Tepelný napáječ Mělník – Praha: Porovnání verzí

Stavba hlavního potrubí z Elektrárny Mělník do teplárny [[Třeboradice]] započala roku [[1988]]; provoz byl zahájen roku [[1995]]. Od roku [[1998]] probíhá postupné rozšiřování teplovodné sítě. Postupně k ní byly připojeny teplárny [[Malešice]] a [[Michle]] a jejich prostřednictvím pak sídliště [[Jižní Město]], [[Krč]], [[Sídliště Novodvorská|Novodvorská]], Lhotka[[Sídliště Lhotka-Libuš|Lhotka- Libuš]] a [[Modřany]]. V roce [[2002]] byly připojeny samostatným potrubím [[Neratovice]], v roce [[2003]] byla napojena výtopna [[Invalidovna (Praha)|Invalidovna]] kterou poškodila [[povodeň v Česku (2002)|rozsáhlá povodeň]]. Roku [[2005]] byly připojeny [[Horní Počernice]]. V roce 2009 byla připojena oblast Petrovice a v roce 2010 další část oblasti Lhotka - Libuš v okolí ulice Papírníkova. V současnosti horkovodní soustava, pojmenovaná Pražská teplárenská soustava (PTS), zajišťuje ohřev vody a vytápění více nežli třetině obyvatel hlavního města.

Trasa potrubí prochází většinou okrajovými částmi obcí nebo okolo těchto obcí: [[Podvlčí]], [[Cítov]], [[Býkev]], [[Zelčín]]; zde překonává po mostní konstrukci [[laterální plavební kanál Mělník - Vraňany]] a řeku [[Vltava|Vltavu]] a pokračuje přes [[Zálezlice]], [[Chlumín]], [[Horňátky]], [[Kojetice (okres Mělník)|Kojetice]], [[Zlonín]], [[Měšice (okres Praha-východ)|Měšice]] a [[Hovorčovice]] do výtopny Třeboradice.