Miloslav Holub: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
úvod biografie značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
studium konzervatoře značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
Řádek 54:
| issn =
}}</ref> V pozdějších letech pomáhal svému otci v různých funkcích při přípravách představení a čím dál častěji byl obsazován i do rolí. Divadlu tak byl nablízku po celou dobu svého studia na základní škole a později na i gymnáziu. Již v době studia na gymnáziu v [[Český Brod|Českém Brodě]] byl rozhodnut věnovat se hereckému povolání, dokonce chtěl kvůli tomu přerušit své studium na gymnáziu. Jeho rozhodnutí se však nesetkalo s pochopením otce, který by rád svého syna viděl na studiích medicíny. Nakonec od svého úmyslu přerušit studium ustoupil a úspěšně na českobrodském gymnáziu odmaturoval. Sám po letech na svůj spor s otcem zavzpomínal: {{Citace|Kolikrát jsme o tom spolu mluvili, kolikrát mi musel opakovat: Dobře, rozhodni se, jak chceš, třeba jdi na konzervatoř, ale nejdříve si musíš dodělat střední školu, abys měl maturitu! Zřejmě v sobě choval naději, že během posledních let na gymnáziu zmoudřím a rozhodnu se pro jiné povolání. Jeho snem bylo, abych šel na medicínu. Ovšem v tom jsem ho velice zklamal, protože během těch tří let – od sexty do maturity – se ve mně můj původní záměr naopak upevnil, daleko a daleko více o každý nový divadelní zážitek. Takže po maturitě jsem ihned jel do Prahy a úspěšně vykonal přijímací zkoušku na dramatické oddělení konzervatoře.<ref name="MigdaKrajinou" />}}
=== Studium konzervatoře ===
Po vykonání maturitní zkoušky se vydal zkusit štěstí ke zkouškám na dramatické oddělení [[Pražská konzervatoř|pražské konzervatoře]]. Před přijímací komisí recitoval [[Petr Bezruč|Bezručova]] Bernarda Žára a jeho Slezské lesy a [[Jiří Wolker|Wolkerovy]] Žně.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Stano
| jméno = Jiří
| titul = Době nastavovat zrcadlo
| periodikum = Rudé právo
| datum = 29. prosinec 1988
| ročník = 69
| číslo = 306
| strany = 3
| issn =
}}</ref> Po úspěšně složené přijímací zkoušce nastoupil v roce 1936 na konzervatoř ke studiu herectví. Mezi jeho pedagogy, kteří jej nejvíce ovlivnili, nalezneme taková jména českého divadla jako [[Jiří Plachý starší|Jiří Plachý]], [[Anna Iblová]] nebo [[Milan Svoboda (režisér)|Milan Svoboda]]. Vedení školy mu umožnilo kontrahovat první a druhý ročník, čímž zkrátil dobu svého studia o jeden rok.<ref name="MigdaKrajinou" /> Od samého začátku studia na konzervatoři se objevoval ve školních představeních. První Holubovou školní rolí byl šumař Valenta v [[Josef Kajetán Tyl|Tylově]] ''Paličově dceři''. Následovala role Zbyška ve hře polské autorky [[Gabriela Zapolska|Gabriely Zapolské]] [[Morálka paní Dulské|''Morálka paní Dulské'']]. „''Konzervatoristé udělili svou Morálkou paní Dulské lekci mnohým již usazeným hercům velkých scén, neboť dovedli vložit do známé komedie několik nových tónů a jako celek vyladili představení nad hranicemi realistického pojetí. Režisér Svoboda nepotlačil přirozený sklon jednotlivých hereckých projevů. Jinému představení snad by bylo proto možno vytknout roztříštěnost, ale právě v tomto večeru, kdy v hledišti sedí divadelníci, hledajíce v absolventském dorostu nové lidi, to bylo na prospěch skutečným talentům.''“ Tato slova chvály o představení si můžeme přečíst v recenzi uveřejněné v dobovém tisku.<ref name="MigdaKrajinou" />
V posledních dvou ročnících mu bylo jako elévovi umožněno vystupovat v menších rolích v inscenacích [[Národní divadlo|Národního divadla]]. V průběhu dvou let dostal na prknech naší první scény celkem čtrnáct hereckých příležitostí, a to pod vedením takových režisérů jakými byli [[Jiří Frejka]], [[Karel Dostal]], [[Vojta Novák]], [[Aleš Podhorský]] nebo [[Jan Bor]]. Jeho hereckými kolegy se v nich stávají takové osobnosti českého divadla jako [[Jaroslav Průcha]], [[Zdeněk Štěpánek]], [[Saša Rašilov starší|Saša Rašilov]], [[Eduard Kohout]], [[Bedřich Karen]], [[Jan Pivec]], [[František Smolík]], [[Ladislav Pešek]], [[Stanislav Neumann (herec)|Stanislav Neumann]] nebo [[Hugo Haas]]. S mnohými z nich navázal i osobní přátelství, která vydržela až do konce života.
Jako absolventské představení ročníku Miloslava Holuba byla vedoucím pedagogem režisérem [[Milan Svoboda (režisér)|Milanem Svobodou]] zvolena hra americké autorky [[Lillian Hellman|Lillian Hellmanové]] ''Vražedná lež''.<ref name="MigdaKrajinou" /> Příběh, který autorka napsala na základě skutečných událostí, nás zavádí do dívčího ústavu, kde jedna z chovanek se rozhodne své „nespravedlivé“ potrestání pomstít tak, že lží veřejně zdiskredituje dvě vedoucí ústavu, když je obviní z lesbického vztahu a zapříčiní tak smrt jedné z nich. Holub zde ztělesnil jedinou mužskou roli v příběhu – doktora Cardina, snoubence jedné z obviněných žen. Jeho výkon neušel pozornosti recenzenta v dobovém tisku, který o jeho výkonu napsal: „''interpret ji obdařil značnou pozorností a překvapující civilností a jistotou, rozvážností v konverzaci i ve vzrušeném dialogu, vyspělým k prohloubení charakteristiky směřujícím výrazem''“.<ref name="MigdaKrajinou" /> Studium na konzervatoři zakončil Miloslav Holub v roce 1939 absolutoriem a hned vzápětí přišly první nabídky na angažmá.
Zpočátku působil jako herec a režisér v [[Pardubice|Pardubicích]], krátce hrál i na [[Kladno|Kladně]], na konci [[Druhá světová válka|2. světové války]] se stal ředitelem pardubického divadla. V letech [[1948]] až [[1949]] krátce působil i v [[Brno|Brně]] (Svobodné divadlo, dnes [[Městské divadlo Brno]]), od roku [[1949]] až do roku [[1986]] hrál a režíroval ve [[Národní divadlo moravskoslezské|Státním divadle v Ostravě]], kde v letech [[1954]] až [[1956]] zastával pozici jeho uměleckého ředitele. Často spolupracoval s ostravskými studii [[Československý rozhlas|Československého rozhlasu]] a [[Československá televize|Československé televize]], vyučoval i na [[Janáčkova konzervatoř a Gymnázium v Ostravě|Ostravské konzervatoři]], kde vedl její hudebně dramatické oddělení, které pomáhal založit.
| |||