Ferdinand z Ditrichštejna: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
děti
Řádek 101:
 
=== Ferdinand, Mikulov a císař Leopold I. ===
Ferdinand Ditrichštejn dosáhl službou u císařského dvora nejvyššího postu a to pozici nejvyššího hofmistra císaře [[Leopold I.|Leopolda I]]. Jeho postavení se dá srovnat s kariérou jeho praděda Adama Ditrichštejna a prastrýce kardinála [[František z Ditrichštejna|Františka Ditrichštejna]]. Ferdinand převzal rodové majetky v čele s bohatým panstvím Mikulov po smrti svého otce Maxmiliána v roce 1655. mezi léty 1666 - 1673 byl hofmistrem mladičké císařovny [[Markéta Habsburská (1651–1673)|Markéty Marie Španělské]], které je známá především díky svým četným [[Diego Velázquez|Velasquezovým]] portrétům. Vrcholem jeho kariéry bylo již výše zmíněné jmenování nejvyšším hofmistrem císaře v roce 1683. Byl považován za nejinformovanějšího muže císařského dvora a jedním z nejbohatších rakouských šlechticů. Podporoval rovněž umění, luxusně přestavěl rodový palác na Herrengasse i mikulovský zámek. Na scénu uvedl věhlasného architekta [[Johann Bernhard Fischer|Johanna Bernarda FisheraFischera z Erlachu]], podle jehož plánů se později v Mikulovské Loretě stavělo.
 
[[Mikulov]] byl od konce 16. století majorátním sídlem rodu. Díky svému prastrýci kardinálu Ditrichštejnovi byl Mikulov výstavným městem s církevními a vzdělávacími institucemi. Eleganci města podtrhoval [[Manýrismus|manýristický]] poutní komplex na [[Svatý kopeček (přírodní rezervace)|Svatém Kopečku]], první [[Ditrichštejnská hrobka|Loreta]] v českých zemích (1623) a luxusně vybavený zámek. Celé město bylo obehnáno pásem Ditrichštejnských zahrad, letohrádků a obor postavených v italském duchu. Bohatství města pak zajišťoval obchod s několika výročními trhy a významnými privilegii, srovnatelnými s královskými městy a v neposlední řadě vinařství a obchod s vínem.
 
Pověst o zázracích mikulovské loretánské černé madony oslovila zbožného císaře Leopolda I. k návštěvě tohoto výjimečného města. Tuto pouť vykonal se svojí ženou [[Markéta Habsburská (1651–1673)|Markétou Marií Španělskou]] a několika dvořany v létě roku 1672. Leopold nevyjížděl na návštěvy do českých zemí často. Za dlouhou dobu své vlády to bylo pouze pětkrát, z toho jednou do ditrichštejnského Mikulova. V rodinném archivu je zachován popis této vzácné návštěvy. Zajímavý je fakt, že kníže měl dokonalý přehled o svém zámku i přes to, že trvale sídlil ve Vídni od roku 1666. Z tohoto popisu se dovíme o opulentních hostinách i barokním jídelníčku té doby. Účty mluví mj. o štikách z Poysbrunnu a z Kobylí. RaciÚčtovali se raci, 50 kapounů, 200 slepic, 200 kuřat, 12 mladých tučných husí, 12 krůt, 30 kohoutů, 20 telátek i 30 jehňat z panského ovčína a další. Jako zvláštní chod se podávali pstruzi v polévce, zavařené (nakládané) želvy, zelné a sladké saláty, španělské vizel, dort se šlehaným sněhem, hovězí s olivami, kýta plněná na anglický způsob, máslové pečivo, španělské kroužky a mnoho dalšího. Program urozených hostí byl stejně pestrý jako jídelníček. Časté byly návštěvy okolních panství, například [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]] v Lednici, kde je přijal tamní kníže [[Karel Eusebius z Lichtenštejna|Karel Eusebius]] s manželkou Johannou Beatrix, která byla sestrou mikulovského knížete Ferdinanda. Samozřejmostí byl lov na knížecím letohrádku Portz na ostrově Insel uprostřed Nového rybníka nedaleko Mikulova. Poté císařský pár s kavalíry a fraucimorem nasedl do dvou gondol a hodinu se vozili po rybníce. K tomu jim hráli císařští muzikanti. VrcholemVyvrcholením celé návštěvy však byl velký ohňostroj, pořádaný večer v zámeckém parku. V průběhu třičtvrtě hodiny bylo vypáleno 200 ohnivých koulí a 100 raket. Z 280 světel byla sestavena písmena provolání '' Vivat Leopoldus Margarita''. V dalších dnech se jedlo ve velkém altánu, nebo v zámeckém sále, zpívaly se serenády v den císařovniných jmenin. V rajské zahrádce byla připravena tabule ve tvaru půlměsíce.
 
== Odkazy ==