Ferdinand z Ditrichštejna: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
děti |
→Ferdinand, Mikulov a císař Leopold I.: typo a stylistika |
||
Řádek 101:
=== Ferdinand, Mikulov a císař Leopold I. ===
Ferdinand Ditrichštejn dosáhl službou u císařského dvora nejvyššího postu a to pozici nejvyššího hofmistra císaře [[Leopold I.|Leopolda I]]. Jeho postavení se dá srovnat s kariérou jeho praděda Adama Ditrichštejna a prastrýce kardinála [[František z Ditrichštejna|Františka Ditrichštejna]]. Ferdinand převzal rodové majetky v čele s bohatým panstvím Mikulov po smrti svého otce Maxmiliána v roce 1655. mezi léty 1666 - 1673 byl hofmistrem mladičké císařovny [[Markéta Habsburská (1651–1673)|Markéty Marie Španělské]], které je známá především díky svým četným [[Diego Velázquez|Velasquezovým]] portrétům. Vrcholem jeho kariéry bylo již výše zmíněné jmenování nejvyšším hofmistrem císaře v roce 1683. Byl považován za nejinformovanějšího muže císařského dvora a jedním z nejbohatších rakouských šlechticů. Podporoval rovněž umění, luxusně přestavěl rodový palác na Herrengasse i mikulovský zámek. Na scénu uvedl věhlasného architekta [[Johann Bernhard Fischer|Johanna Bernarda
[[Mikulov]] byl od konce 16. století majorátním sídlem rodu. Díky svému prastrýci kardinálu Ditrichštejnovi byl Mikulov výstavným městem s církevními a vzdělávacími institucemi. Eleganci města podtrhoval [[Manýrismus|manýristický]] poutní komplex na [[Svatý kopeček (přírodní rezervace)|Svatém Kopečku]], první [[Ditrichštejnská hrobka|Loreta]] v českých zemích (1623) a luxusně vybavený zámek. Celé město bylo obehnáno pásem Ditrichštejnských zahrad, letohrádků a obor postavených v italském duchu. Bohatství města pak zajišťoval obchod s několika výročními trhy a významnými privilegii, srovnatelnými s královskými městy a v neposlední řadě vinařství a obchod s vínem.
Pověst o zázracích mikulovské loretánské černé madony oslovila zbožného císaře Leopolda I. k návštěvě tohoto výjimečného města. Tuto pouť vykonal se svojí ženou [[Markéta Habsburská (1651–1673)|Markétou Marií Španělskou]] a několika dvořany v létě roku 1672. Leopold nevyjížděl na návštěvy do českých zemí často. Za dlouhou dobu své vlády to bylo pouze pětkrát, z toho jednou do ditrichštejnského Mikulova. V rodinném archivu je zachován popis této vzácné návštěvy. Zajímavý je fakt, že kníže měl dokonalý přehled o svém zámku i přes to, že trvale sídlil ve Vídni od roku 1666. Z tohoto popisu se dovíme o opulentních hostinách i barokním jídelníčku té doby. Účty mluví mj. o štikách z Poysbrunnu a z Kobylí.
== Odkazy ==
|