Jaroslav Procházka (1897): Porovnání verzí

Byl [[Československé legie|československým legionářem]] v [[Rusko|Rusku]] a [[Francie|Francii]]. Od roku [[1921]] psal o&nbsp;politických tématech. Od roku [[1925]] byl členem [[Komunistická strana Československa|Komunistické strany Československa]] (KSČ), v letech 1945–1952 pak i členem [[Ústřední výbor Komunistické strany Československa|ÚV KSČ]]. Od roku [[1931]] pobýval v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]], kde překládal díla [[Karl Marx|Karla Marxe]] a [[Vladimir Iljič Lenin|V. I. Lenina]] do češtiny. Od té doby až do roku [[1945]] byl také členem [[Všesvazová komunistická strana (bolševiků)|Všesvazové komunistické strany (bolševiků)]] ([VKS(b))]. Během druhé války využil svých zkušeností jako osvětový [[důstojník]] v&nbsp;československých vojenských jednotkách na východní frontě. Ve své kariéře pokračoval po válce na [[Ministr národní obrany Československa|ministerstvu národní obrany]], kde byl od roku 1945 náčelníkem Hlavní správy výchovy a osvěty. O tři roky později se stal politicko-právním poradcem ministra, tehdy [[Armádní generál|armádního generála]] [[Ludvík Svoboda|Ludvíka Svobody]], kterého však vůči vedení KSČ ostře kritizoval. V hodnosti [[generál]]a byl pak mezi lety [[1950]]–[[1952]] náčelníkem generálního štábu [[Československá lidová armáda|Československé lidové armády]]. Jakožto vysoký vojenský činitel se významně zasazoval za reorganizaci čs. armády po vzoru [[Rudá armáda|Rudé armády]], později [[Sovětská armáda|Sovětské armády]]. Nejspíše měl také podíl na odsouzení generála [[Heliodor Píka|Heliodora Píky]] k&nbsp;trestu smrti.<ref>http://www.radio.cz/cz/clanek/117525</ref>