Kečup: Porovnání verzí

Po zrušení potravinářských norem počátkem 90. let [[20. století]] došlo k úpadku kvality kečupů. Ty začaly být šizeny [[voda|vodou]] se zahušťovadly, barvivy a ochucovadly, byly do nich přidávány náhradní levné suroviny, jako [[jablko|jablka]] či [[mrkev obecná|mrkev]]. K částečnému zlepšení došlo až v roce [[2003]], kdy byla přijata Vyhláška č. 157/2003 Sb., která stanoví, že výrobek označený jako kečup musí obsahovat 12% refraktometrické [[Sušina|sušiny]], kečupy označené jako "Prima," "Speciál" nebo "Extra" musí obsahovat 30 % sušiny.<ref>http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pravni-predpisy-mze/tematicky-prehled/100056199.html</ref> I poté však někteří výrobci tuto vyhlášku nedodržovali, docházelo buď k šizení nebo uvádění na trh podobných produktů, jako např. "kečupová omáčka,", která nesplňuje parametry pro kečup.<ref>http://kvalitapotravin.webnode.cz/kecup/</ref><ref>http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/nakupy/clanek.phtml?id=722651</ref><ref>http://life.ihned.cz/jidlo/c1-53663450-kde-se-dela-kecup-z-vody-ctete-zitra-v-hn-srovnani-potravin-v-cr-a-okolnich-statech</ref>

Na českém trhu se v roce 2009 podle firmy Heinz prodalo asi 15 tisíc tun kečupu ročně, což vychází zhruba na 1,5 kg na hlavu. Podle [[Unilever|Unileveru]], výrobce kečupů Hellmann’s, to bylo to až 3,9 kg na člověka. Češi mají nejraději sladké kečupy, nejčastěji označované jako jemné, ty tvoří osmdesát procent všech prodejů.