Verze z 16. 12. 2016, 21:17 editovat DvorapaBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 424 265 editací m prázdný parametr v infoboxu ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 12. 8. 2017, 17:39 editovat zrušit editaci 94.199.40.193 (diskuse) oprava nesmyslů - r. 1605 nemohla být sestrou "císaře" Ferdinanda, spojení "papežská monarchie" neexistuje; drobné jazykové chyby značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 38: Konstance se narodila jako třinácté dítě (osmá dcera) z patnácti potomků habsburského arcivévody Karla II. Štýrského a jeho manželky [[Marie Anna Bavorská (1551-1608)\|Marie Anny Bavorské]] (jež byla jeho sestřenicí), jejími prarodiči z otcovy strany byli [[Ferdinand I. Habsburský]] a [[Anna Jagellonská]], z matčiny pak [[Albrecht V. Bavorský]] a [[Anna Habsburská (1528-1590)\|Anna Habsburská]]. Konstance vyrůstala obklopena velkou rodinou. Mezi jejími sourozenci byli pozdější císař [[Ferdinand II. Štýrský\|Ferdinand II.]], [[Anna Habsburská (1573-1598)\|Anna Habsburská]] (manželka polského krále [[Zikmund III. Vasa\|Zikmunda III. Vasy]]) či španělská královna [[Markéta Habsburská (1584)\|Markéta Habsburská]] (manželka španělského krále [[Filip III. Španělský\|Filipa III.]]). Stejně jako jejím sestrám se jí dostalo pečlivé výchovy, samozřejmě v [[katolictví\|katolické víře]]. Kromě své mateřštiny (němčiny) znala latinu, španělštinu, italštinu i polštinu. Poslední jazyk se naučila po své [[korunovace\|korunovaci]] polskou královnou, nepoužívala ho však často. Byla velmi hudebně nadaná a komponovala drobné skladby; zpěvu ji vyučoval italský skladatel a dirigent [[Asprilio Pacelli]]. Byla velmi zbožná a platila za mírnou a dobromyslnou. === Polská královna === Zikmund III. Vasa se s Konstancí oženil [[11. prosinec\|11. prosince]] roku [[1605]], více než sedm let po smrti své první ženy, Konstanciny sestry Anny (zemřela [[10. únor]]a roku [[1598]]). Nové manželství krále s přísně katolickou sestrou ~~císaře~~arcivévody Ferdinanda ~~II.~~Štýrského obavy z následného vlivu španělských [[Tovaryšstvo Ježíšovo\|jezuitů]] a papežské ~~monarchie~~kurie způsobilo v Polsku značný politický neklid. Když vypukla [[třicetiletá válka]], stal se Zikmund spojencem katolického císařského domu. Brzy po svatbě si novomanželka získala vliv na královu politiku. Stala se horlivou zastánkyní Habsburků na polském dvoře, měla vliv na udělování úřadů dvorských, duchovních i senátorských; aby posílíla svou pozici, vdávala své dvorní dámy za významné magnáty. Byla zapálenou [[katolictví\|katoličkou]], účastnila se dvou [[mše\|mší]] denně, četla modlitební knížky i [[Denní modlitba církve\|breviáře]]. Podporovala literaturu, poesii i výtvarné umění, pro své děti financovala stavbu řady paláců ve Varšavě (nedochoval se bohužel ani jeden, buď shořely, nebo byly zničeny). Během [[obléhání]] [[Smolensk]]a strávila ~~Konstanze~~Konstance dva roky ve [[Vilnius]]u. Za jednoho místního zuřivého [[požár]]u zastavila své zachráněné klenoty, aby měla z čeho živit svůj personál. Během [[mor\|morové epidemie]] ve Varšavě zásobovala přes tři měsíce chudé jídlem i ošacením. Svému nejstaršímu synovi [[Jan Kazimír II. Vasa\|Janu Kazimírovi]] chtěla zajistit trůn a obejít tak nároky [[Vladislav IV. Vasa\|Vladislava]], Zikmundova syna z jeho prvního manželství s její sestrou Annou, tento její plán však nevyšel (Jan Kazimír sice byl [[sejm]]em zvolen králem, ale až po smrti Vladislavově v roce [[1648]]). Konstance počítala i s touto alternativou a koupila [[Żywiec]]ké panství, aby po její smrti byli její synové zabezpečeni. Řádek 54: == Potomci == Z manželství Konstance a Zikmunda III. vzešlo sedm potomků, dva z nich však zemřeli v útlém věku.: # Jan Kazimír ([[1607]]–[[1608]]), # [[Jan Kazimír II. Vasa\|Jan II. Kazimír]] ([[1609]]–[[1672]]), panoval v letech [[1648]]–[[1668]],

Konstance Habsburská: Porovnání verzí