákopové kryty ZPO se stavěly původně v těsné blízkosti výrobních objektů, často podél továren či na nádvoří závodů atp. Později se budovaly ve větším perimetru (do 1500 m) od továren, ve skupinách 5-15 objektů v poměrně těsné blízkosti. Veřejné zákopové kryty se budovali na veřejných prostranstvích, parcích či domovních dvorech, podél ulic, podle možností. Už v době krátce po jejich výstavbě byly mnohdy zanedbané, bez laviček a nezřídka posloužily jako WC. Na území ČR se vybudovaly tisíce těchto zákopových krytů, jen v Praze jich bylo cca 200. Po válce se zákopové kryty začali likvidovat, ale s ohledem na vývoj situace byla jejich likvidace zastavena a některé byly reaktivovány jako improvizované kryty či byly dokonce vybaveny FV aparaturou. Koncepčně z nich vycházeli poválečné rourové kryty.▼
Za 2. sv. války se zákopové kryty nejprve budovaly z cihel a železobetonových prefabrikátů, později z dusaného betonu a žb. prefabrikátů a jejich kombinací nebo jako otevřené zákopy či dřevozemní stavby.
▲Tvar chodeb zákopových krytů byl zprvu rovné stěny s valenou klenbou, později eliptický či vejčitý profil s rovnou podlahou, často budované z žb. prefabrikátů a dusaného betonu.
Později různě zesilované různě silnými rozpraskovými deskami proti přímému zásahu leteckých pum malých ráží či proti segmentům (submunici) [[Kazetová puma|kontejnerových pum]].
 
Opuštěné a později zasypané zákopové kryty zděné, betonové či dřevozemní jsou často zaměňovány za různé "tajné chodby" - viz případ "tajné" chodby u zámku v Ostravě - Porubě.
▲Počet ukrývaných ve druhoválečných zákopových krytech neměl přesáhnout počet 300 osob a byly rozděleny do jednotlivých až 6 sekcí. Realizovalo se několik základních půdorysných typů: přímé varianty s odskočením každé sekce, lomené varianty (typ zig-zag) ve tvaru velkého dvojitého W, ve tvaru písmene L, a různé kombinace. Ukrývaní do krytu nastupovali ve spořádaném tvaru (dvojstupu) a obsazovali lavičky po stranách chodby. Filtroventilace nebyla zřizována, každý ukrývaný měl mít při nástupu do krytu svoji plynovou masku, v případě potřeby se větrací otvory se ucpávaly dřevěným špalkem, dveře do krytu byly zpravidla z masivních fošen, tyto kryty byl určen na ukrytí v řádu desítek minut po dobu náletu, ihned po ukončení náletu by se ukrývaní začali podílet na odstraňování škod. Toalety (kbelíky) byly ve výklencích v místech lomení sekcí. Na území ČR se vybudovaly tisíce těchto zákopových krytů, jen v Praze jich bylo cca 200.
 
== Externí odkazy ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Protiletecký_kryt“