Karl Marx: Porovnání verzí
→V Paříži a Bruselu: úprava stylu
(ujasnění) značky: editace z Vizuálního editoru možný spam |
(→V Paříži a Bruselu: úprava stylu) značka: editace z Vizuálního editoru |
||
[[Revoluce v roce 1848|Politické otřesy roku 1848]] znamenaly pro Marxe [[vyhoštění]] z [[Belgie]]. Na pozvání prozatímní francouzské vlády přesídlil v únoru do Paříže a v březnu, kdy vypukla revoluce i v Německu, se vydal do [[Kolín nad Rýnem|Kolína]], doufaje v revoluci socialistickou; k té se snažil přispět vydáváním radikálního listu ''Neue Rheinische Zeitung''. V květnu [[1849]] však pruská reakční vláda redakci rozpustila a jeho vykázala ze země.<ref>F. Wheen: ''Marxův Kapitál''. Praha 2007, s. 33—34.</ref>
V letech [[1844]] až [[1848]] si Marx žil velmi dobře, v Paříži utrácel šestinásobek tehdejšího průměrného platu. Roku 1844 na něj přátelé z Německa vybrali 1000 tolarů, což odpovídalo např. tříletému příjmu slezského tkalce
Po určitou dobu bylo zaměření Marxe a stejně tak i Engelse značně proti[[slované|slovanské]]. Engels v Neue Rheinische Zeitung vyjádřil, že: ''"Všeobecná válka, která [přichází], rozdrtí slovanské spojenectví a zcela vyhladí tyto zatvrzelé národy, že i jejich samotná jména budou zapomenuta... Vyhladí nejen reakční třídy a dynastie, ale zničí také tyto naprosto reakční rasy... a to bude skutečným krokem vpřed."''{{Doplňte zdroj}} Karl Marx se zase těšil na likvidaci reakčních ras, za jejichž příklady uváděl [[Chorvati|Chorvaty]], Pandury, [[Češi|Čechy]] a, jeho slovy, podobnou verbež.<ref name="jmuravchik">{{Citace monografie
|