Karl Marx: Porovnání verzí

Odebráno 220 bajtů ,  před 3 lety
(ujasnění)
značky: editace z Vizuálního editoru možný spam
(→‎V Paříži a Bruselu: úprava stylu)
[[Revoluce v roce 1848|Politické otřesy roku 1848]] znamenaly pro Marxe [[vyhoštění]] z [[Belgie]]. Na pozvání prozatímní francouzské vlády přesídlil v únoru do Paříže a v březnu, kdy vypukla revoluce i v Německu, se vydal do [[Kolín nad Rýnem|Kolína]], doufaje v revoluci socialistickou; k té se snažil přispět vydáváním radikálního listu ''Neue Rheinische Zeitung''. V květnu [[1849]] však pruská reakční vláda redakci rozpustila a jeho vykázala ze země.<ref>F. Wheen: ''Marxův Kapitál''. Praha 2007, s. 33—34.</ref>
 
V letech [[1844]] až [[1848]] si Marx žil velmi dobře, v Paříži utrácel šestinásobek tehdejšího průměrného platu. Roku 1844 na něj přátelé z Německa vybrali 1000 tolarů, což odpovídalo např. tříletému příjmu slezského tkalce za tři roky práce. Krátce poté obdržel Marx ještě 800 tolarů a obdržel roční plat 1800 tolarů za práci na novinách VorwartsVorwärts. Dále dostal 4000 [[francouzský frank|franků]] od „Kolínského kruhu“, který financoval krátkou existenci novin Rheinische Zeitung. V prosinci 1844 dostalmu bylo vyplaceno 1000 franků za vydání Svaté rodiny, atp. Vv březnu roku 1848 zdědil Marx po otci 6000 franků. Z těchto peněz měl údajně Marx věnovat 5000 franků na zakoupení zbraní pro belgické pracující, o čemž se však nedochoval žádný doklad. Za rokyEngels 1844mu také 1848přenechal dostal Marx sumu 15000 franků a 1800 tolarů a nějaké peníze od Engelse, které tento dostalhonorář za svojisvou knihu Podmínky pracující třídy. V té době byla průměrná mzda v Paříži okolo 1250 franků ročně, Marx během jednoho roku utratil 6800 franků a 1800 tolarů – tj. šestinásobek průměrného ročního výdělku. Finanční potíže začal Marx mít Marx až po roce 1848.<ref>[http://www.mises.cz/database/clanky/51_19_Marx%20jak%20ho%20m%C3%A1lokdo%20zn%C3%A1.pdf G. North: ''Marx jak ho málokdo zná, s. 7–8“]</ref> Marx se stal také na čas placeným informátorem rakouské policie.<ref>[http://www.mises.cz/database/clanky/51_19_Marx%20jak%20ho%20m%C3%A1lokdo%20zn%C3%A1.pdf G. North: ''Marx jak ho málokdo zná, s. 16“]</ref>
 
Po určitou dobu bylo zaměření Marxe a stejně tak i Engelse značně proti[[slované|slovanské]]. Engels v Neue Rheinische Zeitung vyjádřil, že: ''"Všeobecná válka, která [přichází], rozdrtí slovanské spojenectví a zcela vyhladí tyto zatvrzelé národy, že i jejich samotná jména budou zapomenuta... Vyhladí nejen reakční třídy a dynastie, ale zničí také tyto naprosto reakční rasy... a to bude skutečným krokem vpřed."''{{Doplňte zdroj}} Karl Marx se zase těšil na likvidaci reakčních ras, za jejichž příklady uváděl [[Chorvati|Chorvaty]], Pandury, [[Češi|Čechy]] a, jeho slovy, podobnou verbež.<ref name="jmuravchik">{{Citace monografie
Neregistrovaný uživatel