Melanozom

Melanozóm je speciální organela, která slouží k tvorbě a shromažďování melaninu v pigmentových buňkách obratlovců. U člověka se nachází v melanocytech v kůži a v oku a v pigmentových epiteliálních buňkách sítnice.

Struktura

Zralý melanozóm má 500–700 nm v průměru a má přibližně kulovitý tvar. Je obklopen lipidovou dvouvrstvou.

Biogeneze

Na levém schématu je znázorněn postupný vývoj melanozómu v melanocytu; v pravé části je mikrofotografie melanocytu z fluorescenčního mikroskopu (melanozómy červeně)

Melanozóm a další podobné organely patří mezi tzv. organely příbuzné lysozómům (lysosome-related organelles). S lysozómem je spojuje podobný molekulární aparát, např. komplexy BLOC1 a BLOC2.

Melanozóm vzniká ve vyvíjejících se melanocytech a jeho prekurzorem je časný endozóm, který obsahuje množství intraluminálních váčků (stadium I). Ve stadiu II přibývá proteinových fibril, jež je možno pozorovat v cytoplazmě na snímku v elektronovém mikroskopu. Tehdy začíná syntéza melaninu pomocí enzymu tyrosinázy. Melanin postupně zaplňuje celý vnitřek buňky (stadium III), až ho zcela vyplní (stadium IV).

Transport melanozómů cytoplazmatickými výběžky ke keratinocytu – video

Zralé melanozómy jsou transportovány do cytoplazmatických membránových výběžků (dendritů) melanocytů, které se dostávají do kontaktu s okolními pokožkovými buňkami – keratinocyty. Transport těmito výběžky je závislý na molekulárních motorech a tubulinovém i aktinovém cytoskeletu. Následně jsou melanozómy předány do keratinocytů; přesný průběh tohoto předání stále není znám. Melanozómy jsou určitým způsobem pohlceny keratinocyty, kde následně zůstávají a chrání tělo před škodlivými účinky UV záření.