Karel Vladislav Zap: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m oprava formátování odkazu; kosmetické úpravy |
→Životopis: link. |
||
Řádek 28:
}}</ref>
[[Soubor:Honorata Zapová.jpg|thumb|Honorata Zapová (rozená z Wiśniowských), první Zapova manželka.]]
Po letech se v roce [[1845]] s manželkou a třemi dětmi vrátil do Prahy. Zap zde nastoupil do zaměstnání nejprve jako účetní. V roce [[1848]] se zúčastnil [[Slovanský sjezd|Slovanského sjezdu]] a Svatováclavských bouří. Od roku 1849 byl středoškolským profesorem na [[Reálné gymnázium v Ječné|První české reálce]], učil češtinu a dějepis. Podruhé se oženil s vdovou Barborou Wolfovou, rozenou Grimovou (1819-??).<ref>[http://digi.nacr.cz/prihlasky2/?session=dc55f72e4217dd81ebec14555f01f0e2b507e9b17298c0bdc01cb7c54c423b57&action=image&record=1 Policejní přihlášky, Praha, rodina Karla Zappa]</ref>
Odborně se zabýval starými českými památkami (například Týnským chrámem nebo klášterem Ostrovským), archeologií, historií a historickou topografií. Byl konzervátorem [[Národní muzeum|Českého muzea]] a členem jeho Archeologického sboru<ref>Karel Sklenář, ''Obraz vlasti'', Praha 2001, s. 234-237.</ref>. Zasloužil se o založení, uspořádání a redakci časopisu ''[[Památky archeologické a místopisné]]'', jež od počátku vycházely v jeho redakci i s jeho statěmi. Spolupracoval také úzce s [[Matice česká|Maticí českou]], která mu některé spisy pomohla vydat. Za nejdůležitější jeho práci je považována trojdílná, bohatě ilustrovaná ''Českomoravská kronika'' popisující historii do r. 1526, jejíž 1. díl napsal už ve Lvově.<ref name="Atlas 1"/> Třetí díl nestačil dopsat, dokončili jej po roce 1874 [[Josef Kořán]], [[Antonín Rezek]] a [[Josef Svátek]]. Zapojil se také do činnosti Jednoty svatovítské pro dostavbu [[chrám svatého Víta|chrámu sv. Víta]]. Pro svůj zájem o umělecké památky je řazen spolu s [[Jan Erazim Vocel|Janem Erazimem Vocelem]] mezi české zakladatele [[Dějiny umění|dějin umění]].
| |||